Policie se v poslední době dostala do pozornosti veřejnosti. Nejvíc asi rozbouřilo veřejné mínění chování policistů při návštěvě čínského prezidenta, když místo agresivních čínských vítačů zadržovali české aktivisty s tibetskými vlajkami a nepustili demonstranty na řádně ohlášenou akci na Hradčanské náměstí. Ale mohou za to vůbec policisté? Bývalý šéf Unie bezpečnostních složek Jiří Vítek prohlásil, že policisté nikdy nic nedělají z vlastní vůle, ale že plní rozkazy.

Ono to tak nějak je. Policie je ozbrojená složka, plní rozkazy. Samozřejmě že policista má také nějakou rozhodovací pravomoc, třeba jakým způsobem zakročí. On musí provést zákrok, aby dosáhl sledovaného účelu, ale aby co nejméně poškodil práva toho, proti kterému zasahuje. A některé zásahy proti pokojným demonstrantům, když pasivně něco blokují, připomínají spíš zákroky proti drogovým dealerům nebo ozbrojeným pachatelům loupeže. A to je chyba konkrétního policisty, který zasahuje, že není schopen úkol splnit trochu méně razantním způsobem.

A když dojde k takovému excesu, že holku, která takový zásah nevydrží a policistovi skočí na záda, ten se otřepe, on ji shodí a ani nezaregistruje, že někoho na zádech měl, ale najednou tu holku stíhají za pokus ublížení na zdraví a ten policista ještě u soudu vypráví, jak mu v rameni křuplo a že šel na sedmidenní neschopenku, to už pro mne není selhání, ale zneužití policejní moci, demonstrace určité moci a za toho konkrétního policistu se stydím. Nejhorší na tomto případu je, že to bylo natočené na video, takže všichni viděli, co se tam stalo, přesto paní soudkyně vynesla v první instanci odsuzující rozsudek. Říkám si, co se děje, když se posuzují zákroky, kde žádné video není.