Skoro úplná zaměstnanost. Ale samí cizinci dovezení na práci, kteří se opíjejí a když je vyrazí, dělají zle. Maminky se bojí chodit na hřiště, promlouvá starostka od hranic s Německem

06.06.2017 4:43

ROZHOVOR Tachovsko, které má nejmenší zalidněnost, přetéká zahraničními pracovníky. Ve městech okresu už neseženete člověka, který by dělal kuchaře, uklízečku nebo i policistu. Všichni už montují v montovnách. České pohraničí dostává na západě Čech další těžkou ránu. Spekulanti v malých obcích kupují domy a nastěhovávají do nich desítky zahraničních pracovníků, kteří fatálně mění strukturu obyvatel a likvidují to, co se tu za několik let vybudovalo. Starostka pětitisícové Plané u Mariánských Lázní Martina Němečková (nezávislá za STAN), která je ve funkci již sedm let, v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz hovoří o bezútěšné situaci.

Skoro úplná zaměstnanost. Ale samí cizinci dovezení na práci, kteří se opíjejí a když je vyrazí, dělají zle. Maminky se bojí chodit na hřiště, promlouvá starostka od hranic s Německem
Foto: Václav Fiala
Popisek: Zámek v Plané u Mariánských Lázní

Zdravotnictví je stálým evergreenem. Tachovsko kromě severního Plzeňska je jedním z okresů v České republice, který nemá svoji nemocnici. A to už s největší pravděpodobností tak zůstane…

Situace ve zdravotnictví se obecně zhoršila. Kromě jiných problémů je jedním z největších ten personální. V dnešní době mluvit o tom, že by se na Tachovsku otevírala nová nemocnice, je úplný nesmysl. Současné nemocnice mají obrovský problém, aby personálně vůbec pokryly svoji činnost. Plzeňský kraj jich má šest. Z toho pět jich poskytuje akutní péči, pátá je nemocnice na Svaté Anně právě u nás v Plané, která poskytuje následnou péči. My bohužel máme tu smůlu, že právě v našem okrese byla kdysi utlumena činnost nemocnice a shodou okolností v nemocnici v nedalekých Mariánských Lázních se stalo před dvěma lety něco podobného. To znamená, že mezi Plzní a Chebem vznikla obrovská díra, kde neexistuje nemocnice okresního typu. To se nejdříve několik let neřešilo a dnes je to již neřešitelné právě vzhledem k problémům, které obecně zdravotnictví má.

Když se staráme o to, jak bude zajištěna zdravotní péče zdejším obyvatelům, myslíme spíše to, aby byla dostatečná kapacita záchranné služby, aby se nám nestalo, že buď nebude k dispozici rychlá záchranná služba, nebo že nebude kam nemocného odvézt. Už jsme skoro smířeni s tím, že budeme voženi. Dnes se bavit o tom, že by tu vyrostla nová nemocnice, je z říše snů, to není reálné.
Tento problém souvisí i s průmyslovými zónami, které vznikají jako houby po dešti u dálnice. Vzhledem k velkému počtu nově vzniklých pracovních míst jsou do našeho regionu dováženi pracovníci odjinud, protože těchto pracovních míst vzniklo příliš mnoho v oblasti s nejnižší hustotou obyvatel, kterou Tachovsko je. Jestli někdo, když uzavíral smlouvy a schvaloval  územní plány na tyto průmyslové zóny, počítal, kolik vznikne pracovních míst a kolik je tady trvale žijících obyvatel včetně kojenců a seniorů, je otázka. Pokud nepočítal, je jasné, že vzniká problém pro všechny v jejich blízkosti. Ať již jde o nedostatek pracovníků nejen pro vybudované firmy, ale i pro naše města. Kdykoliv potřebujeme někoho do technických služeb, uklízečku, ale i úředníka, tak máme smůlu. Protože tito lidé jsou autobusy naváženi do průmyslové zóny. To je první problém. Ten druhý je, že noví pracovníci, které seženou agentury, jsou převážně cizinci bez rodin a zázemí. Tito lidé se pak v našich městech chovají velmi nestandardně. V současné době mluvíme asi o sedmi firmách, tedy asi o čtyřech tisících pracovních míst. Například Bor u Tachova má 3 700 obyvatel, Planá má 5 400 obyvatel. Takže nám tady vzniklo vlastně nové město, ovšem bez zázemí pro jeho obyvatele.

Agenturní zaměstnanci a cizinci, to je tedy váš největší problém?

Jsou sem naváženi agenturní zaměstnanci různými agenturami. Bohužel legislativa u nás není na takové úrovni jako například v jiných státech. Podmínky, které mají agenturní firmy tady ve srovnání s tím, co mají například v Německu, jsou nesrovnatelné. Přivezou sem agenturní zaměstnance, které ubytují ve strašných podmínkách. Nepřicházejí sem bohužel celé rodiny, což by bylo pro region dejme tomu přínosem, protože pohyb za prací je přirozený. Ale přijedou jenom muži, kteří tady chvíli pracují a zbylý čas tráví prapodivným způsobem. Tedy tím, že se opijí, přespí a jdou znovu do práce. To městům a obcím v blízkosti těchto průmyslových hal samozřejmě moc nepřispívá. Důsledkem je pak nepořádek a v horším případě i zvýšená kriminalita. Lidé, kteří vlastní nemovitosti, i v malých obcích, kam najednou někdo ubytuje desítky cizinců, kteří nejsou schopni zapojit se do života obce, jsou nešťastní. A dalším problémem je, že ne všichni jsou nakonec schopni v těchto halách pracovat, takže sem sice za prací přijdou, pak dostanou výpověď a už se nikdo nestará o to, jestli se vrátí zpátky, nebo tu zůstanou a páchají trestnou činnost. To už nikdo neřeší. Proto mluvím o současné legislativě, která umožní agenturám přivézt sem zaměstnance, ale už jim nedává žádné povinnosti se o ně nějakým způsobem dál starat. Nedává jim žádné povinnosti jim zajistit nejen ubytování, ale i zdravotní péči. Nedává jim povinnost zjistit, jestli mají zdravotní nebo sociální pojištění. Tyto podmínky jsou neskutečně jiné než patnáct kilometrů tady od nás za hranicemi. To, co si agentury dovolí tady, by si v Německu dovolit prostě nemohly.

A dostávám se zase ke zdravotnictví. Nikdo nemůže odmítnout poskytnout zdravotní pomoc. Prioritně ji musí poskytnout a pak se teprve řeší, že dotyčný není pojištěný. Takže rychlá lékařská pomoc musí vyjet. Bude nám velmi často vyjíždět na Novou hospodu, protože jsou tam ubytovny, kde bude někdo odpoledne a večer jenom pít. Ale tou dobou bude možná chybět pro „normální“ lidi, kteří tu léta žijí, platí pojištění, nemají tady nemocnici…

Kraj se chlubí, jak nízká je nezaměstnanost v regionu. Na druhou stranu, právě toto má v souvislosti s takzvanými montovnami vážná úskalí, ne?

Nám chybí ve městech pracovní síla. Tady už dnes neexistuje restaurace, protože je problém sehnat kuchaře nebo obsluhu. Do toho tu přibyli lidé, kteří sem nepřišli žít, tedy podílet se na rozvoji města a účastnit se kulturního a společenského života. Jsou to lidé, kteří tu jsou na krátkou dobu, nechovají se úplně ideálně. A do budoucnosti si netroufám ani dohlédnout, protože proběhlo několik schůzek, kterých jsem se zúčastnila, kde byli zástupci kraje. Územní plány jsou dávno schváleny, další výstavba hal zasmluvněna, a přestože již dva roky popisujeme tento problém, dozvídáme se, že do roku 2022 přibude ještě jednou tolik hal. Když řeknete, že už teď je to problém a co se s tím bude dělat, tak odpověď je, že s tím, co je již podepsáno, nic. Mluví se hodně o ubytovnách. Ale ubytovna je dnes už menší část problému, protože lidé, kteří vydělávají na ubytování, jakmile se zpřísnila pravidla, se přizpůsobili a problém se přesunul jinam. Koupí se byty, do těch se ubytují agenturní zaměstnanci a v tu chvíli to nejde řešit. Problém tedy není vyřešen, naopak narůstá. Z toho, co vím, tak to bude ještě horší. Nerozumím tomu, proč se jednou někdo rozhodl tomuto regionu „pomoci“ tím, že tady postaví takové množství hal, protože to paradoxně městům a obcím velice ublížilo. Samozřejmě každá mince má dvě strany. Byla tu nějaká nezaměstnanost. Ale z posledních čísel, které jsem viděla na poslední schůzce na Plzeňském kraji, tak Plzeňský kraj má pod 2,7 procenta! To už není nezaměstnanost. To jsou nezaměstnatelní lidé, kteří nikdy do práce nepůjdou. Už pod čtyři procenta se říká, že to je přirozená nezaměstnanost. Je tu nejnižší v celé republice a už teď je tu poptávka po každém, kdo má ruce a nohy.

Planá je pětitisícové město. Máme tu jednu ubytovnu na sídlišti a možná tu jsou nějací lidé po bytech. Ale jsou třeba vesnice, které mají 300 obyvatel a najednou jim tam někdo koupí starý objekt, přestaví ho na ubytovnu a přiveze  padesát cizích státních příslušníků. Ti sem přijdou bez rodin. A na vesnici, kde se budovalo dětské hřiště a dávaly se lavičky, tak po deseti letech budou lavičky odstraňovat, protože na ně si obyčejný občan této vesnice již nikdy nesedne, na nich budou posedávat, polehávat opilí cizinci. Na dětské hřiště maminka nepustí dítě, protože se bude bát, aby kolem těchto pánů jen prošlo. Tak takto na tom jsou malé obce tohoto regionu.

Všichni se snažíme, aby nám tady zůstávali mladí lidé, a na vesnici jde skoro o zázrak. Když už se tak stane a vezmou si hypotéku, koupí si dům, zrekonstruují jej a založí rodinu, přijde toto.

Personální oddělení ve firmách mají již dnes velké starosti sehnat pracovníky, navyšují mzdy. Těmto mzdám my v menších městech nemůžeme vůbec konkurovat. Sehnat do státního sektoru úředníka je tady skoro nemožné. Mám informace, že lidé, kteří mají základní vzdělání a dováželi by je z Plzně, požadují 35 tisíc hrubého. To je výše mzdy, kterou mi opravdu nabídnout nemůžeme.

A zde, ve vašem městě, to také vidíte, že?

Jednoznačně. Planá je na tom o malinko lépe, protože jsme se snažili už před dvěma lety trochu se chránit před výstavbou ubytoven. Například jsme v územním plánu změnili území určené pro výstavbu bytových domů na rodinné domy. Aby nebyla možnost koupit si pozemek a postavit tam bytový dům a do něj pak ubytovat právě agenturní zaměstnance. Není to nejlepší řešení, ale chvíli to funguje. Ovšem nebude to do nekonečna. Lidé, kteří chtějí na agenturních pracovnících vydělávat, mají snahu nakoupit byty, a to už město ovlivnit nemůže. Představte si, že vlastníte s rodinou byt, na který jste si vzali hypotéku, a ve stejném domě někdo koupí  jeden nebo dva byty 3 + 1, ubytuje v něm například dvanáct agenturních zaměstnanců a ti se pak chovají tak, jak jsme se již bavili. V tu chvíli se z klidného bydlení stane noční můra.

A jak jste na tom s policií?

Naše město má městskou policii se dvěma strážníky. Na to, abychom pokryli sedm dní v týdnu po 24 hodinách,bychom jich potřebovali třikrát tolik. To si ale pětitisícové město nemůže dovolit. Městská policie má sloužit k tomu, aby kontrolovala dodržování městem vydaných vyhlášek, k tomu byla zřízena. Každý strážník je půl milionu korun do rozpočtu včetně výstroje, výzbroje, školení. Pětitisícová obec nemá a nedostává peníze na to, aby najednou měla městskou policii se šesti až osmi strážníky, kteří by suplovali práci Policie České republiky. Nechceme za peníze města rozšiřovat městskou policii. Tyto problémy, o kterých se bavíme, má řešit státní policie. Stát kdysi rozhodl  postavit tyto průmyslové zóny. Takže stát by se měl podílet i na zajištění bezpečnosti. A současně platí, že konkrétně průmyslová zóna na Nové Hospodě se nachází v území někoho. A ten někdo s tím souhlasil. Tedy v územním plánu nějaké obce. Například Nová Hospoda se nachází v územním plánu města Bor. Kdysi dávno muselo vedení tohoto města souhlasit s tím, že tam tato zóna vznikne, a dnes z toho dostává nemalé peníze do obecního rozpočtu. My nedostáváme ani korunu navíc. Myslím, že tenkrát velmi podcenili důsledky svého rozhodnutí a nikdo z nich si neuvědomil, co to přinese. Vidina peněz do rozpočtu a nová pracovní místa byly silnou motivací. Ono se mohlo ze začátku zdát, že výhod bude více, ale mělo to mít nějaké meze. Například  tři čtyři haly. Každý si přece musí spočítat, kolik pracovních sil v okolí okruhu třiceti kilometrů je. Postavit jich tam sedm a během další krátké doby přistavět dalších osm, tedy celkem patnáct, je šílené.

A vy na to pochopitelně nemáte sebemenší páky, jak situaci změnit…

Ne, katastrální hranice končí dříve. Jsme sice od těchto hal deset kilometrů, ale nemáme šanci se vyjadřovat k tomu, co se v územním plánu jiné obce schválí.

Máme v Plané služebnu státní policie, ale obecně se ví, že je na všech služebnách v okolí obrovský podstav. Vidíte názorně, že nejde jen o to, že neseženeme uklízečku, školníka nebo kuchaře, ale Policie ČR tu nesežene strážníka. A proč také, když jej zaměstnavatel z firmy v průmyslové zóně nasadí do autobusu a odveze jej do práce, kde mu dají ještě další zaměstnanecké bonusy a ještě jej přivezou domů. Je to začarovaný kruh. A tlak, aby města všechny negativní důsledky řešila tím, aby posílila městskou policii, tak to se nám nelíbí. Z poslední schůzky se zástupci kraje a ministerstva vnitra vyplynulo, že by se sice možná mohl vypsat nějaký dotační program na posílení městské policie měst a obcí v blízkosti zón, ale to je jen hašení požáru, ne systémové řešení. Je fér, aby i města, kterým se v důsledku výstavby těchto zón zvýšily příjmy, se podílela na řešení negativních jevů, které se s montovnami a dalšími halami snoubí. 

Někdo z vyššího samosprávného celku měl korigovat, plánovat tuto výstavbu  a nedopustit, aby se na jednom místě postavilo velké množství těchto hal a na druhém konci republiky, kde se zavírají doly, rostla nezaměstnanost a chyběly pracovní příležitosti. Jistě, je to blízko dálnice, blízko německých hranic, takže pro firmy zajímavá poloha. Ale stát by měl rozhodnout, kde a v jakém počtu je potřebuje. Takto máme problém na jednom konci republiky, kde jsou lidé nezaměstnaní, a na druhém konci je tak šílená poptávka po pracovní síle, že se přivážejí lidé odkudkoli. Když jde v našem městě někdo do důchodu, tak se úplně bojíme vypsat výběrové řízení, protože dalšího člověka, který jej zastoupí, prostě neseženeme.

Když do malé obce se třemi sty obyvateli navezete padesát cizinců, tak je to vidět. Ve větším městě se to poněkud schová. V Plzni pak ještě víc. Ale stejně jsou problémy již všude...

Ještě ke zdravotnictví. Říká se, že by bylo dobré, aby se zdravotní pojišťovny domluvily, aby se dali léčit čeští občané v nedalekém bavorském Tischenreutu? Je to reálné?

Nevím, zda úplně chápu, jak to myslíte. Jsem občan českého státu, platím tady daně, a proto si myslím, že i lékařskou péči nám má zajistit ČR. Ne každý se umí domluvit německy. Když se něco stane na dálnici v blízkosti hranic, rozumím, že je dobrá spolupráce mezi oběma státy, aby se poskytnutí lékařské péče urychlilo. Ale to, že zde chybí nemocnice, by se nemělo řešit tím, že lidé budou voženi do Německa, to nemá hlavu ani patu. Představte si, že se někomu z vašich blízkých něco stane, oni jej odvezou do Německa a vy tam budete za ním jezdit. Jak se budete domlouvat? Ne každý má němčinu jako druhý jazyk. Rozumím řešení při dopravních nehodách. To jistě ano.

Ke všemu ještě před celkem nedávnem ani v lázeňských Mariánkách nebyla zdravotní péče, nebo se něco zlepšilo?

Akutní lůžková péče tam není dodnes. Asi před dvěma roky jsme řešili, že když už tu nemáme nemocnice, tak aby alespoň bazální úrazy, jako zlomená noha nebo tržná rána, mohly být ošetřeny zde a nevozily se záchrankami šedesát kilometrů do Plzně. Protože tím zatěžujeme záchranku, jejíž vůz pak někde chybí, když se stane něco závažného. Takže jsme si přáli alespoň takzvanou chirurgickou pohotovost. Kdysi dávno Plzeňský kraj na ni vypsal výběrové řízení. Z mého pohledu se vypsané podmínky nedaly v podstatě splnit, a tak se nikdo nepřihlásil. Nakonec se oba kraje domluvily na chirurgii v Mariánských Lázních s tím, že bude prodloužena ordinační doba, pakliže oba kraje Karlovarský a Plzeňský na její provoz přispějí. Takže místo toho, aby končila ordinační doba v pět, tak je do devíti hodin a v sobotu a neděli dvanáct hodin přes den. Je to sice slabá náplast, ale alespoň to. Protože výjezd záchranky do nejbližší nemocnice znamená dvě a půl hodiny. Než nabere pacienta, odveze a vrátí se zpátky. Jak dlouho tato chirurgická pohotovost bude fungovat, nikdo neví. 

A co ten váš zámek, vyvíjí se to nějak?

Čas od času je vypsaná nějaká dražba, ale už léta nemá jednoho majitele a je rozdělen na půl. Půlku vlastní jedna společnost a druhou jiná. Obě dvě jsou v problémech, jsou na ně různé exekuce. Navíc pozemkově je to v areálu zámku také velmi složité. Část pozemků má soukromá osoba, část akciová společnost, Policie ČR, ministerstvo obrany a další. Je to tak složitý majetkový propletenec, že nikdo nedělá nic. A jen občas najdeme nějaký odkaz, že se draží plánský zámek.

Před pár lety se hovořilo o tom, že by obce takovéto objekty, o které se nikdo nestará a dlouhodobě chátrají, měly mít možnost vyvlastnit. Co vy na to?

Obce? To by ale město zkrachovalo! Máme peníze tak akorát na to, abychom  se starali o vodovod nebo kanalizaci, zřizovali školu a školku, zajišťovali kulturní život, ale nemáme sto milionů na rekonstrukci zámku. Vyvlastnit by to měl stát. Stát dopustil to, že tuto památku prodal. Takže stát by se měl postarat o její záchranu. Ministerstvo kultury by tedy konečně mělo použít tento institut vyvlastnění. Ale po obci to přece nemůže nikdo chtít! Náš rozpočet je stomilionový a z toho jde každý rok na investice přibližně dvacet milionů. Z nich musíte opravit komunikace, kanalizace, případně nějakou budovu. Takže zachraňovat zámek za sto milionů těžko může pětitisícová obec.

Doslova unikátem je, že máte vlastní vodu, je to tak, že?

Ano, v našich lesích v okolí Broumova. Tam jsou sto let staré studny, ze kterých město bere vodu. Je to majetek města a máme koncesní smlouvu na provozovatele, který se nám stará o vodovod  a kanalizaci.

S těmi různými zakázkami a veřejnými soutěžemi nemáte moc dobré zkušenosti…

Protože zákon o veřejných zakázkách na nás jako na zadavatele klade velké nároky a bohužel nahrává nekalým podnikatelům, kteří nedodržují žádná pravidla. Město jako veřejný zadavatel si nemůže dovolit jej nedodržovat. Na cokoliv, co budeme stavět, musíme vypsat výběrové řízení. Rádi bychom si vybrali firmu, se kterou máme už nějakou zkušenost. Nemůžeme si ji vybrat, ani kdybychom udělali poptávku mezi například třemi firmami. Tak tedy vypíšeme výběrové řízení a přihlásí se nám firma, o které buď vůbec nic nevíme a riskujeme problémy, anebo se dokonce přihlásí firma, o které víme, že je to firma nekvalitní, kterou nechceme, ale zákon nám nedává žádnou možnost ji vyřadit. Všechny novely hovoří o tom, jak již města mají možnost vyřazovat, ale to jsou tak nejasná pravidla, že nemáte šanci. Nám se stalo, že před dvěma lety, kdy jsme dělali přestavbu smuteční síně, tak nám vyhrála výběrové řízení společnost z Karlových Varů. Půl roku nedělala vůbec nic, střídali se tam různí pracovníci, snad ani ne zaměstnanci. Chodili pak na radnici, že od této společnosti nedostali zaplaceno. Celá společnost sestávala ze dvou tří lidí, neměla vlastní stroje ani nářadí, ale vyhrála VŘ. Ale pakliže neprokážete v položkovém rozpočtu, že je tam a tam chyba nebo něco je špatně naceněno, nemáte možnost je vyřadit. Takže s nimi rozjedete stavbu a pak se dostanete do obrovských potíží. Jednoznačně nedodržují smlouvu o dílo. My se musíme radit s právníky. Musíme dodržovat do poslední chvíle úplně všechno a oni nedodržují vůbec nic. Po roce a půl jsme odstoupili od smlouvy a firma nás dala k soudu. My jsme soud nyní v květnu sice vyhráli, ale je možné, že se firma odvolá. Uvidíme, na kolik let to bude. Takže máme ještě k tomu starosti se soudy a právníky. Ale hlavně, měli jsme rozestavěnou stavbu a podle toho samého zákona nemohli vybrat jinou firmu na dokončení. Znovu musíte vzít odborníky, ti musejí nafotit stavbu, napsat, co je a není hotovo, postavit nový položkový rozpočet, což zase trvá. Takže dalších půl roku dáváte dohromady papíry, vypíšete nové výběrové řízení a znovu se jenom bojíte, jestli to nevysoutěží firma podobná té první.

Pokud někdo říká, že se starostové a zastupitelé mají chovat jako řádní hospodáři, tak mu to tyto zákony v podstatě neumožňují. Protože kdyby to byla stavba vaše jako fyzické osoby, tak si vyberete někoho, komu nejvíce věříte a o kom víte, že odvádí kvalitní práci. V rámci hesel, jako jsou transparentnost a „všude se krade“, je to tak sešněrované, že obce jsou zahnané do kouta.
Tohle se bude dít dál, protože ani novelizovaný zákon o veřejných zakázkách toto dobře neřeší.

Viděl jsem řadu obchůdků, které mají u vás Vietnamci, a předpokládám, že tady i bydlí.

Ano. Nejsou tu jenom vietnamské obchody, je to namíchané. A protože jsou kousek od náměstí tři supermarkety, už nemají tak dobré podmínky, jak tomu bylo po revoluci, kdy tyto řetězce stavěly prodejny prioritně jen ve velkých městech. Tehdy to bylo pro Vietnamce výhodné, mít večerku v menším městě, protože byli ochotni pracovat dvanáct hodin denně. Ale dnes již to tak výhodné není, protože pro velký nákup jdou lidé do velkých nákupních středisek.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Václav Fiala

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Znal jsem Gotta jako kluka. Anticharta, to bylo jinak. Totalita je zase tu, říká člen Charty 77. Chramostová, Halík, válka... Silné čtení

12:05 Znal jsem Gotta jako kluka. Anticharta, to bylo jinak. Totalita je zase tu, říká člen Charty 77. Chramostová, Halík, válka... Silné čtení

ROZHOVOR Karel Gott byl jistotou i dnes, kdy se svoboda začíná překlápět do dalšího totalitního sy…