Šaškárna, pravil k aktuálnímu udělování vyznamenání zkušený muž z médií

28.10.2016 19:36

ROZHOVOR Šaškárna s udělováním vyznamenání, šaškárna s televizí Prima, šaškárna Hradu. Podle dlouholetého pracovníka v médiích Petra Masopusta, který řídil řadu vydavatelských domů a jenž dnes pracuje jako dobrovolný výkonný tajemník Odborového svazu novinářů a pracovníků médií, lže prezident Zeman, nemluvě o mluvčím Ovčáčkovi. Na druhé straně, jen legrací a taškařicí se náš národ v historii udržel, i když podle Masopusta zahraničí kroutí hlavami. Ruská ambasáda plná Rusů s diplomatickým pasem a Česká republika plná tisíců občanů Ruské federace jako „pátá kolona“. Také o tom byla řeč v rozhovoru Masopusta pro ParlamentníListy.cz.

Šaškárna, pravil k aktuálnímu udělování vyznamenání zkušený muž z médií
Foto: europarl.europa.eu, tan
Popisek: Novináři na tiskové konferenci, ilustrační foto

Jak je podle vás medializovaný 28. říjen, je dostatečně pochopitelný pro mladou generaci?

Mladá generace vůbec neví, co 28. říjen je, proč byl a proč vznikl. To je zásadní problém, který provází vzdělání u nás. Absolutní neznalost základní historie. Že 28. říjen byl důsledkem politiky Rakouska-Uherska od roku 1848, kdy jsme byli zařazeni mezi německý kmen a Palacký to odmítl a na základě toho Češi začali budovat svoji svébytnost a snažili se o vlastní stát, protože císař odmítl po korunovaci ve Vídni nechat se korunovat za českého krále. Později se pod tlakem nechal korunovat na maďarského krále, a Čechy stále odmítal. Čechy byly vícenárodnostní stát, především německý a český. Z toho vyplývaly spory, třeba jazykové. První světová válka pak vyústila v zásadní odmítnutí Rakouska jako soustátí, které nebylo schopno zajistit obyvatelům základní demokratická i národnostní práva. To se neučí, neví se proč, jak. Současně slavíme 28. října vznik Československa, a přitom jsme Česká republika. Pokud by se tato otázka položila kterémukoliv mladému člověku mezi dvaceti a třiceti lety, tak pravděpodobně neví, o čem se mluví a proč vzniklo Československo a jaké to mělo důsledky.

Takže je to nedostatek vzdělání, propagace myšlenky vzniku demokratického Československa, oproštění se od „hurávlastenectví“ a od vlivů, které se týkaly legií, jež byly zásadní a přispěly ke vzniku Československa, protože 100 000 mužů ve zbrani, kteří bojovali na straně Dohody proti rakouským, německým a tureckým mocnostem, mělo obrovský význam. Stejně tak ti, kteří byli schopni ovládnout transsibiřskou magistrálu díky své disciplíně, demokratičnosti a současně získat ruský zlatý poklad, o kterém se dodnes spekuluje. Tyto zásadní věci se vůbec neučí. Trošku tomu pomohlo vydání komiksu. Ale jestli to většina lidí ví? Pochybuji o tom.

Pojďme do současnosti. „Na tapetě“ je prezident Zeman, uprchlíci, hovoří se o volbách v USA, o Putinovi – a pak vlastně nic. Není to zkratkovité vidění světa? I ten Západ má vysílací spektrum poměrně vyšší. Jistě, máme málo zahraničních zpravodajů, protože jsme malá zemička… Co si o tom myslíte?

Příliš otázce nerozumím, protože zkratkovité vidění světa je běžné pro většinu médií a musí být, protože jít do hloubky je velmi problematické pro většinu čtenářů. Otázka je, jestli se věnujeme tomu nebo onomu problému více. Když nebyly volby v Rusku, tak se tomu nevěnujeme, ve Spojených státech jsou každé čtyři roky, tak se tomu věnujeme. Kromě toho volby v USA mají poměrně zásadní vliv na fungování finančního hospodářského světa. USA jsou velmoc vojenská, politická a hospodářská. A pokud by se něco dělo v Rusku nebo v Číně, tak jistě by se tomu média věnovala, a protože je to za prvé utajované, za druhé se tam jakoby nic neděje, je to tím pádem nezajímavé. Většina médií není schopna vzdálené a neznámé události komentovat a vysvětlit. Nemá na to fundované lidi a konzumenta to ani nezajímá. 

Jak se díváte na kauzu prezidentských vyznamenání? Nebabrají se v tom příliš média a nedehonestuje se tento významný akt?

Postupem prezidenta Zemana při vyznamenávání různých osobností včetně osobností komunistického bývalého režimu, ať to byl bývalý ministr Toman a další vykukové, tak je velmi problematické říkat, že někdo něco dehonestuje. Z toho se stala dle mého názoru obyčejná šaškárna. Slušný člověk by se tomu neměl raději ani věnovat a neměl by je ani přijímat. To vyznamenání je totiž čest. Dostávám-li ocenění a čest od někoho, jehož si nevážím, těžko lze říci, že je to ocenění, protože peníze to nepřináší, žádné daňové úlevy to nemá a těch medailí a krásných věcí jsme zažili od hrdinů socialistické práce, národních umělců po ocenění císaře pána, které bylo za hrdinství. Dnes by se těch medailí po bazarech a vetešnictví našlo dost. Jestliže tito nešťastníci budou umírat, tak jim pomůže pečovatelka nebo pečovatel či blízký člověk, ale určitě ne vyznamenání. Silně pochybuji, že by se o osud vyznamenaných po jejich předvedení na Hradě někdo zajímal. Možná jsou výjimky, ale ty neznám. Z vyznamenávání na Hradě se stala šaškárna a představení lidí, kteří chtějí být představeni, protože v okamžiku, kdy okolí prezidenta Zemana je takové, jaké je, a lže a lže a lže ve všem, pak vůbec je smutné se o tom bavit. Není to absurdní, ale opakuji, jde o šaškárnu. Člověk to musí brát jako vtip a zasmát se tomu a nic jiného.

A neměli by ocenění lidé přebírat třeba z rukou předsedy vlády, Senátu, Parlamentu, Nejvyššího soudu?

To není otázka, od koho by je měli přebírat. Vyznamenání udílí prezident, který je nejvyšší představitel státu a máme si jej vážit. Má tedy udílet vyznamenání lidem, kteří jsou v obecné vážnosti. Mluvil jsem třeba o hrdinech socialistické práce, kteří dostávali medaile. Důsledkem toho je, co se dnes děje, není ani, kdo by to měl předávat nebo udílet. Dnes jde o šaškárnu, vzhledem k tomu, jakým způsobem s tím nakládá současné vedení Hradu a státu. Toť vše.

Dnes už máme příklad i ze zahraničí. Nobelova cena za literaturu – a hudebník Bob Dylan si ji nevyzvedl a zdá se, že na ni trochu „peče“. Nejsou už to nyní jakési výkřiky, které ani nikdo nevyslyší nebo nechce slyšet?

Ne, Nobelova cena je spojena s finančním oceněním. To, že Bob Dylan si to nepřebral, je věc jiná. On byl vždy zvláštní a samozřejmě udělení té ceny dle mého osobního názoru si určitě zaslouží. Že je svým způsobem pošuk, si měli zvážit ve vedení Nobelovy ceny a před tím se informovat, zda-li ten dotyčný je ochoten s nimi komunikovat. Kromě toho Nobelova cena míru byla udělena kromě jiného Jásiru Arafatovi, což byl vrah, stejně tak jeho izraelskému protějšku a ti mordovali lidi. Ano, mohli dostat nějakou „cenu útěchy“, že se přestali mordovat a byli ochotni se dohodnout, ale určitě ne Nobelovu cenu míru. To je pro mne naprosto nepochopitelné, proč ji dostal prezident Obama nebo Gorbačov, i když zásluhy Gorbačova na tom, že byl naivní a přivodil pád druhé největší jaderné mocnosti, jsou hezké, ale nic to nemění na faktu, že žádnou Nobelovu cenu neměli získat.

O to smutnější je, že člověk, který zabránil zničení světa, žijící v Petrohradu, dostal cenu OSN jako zachránce lidstva, ale svět obletěly záběry, v jak nuzných poměrech ten nešťastník žije a dívá se na otáčející se zeměkouli jako ocenění. Já bych na jeho místě tu cenu vzal a praštil bych milého tajemníka Spojených národů po hlavě a řekl bych, že potřebuji pořádně najíst, pořádně bydlet a mít pořádnou péči. To se týká všech nešťastných vyznamenaných. Pokud si někoho vážíme a vyznamenáváme... císař pán alespoň dával trafiku, aby měli z čeho žít. Tady u nás se setkáváme s medailí, kterou si můžete pověsit, ale v podstatě je k ničemu. A kromě jiného – naše ocenění – lva se řetězem dostali takoví vykukové, jako byl třeba Kaddáfí, Fidel Castro a další masoví vrazi, i když Fidel byl slavný revolucionář, ale koho všeho zamordoval, a další – Brežněv a spol. Vážit si medaile, otázka je, od koho ji dostávám. Za jakých podmínek ji dostávám. A zda-li si zasloužím úctu. Pokud z toho uděláme šaškárnu, zůstane to zas jenom šaškárna.

Připomeňte prosím, mluvil jste o ceně za záchranu světa…

Tu dostal nějaký voják, který byl na raketovém silu v tehdejším Sovětském svazu. Šlo o kauzu, kdy družice vyhodnotily, že na SSSR letí několik amerických raket, a on měl několik sekund nebo minut k rozhodnutí. Šlo o vyhodnocení, zdali jde o útok, nebo ne, ale technika opakovaně hlásila úder raket. Naštěstí ten člověk vyhodnotil, že jde o blbost, a skutečně šlo o odrazy polární záře, které nějakým způsobem rušily složitou techniku družice. A on naštěstí tímto zabránil odvetnému jadernému útoku. Tento člověk, který když se v televizi ukazovaly záběry, jak žije, si to ocenění určitě zaslouží. A zase – jací jsou reportéři, neukazovalo se, jak toho člověka odměnilo současné ruské vedení. Rusko má stovky multimiliardářů, kteří kupují fotbalové kluby, nechají si stavět obrovské jachty, vily – včetně Medveděva. Bez tohoto člověka by tihle všichni neexistovali. A my nejsme schopni si vážit lidí, kteří pro tento svět něco udělali. A stejně to platí o panu Bradym, který pro tento svět skutečně hodně udělal, protože ukázal, co byl holocaust. Většina komentářů, které jako žumpa Facebook pouští, tak se člověk nestačí divit. Že těch Židů bylo hodně a tak dále – to je tak ostudné. Mohu mít tisíckrát rád nebo nerad nějaké etnikum, ale je strašné zpochybňovat záležitost týkající se holocaustu, zpochybňovat strojově. K tomu bohužel přispěla ta šaškárna, která se odehrála s udílením nebo neudílením. Problém není v tom, zda měl dostat medaili nebo neměl dostat medaili. Můj názor na medaile jsem řekl. Lidé, kteří jsou odpovědni a řídí systém udělování, zcela selhali. Od Forejta po Mynáře a po další kašpárky, kteří nevědí, co se děje. O čtveráčkovi Ovčáčkovi nemluvě, ten lže, kudy chodí. Ti lidé prostě zcela zklamali. Jestli je vrcholný představitel již starší, méně chápavý, tak je stejně symbolem. A pokud se obklopuje takovými lidmi, kteří jednají tak, jak se stalo, tak tam již nemá co pohledávat.

Já se u toho musím ještě chvilku pozastavit. Neztrácí se z tohoto úřadu jakási noblesa?

Těžko říci. Byli různí lidé na nejvyšším postu. Od Klementa Gottwalda, který si nechal v Lánech umísťovat houby, aby je pak našel a nechal se chválit, po Zápotockého, který tvrdil, že je spisovatel, byl lidový a vyhlašoval, že měna opravdu nebude a ona za pár dní byla. Je to hrozně problematické. „Válečný hrdina“ Svoboda spoustu našich lidí na základě rozhodnutí Moskvy hnal do zbytečného boje na Dukle a pak odporoval vzniku „dělnicko-rolnické vlády“ a přitom pak etabloval zde okupační vojska. Nedovedu si představit, že by současný prezident vzhledem k jeho nejbližšímu okolí a při jeho rozpoznávacích schopnostech byl schopen jednat v rámci vůle lidu. Tedy kdyby například milionový dav na Letné začal řvát místo „Gusto, je tady husto“ „Miloši“ a „ven“, co by udělal. Tehdejší prezident se choval jako právník, jako muž, a i když neměl, co přicházelo, rád, tak se zachoval jako právník. Měl veškeré pravomoci a mohl říci  „chuj s vámi a bude to podle mého pořádku“ – a tehdy moc měl; dnes ji prezident naštěstí nemá. Nedovedu si v té funkci tehdy současnou hlavu státu představit, jak by jednala. To mne děsí. Proto říkám – pán Bůh zaplať, protože Havel, na kterého všichni nadávají, omezil výrazně prezidentské pravomoci. Někteří lidé jsou šťastní a není jich málo, že prezident je takový „zemitý“, protože tím ukazuje, že jejich chování není zase tak špatné a oni vlastně jsou stejně „lidoví a normální“ jako on. Ostatním, a těch je bohužel menšina, to připadá směšné či vulgární.

A není to tedy takový lišácký postoj a kalkulace?

Ano! Je více než pravděpodobné, že se domnívá, že lid tuto show chce; a on jim ji dělá. S vyznamenáními, se vším. Hraje pravděpodobně, ale do hlavy mu nikdo z nás nevidí, a myslí si, že se tím přiblíží lidu. A jestli je to tak, nevíte ani vy, ani já.

A je to tedy i to plutí na „Kačáku“ a kravata „hejčmo“?

To neee… je to pouze směšné. Ale nevím. To byste se musel zeptat v hospodě, komu se to líbí. Já nejsem nadšen z toho, co se děje, ani nejsem nadšen z jeho rozhovoru pro média, z jeho objímání prezidentů, věšení se na ně, to v případě Číny. No, každý jsme jiný.

Pojďme k tématu, které je rovněž vděčné. Až hystericky se hovoří o „Putinových příznivcích“. Nenastává spíše jev opačný? Protože když se „Husákovým dětem“ tlouklo do hlavy, jak je Západ a Amerika špatná, tak se děl pravý opak. A nyní, když všichni zatracují Rusko a Putina, si je mládež a další budou více vyhledávat a možná dokonce přeceňovat.

Na to neumím odpovědět. Pouze si myslím, že zpravodajská činnost Ruska a jeho schopnosti hackerů a vůbec propagandy vždy byla velká. Rusové jsou velcí šachisté a vždy hrají před velmocemi nebo před demokratickým světem. Nemusí dbát demokratických principů. Putin to prokázal znovuzvolením za prezidenta a vynecháním jednoho volebního období. Čechy a Československo vždy bylo zázemím Ruska a před tím Sovětského svazu, a proto sem vlítli v roce 1968, protože vždy považovali toto území za klín, kterým se dříve mohla valit tanková vojska. Dnes ten klín mohou využít vůči Německu nebo západní Evropě. Jsme v současnosti v NATO, v EU a přitom máme silnou komunistickou stranu, která bezmezně obdivuje vše, co je ruské nebo co pochází z Ruska. Jestliže má zde Rusko celkem 140 diplomatů a diplomatických pracovníků na konzulátech a ambasádě plus další, kteří nemají diplomatické krytí, a my tam máme celkem 65 lidí včetně techniků, něco to ukazuje. Spojené státy u nás mají 68 lidí, tak je to asi divný nepoměr. K tomu si připočtěte 25 až 40 000 občanů Ruské federace, kteří buď získali občanství s dlouhodobým pobytem, tak to není nikterak malá pátá kolona, kterou lze využívat; a v tomto Rusové vždy dávali na lidi a vždy byli schopni toho ve zpravodajské činnosti využívat. Není to nic proti Putinovi. Jsme malí a velcí s námi hrají hru. Prostřednictvím nás mohou pronikat na další území. Protože my jsme byli vždy bráni jako zóna nebo sanitární území pro všechny lotry od arabských, levičáckých a fašistických klik. Tady si lízali rány, tady se podepisovaly dohody. Viz setkání v roce 1962 které organizoval tehdejší šéf zahraniční služby Šnejdárek s Kissingerem, kdy tu bylo první dotýkání Východu a Západu.

Neamerikanizuje se až příliš? Teď je tu halloween a s tím spojená komercionalizace a konzum. Jako bychom zapomněli na svátky zesnulých, což je typický český název, možná až moc pejorativní…

U nás byl vždy svátek zesnulých spojen s pietou, vzpomínáním. V Mexiku, v latinské Americe to je veselí, obědvají a večeří na hrobech svých blízkých, kde dělají velké pikniky. V Americe je to halloween, pro děti den strašidel. A protože USA je globální mocnost, hlavně z hlediska hospodářského, tak se všichni opičí. Protože většina vedení velkých obchodních společností sídlí třeba v Americe, a tak se třeba opakují a jak říká můj syn – opice vidí, opice dělá. V lidské společnosti je to stejné. Nic jiného ty bystré jedince nenapadlo než to využít – prodáme dýně, svíčky a podobné blbosti. Zkusili na nás Dědu Mráze, toho jsme vydrželi, zkoušejí Santa Clause, toho jsme také zlikvidovali. Češi mají takový humor, že raději neslaví nic. A slaví, co je ausgerechnet baví. Zatím vydržely Vánoce a Ježíšek a dohodli jsme se, byť se skřípěním zubů a pod tlakem Parlamentu, na Velikonocích, i když obsah Velikonoc a čtyřicetidenního půstu vůbec „nedáváme“. Pro nás alfa a omega všech svátků jsou Vánoce, které nám v tradici vydržely, i když nám chtěli implementovat cokoliv jiného. A Nový rok většinou slavíme a opíjíme se a kupodivu je to i náš státní svátek, abychom zakryli, proč se radujeme. Já s tím tedy nemám problém a myslím, že většina lidí to bere jako kolorit, který jednou odejde.

…a to jsem si myslel, že budeme humorní až na konec našeho rozhovoru. Nechybí nám podle vás satira nebo komedie?

Položil jste mi otázku, která se týkala vyznamenání. Myslím si, že v tom je spousta satiry a legrace, kterou předvádějí na Hradě. Ale teď vážně – ať to předvádí jedna nebo druhá strana – jde o nelítostný boj, kdy jsme všichni zalehli na deky a střílíme po sobě a obě strany svým způsobem z toho dělají šaškárnu. Je faktem, že pan Brady v okamžiku, kdy se kolem něj roztočilo toto divadlo, tak každý člověk touží po nějakém ocenění a je to starý pán, ale když se z toho stane šaškárna, tak neví kudy kam. Do toho bude manifestace tu a tady, k tomu pan prezident se svými blízkými, Ovčáček bude vysvětlovat, že černá není černá, že je bílá, nebo šedobílá. Do toho pan Forejt s medailemi… Takovéto pitomosti! Vždyť to je typický český humor, šaškárna na druhou. My jsme schopni, jak je patrné, udělat i z takové vážné věci absolutní šaškárnu. Bohužel ti lidé, kteří budou vyznamenáni a kteří si toho váží, asi budou zklamáni. Spousta lidí, kteří tam přijdou, tam jde kvůli tomu, že se dostanou na Hrad, že „nás pozval pan prezident“. A protože tam bude více místa, tak tam pozvou další kašpárky. Je to zvláštní způsob humoru, který naopak graduje.

V zahraničí to asi dost těžko budou chápat, tak jako nechápou Švejka…

V zahraničí nás málo kdy chápou (smích). Třeba i to umístění amerického radaru, přivazováním se ke stromům a podobně. V Rumunsku je radar, a nic se neděje. U nás chtěli umístit radar u bývalého skladiště atomových zbraní v Brdech, o kterém jsme nevěděli. A my jsme to odmítli, místo toho, abychom využili dobrého kšeftu; okolní městečka od Spáleného Poříčí po další by z toho měla dobrý byznys a ještě ke všemu by se to tam všude uklidilo, vylepšilo a k tomu by byly peníze. Takto jsme dělali kolem toho šaškárnu, a když přijde k věci, tak NATO bez ohledu na naše rozhodnutí bude nuceno některé věci řešit. Jestli to bude mobilně nebo tak či onak. Těch vojenských zařízeních, která lze dnes umisťovat, je tolik a naše země je poměrně členitá a nikdo stejně nic vědět nebude.

To mne tedy trochu děsíte…

Takový je život! Jsme součástí NATO. Až budeme zakopaní sami ve svých důlcích jako zajíček, tak se budeme moci bránit, ale komu? Ze všech stran? Hlavně, s naší 22 až 25tisícovou profesionální armádou bychom nezachytili ani první nápor běženců. Ale to je humor. Nás musí všichni kolem brát s humorem. To je jako kdysi v roce 1967 stíhačka – český MIG – letěl nad Rakouskem, oni křičeli, jak to vyřídí, a měli pět letadel, a my jsme proletěli, otočili jsme se a oni ani nestačili přiběhnout k letadlům. Dnes Rakušané alespoň mají povinnou vojenskou službu, tím pádem mají více mužů ve zbrani než my.

To jsme tedy pro smích? Kdysi jeden český komik prohlásil, že dělat humor není žádná legrace.

Vždy je lepší se sám sobě smát a dělat ze sebe kašpara než se brát vážně. Historicky jsme prokázali, že masakry jsou k ničemu. Braniboři v Čechách – zůstala třetina obyvatelstva, husitské války – zůstala tu polovina obyvatelstva a třicetiletá válka, kdy 40 % obyvatelstva bylo zlikvidováno. Již jsme se naučili, že válčení nevede v tomto prostoru k dobrým výsledkům. A tak si ze všeho děláme srandu, a tím jsme schopni přežít.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Václav Fiala

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Milion chvilek? Netolerance, pohrdání volbami. A generál Pavel jako nástupce Havla... Docent Ševčík se obává o svobodu

19:59 Milion chvilek? Netolerance, pohrdání volbami. A generál Pavel jako nástupce Havla... Docent Ševčík se obává o svobodu

30 LET OD LISTOPADU 89 „Studentské demonstrace urychlily nevyhnutelný pád starého režimu,“ říká prod…