Pane senátore,  váš výbor obsáhle diskutoval  zákon o hazardu, který Senát obdržel ze Sněmovny. Nepřijali jste k němu žádné usnesení. Proč?

Stručně řečeno z rozpravy vyplynulo, že předkladateli se nepodařilo rozptýlit obavy senátorů z omezení svobody internetu. Například v diskusi s odborníky na tuto oblast působili zástupci předkladatele zákona velmi nejistě a nepříliš fundovaně. Druhým podstatným důvodem bylo ze strany předkladatele nejasné a nepřesvědčivé zdůvodnění dostatku nástrojů, které chce stát použít proti rozšiřování nelegálního hazardu. Velmi tristním výsledkem přijetí zákona by totiž bylo, pokud by se podnikání hazardu přesunulo do šedé či dokonce černé zóny. Při argumentaci, která měla vyvrátit tuto hrozbu, působili opět předkladatelé nejistě a nepřesvědčivě.

Obavy jsou zejména z ochrany soukromí a svobody na internetu. Jaké nedokonalosti v tomto smyslu v zákoně vidíte?

Při projednávání zákona jsme byli svědky složité debaty, ze které vyplynulo, že v zákoně použitá ustanovení mohou ohrozit svobodu internetu. Velmi důležitým zjištěním pro nás bylo, že aplikací využívaných pro realizaci hazardních her a sázek na mobilních telefonech a na tabletech se možnost zákazu – blokace – internetových stránek netýká.
 
Ve Sněmovně schvalování zákona provázel i nonsens v podobě zrušené poslanecké diskuse k zákonu. Myslíte, že může něco podobného nastat příští týden i v Senátu?

Myslím, že nikoliv.
 
Zákon má začít platit od 1. 1. 2017. Je vůbec potřeba?

Nový zákon o hazardu zapotřebí určitě je. Například ustanovení vylučující z možnosti účastnit se hazardních her osoby, které pobírají dávky hmotné nouze nebo jiné sociální dávky a podobně, jsou určitě správná a potřebná. Bohužel se ukazuje, že zákon obsahuje i množství nedostatků. Některé jsem zmínil. Pro plénum Senátu se určitě nebude jednat o jednoduché rozhodování. Situace totiž není ani černá, ani bílá.