Mezinárodní politikou teď hýbe otrava dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery. Britové okamžitě z činu obvinili Rusko a začalo hromadné vyhošťování ruských diplomatů. K tomu jste napsala, že se chováme jako kulečníková koule. Přitom přímé důkazy chybějí. Je správné se rozhodovat na základě spekulací, či případně emocí, jak to v tomto případě vypadá?

Rozhodovat se na základě emocí a spekulací v oblasti diplomatických vztahů je sebevražedné, vazalské a svědčí o amatérismu zúčastněných aktérů. Bohužel běžní občané se prostřednictvím médií často nic jiného než lži, výmysly a spekulace nedozvědí. Politikům se tak otevírá velké pole působnosti pro šíření svých „pravd“, silných emocí a fám. A u občanů vítězí místo zdravého rozumu silnější a obratnější rétor.

Na tomto případě se dobře ilustruje fakt, že jako by bylo nevhodné se ptát, pochybovat... Kdo tak činí, je označen za rozvraceče či nepřítele (respektive přítele nepřítele)...

Doufám, že teď nikoho neurazím, ale v současném mediálním globálním světě se kalkuluje především s hloupostí lidí a jejich nemožností a někdy i neschopností ověřovat si fakta. Podle čísel sledovanosti, čtenosti, návštěvnosti médií si především politici vybírají prostor pro prezentaci svých názorů. Přesně vědí, kdo jaká média čte či sleduje. A pak ať v nich řeknou cokoliv, lži, pomluvy, nařčení, očernění kohokoliv, je doslova nemožné, aby to ta dotčená strana poté dokázala vyvrátit. Jinými slovy lidé věří tomu, kdo se často v médiích prezentuje, je zábavný, vtipný, pracuje s emocemi, neřeší, zda to, co říká, je pravda, neověřují si, jestli nelže, neověřují si informace. Jako by úplně zapomněli kriticky myslet. A to těm nejzdatnějším manipulátorům náramně vyhovuje.