Evropská komise teď přišla s návrhem jakéhosi „výpalného“ či „výkupného“. Stát, který by nepřijal uprchlíky na základě kvót, by za každého nepřijatého uprchlíka měl zaplatit Bruselu 250 tisíc eur (zhruba 6,75 milionu korun)...
To je hrozné. To když jsem slyšel, tak jsem nevěřil svým uším. Abychom se vykupovali a platili si „odpustky“, to už tady kdysi bylo. To je podobné jako s tím nynějším placením Turecku. Před stovkami let na nás Turek útočil, celé generace našich předků bojovaly o naši samostatnost, za křesťanství, a teď najednou sem Turky pouštíme, rušíme jim vízovou povinnost, i když nesplnili podmínky, a navrch jim ještě platíme peníze za to, že některé imigranty u sebe udrží. A pak ještě navíc abychom platili odpustky Bruselu za to, že si nevezmeme imigranty? To je prostě hrozné. Kdo to vůbec vymyslel? Kdo určil tu částku? To mohl vymyslet jenom úředník. A politik to bohužel posvětil.
O čem to podle vás svědčí, že někdo přijde s takovým návrhem? Víme, že řada národních států kvóty odmítala a odmítá, záporně se k tomu stavějí občané členských států, euroskeptické a protiimigrační síly získávají popularitu. Přesto EU trvá na kvótách a toto předkládá.
Svědčí to o obrovské krizi Evropské unie a o tom, že si nikdo neví rady. Vymýšlejí si způsoby krátkodobého řešení. A to řešení je navíc velmi špatné. Politici rezignovali na to, aby byli v Bruselu akční, a řeší to pak úředník, který si chce zachovat svou pozici a výhody. Když jsem byl asi před půlrokem v Bruselu, tak jsem se dozvěděl, že tam úředníci mají velmi silné odbory a mají spoustu výhod. Dnes tam je takový systém, že politik poslouchá úředníka. Úředník má větší moc. A úředník pořád něco vymýšlí, aby ospravedlnil svou existenci a nepostradatelnost.
Psali jsme:
Česká republika má v Evropské komisi zástupkyni v osobě paní Jourové z hnutí ANO. Myslíte si, že hájí zájmy České republiky dostatečně?
Asi ne (smích). Protože ji vůbec není slyšet. Není slyšet, že by kritizovala například postoj Evropské komise k migrační krizi. Pracuje v barvách hnutí ANO a pana ministra Babiše, takže pravděpodobně hájí spíš jenom jeho zájmy, ale nehájí zájmy občanů České republiky. Aspoň tedy není vidět, že by zájmy českých lidí hájila. Vůbec to není vidět.
Když zůstaneme u té migrační krize, Andrej Babiš se velmi kriticky vyjadřuje k imigraci, ale má tam lidi, kteří podporují kroky Bruselu a patří mezi takzvané „vítače“ uprchlíků. Myslíte si, že pozice Andreje Babiše je reálná, nebo je to jen nějaká póza? Jsou za těmi slovy reálné kroky, které by imigraci do České republiky zabránily?
Myslím si, že pan Babiš je dnes velmi oslaben svým problémem evropských dotací a Čapího hnízda, takže ztratil akčnost cokoli na Bruselu pro Českou republiku vymáhat a hájit české zájmy, protože pokud půjde do Bruselu a začne tam něco kritizovat, tak mu každý úředník či politik řekne, aby si zametl před vlastním prahem. Takže si myslím, že velmi oslabil. A jeho straničtí kolegové budou dělat jen to, co on bude chtít.
Senátor Ivo Valenta
Vy kritizujete dotace, eurodotace, „žlutý mor“ řepky, kvóty na imigranty a podobně. To vše je navázáno na Evropskou unii a Brusel. Vy kandidujete společně se Svobodnými, kteří chtějí vystoupit z Evropské unie. Chtějí, aby o tom proběhlo referendum. Co si o tom myslíte? Neměli by mít občané právo se k tomu vyjádřit? Evropská unie již není tou unií, do které jsme vstupovali. Byla schválena Lisabonská smlouva, eurozóna je v krizi a musíme přispívat na záchranné balíčky, jsou zde migrační krize a kvóty na imigranty... A lze vůbec ty věci jako eurodotace, kvóty na imigranty a podobné věci vyřešit či zrušit, aniž z EU odejdeme či aniž se EU radikálně transformuje?
To je na dlouhé povídání (smích). Pokud jde o referendum, to vůbec nekritizuji, ba právě naopak. Myslím si, že k těmto otázkám by lidé měli mít právo se vyjádřit. Taky jste se ptal na to, že Svobodní chtějí vystoupení z EU a nemají ji rádi... Já takovou Evropu, jaká je tu teď, také nechci. Tím myslím Brusel a jeho zřízení. Jeho chování a jeho poslední kroky. V takové Evropě bych nechtěl být. Může se zdát, že trochu mluvím proti sobě, protože jsem podnikatel a podnikám v mnoha státech Evropské unie, takže jednotná obchodní politika či jednotná měna jsou pro mě v tomto ohledu blízké. Nicméně s ohledem na ta negativa, která to přináší, a ty poslední kroky Bruselu, souhlasím se Svobodnými, že by si každý národ v EU měl rozhodnout, zda chce v Unii setrvat, nebo ne.
Psali jsme:
Pravice obecně prezidenta Miloše Zemana spíše kritizuje. Jsou ale nějaké věci, ve kterých byste s ním souhlasil či v nichž byste ho podpořil?
S čím s ním velmi souhlasím a v čem mu velmi fandím, je jeho kritika imigrace. On byl jedním z prvních, kteří ten problém pojmenovali, a nebál se jít proti proudu a proti názoru z EU. Dále bych ho pochválil za jeho zahraniční politiku. Líbí se mi jeho podpora obchodních příležitostí pro české podnikatele. To nemluvím jenom o Číně, která byla hodně vidět a byla mediálně zajímavá. Prezident navazuje a prohlubuje kontakty i s dalšími státy. Myslím si, že takto by se prezident měl chovat. I v jiných státech, pokud je tam prezident schopný a aktivní, takto podporuje a zviditelňuje svůj stát.
Vy jste znám poměrně příznivým vztahem k ODS a jejím politikům, dal jste i jí dar. Přesto Soukromníci a Svobodní budou proti ODS ve Zlínském kraji i jinde v krajských volbách kandidovat. Není to tříštění pravicových sil?
Pokud jde o Zlínský kraj, tam jsme vysílali signál, aby s námi šla ODS do trojkoalice. Ani Svobodní proti tomu nebyli. Ty rozhovory bohužel nedopadly tak, abychom se dohodli na společné kandidátce. ODS ve Zlínském kraji řekla, že to chce zkusit sama. Každopádně ODS zůstává naším potenciálním povolebním koaličním partnerem v krajském zastupitelstvu.
Připomínáme si osvobození Československa od nacismu. Co pro vás tyto květnové události znamenají? Jak se díváte na takový boj o to, zda nás osvobodila americká, nebo sovětská armáda z hlediska zásluh?
Můj děda mi vyprávěl, jak byl v koncentráku, takže o těch zvěrstvech jsem se dozvídal i tímto způsobem. Ukončení války je pro mě určitě symbol a je to věc, kterou bychom si měli připomínat. Jestli to byli Sověti, nebo Američané, kdo nás osvobodili, je úplně jedno. Důležité je, že ta svoboda přišla. Je pak otázkou, jak se chovali ti osvoboditelé. Je nutné vznést kritiku, že později Sověti s místními komunisty uchvátili tuto zemi. Ale každopádně všem těm, kteří nás osvobodili, patří poděkování.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
