Svatováclavská koruna je gotický klenot zhotovený na objednávku Karla IV. ve 14. století. Ovšem žezlo a jablko uložené s korunou na Pražském hradě jsou renesanční, zhotovené v 16. století. Je logické se ptát, kam se poděly původní gotické jablko a žezlo z doby Karla IV. Korunovační klenoty se jen tak neztratí. Každý stát je chrání, neboť jsou jeho symbolem. To paradoxně může vést k jejich zničení, jako se to stalo původním francouzským korunovačním klenotům za francouzské revoluce, kdy byly za první Francouzské republiky zničeny jako symbol staré monarchie. Pak se tím však noví vládci chlubí a je o tom spousta zpráv. Ovšem naše gotické jablko a žezlo se z dějin potichu vytratily.

Každý návštěvník Vídně si může v pokladnici vídeňského Dvorního hradu (Hofburgu) prohlédnout žezlo a jablko Království českého, zhotovené v Praze ve 14. století a dále ceremoniální český kurfiřtský plášť. To uvádí sama, původně dvorní a nyní státní, hofburgská pokladnice, tedy rakouský stát. Jsou to původní gotické součástí českých korunovačních klenotů. Navíc je evidentně žezlo uložené v Hofburgu vyobrazeno na obraze krále Matyáše (král 1611-19) s korunovačními klenoty. Později však bylo užíváno zdobnější renesanční jablko a žezlo, například při korunovaci Karla VI. roku 1723 i poslední korunovaci Ferdinanda V. roku 1836.

Korunovační klenoty byly za třicetileté války v obavě před švédským vojskem převezeny do Vídně, což je zachránilo před uloupením, když Švédové obsadili roku 1648 Pražský hrad, Hradčany a Malou Stranu. Do Prahy byly přiváženy jen na korunovace, trvale se vrátily roku 1791. Během 17. století začalo být užíváno renesanční jablko a žezlo, důvod již neznáme. Původní gotické zůstaly uschovány ve vídeňské klenotnici. Tam jsme si je se senátorem Ivo Valentou prohlédli.