V posledním textu jste kritizoval ruskou armádu na Ukrajině, zejména její mizernou logistiku. Rusové se mezitím stáhli od Kyjeva a probleskují zprávy o disciplinárních dopadech první fáze války na ruské velení. Jaké z těchto dopadů jsou podle vás reálné a jaké důsledky byste na Putinově místě vyvodil vy?
Zaslouží si ředitel BIS Michal Koudelka státní vyznamenání?Anketa
Zkusím začít jako minule: Ano, nakonec Rusko vyhraje, ano, nakonec Ukrajina kapituluje.
Navíc my stále neznáme cíle operace na severu ani cíle roztroušeného bombardování vybraných cílů vysoce přesnými, ale o to dražšími střelami. Bylo cílem kyjevské operace dobýt Kyjev anebo vázat pozornost ukrajinských jednotek tak, aby speciální komando obsadilo bez problémů jadernou elektrárnu Černobyl, aby ruští „embeded“ fyzici prozkoumali, zda se zde neskladuje nebo nevyrábí vysoce obohacené náplně jaderných zbraní nebo nejsou zde uskladněny nepřiznané taktické hlavice z dob denuklearizace Ukrajiny? Všimněte si, že po určité době se ruská jednotka z Černobylu stáhla, předala obsluhu zpět ukrajinské osádce a vzápětí se Rusové stáhli i od Kyjeva. Stejným cílem byla i Záporožská jaderná elektrárna. Hledal se štěpný materiál, případně hlavice. Nebo stopy po nich.
Fotogalerie: - Zkouška neprůstřelných vest
Jak hodnotit výsledek dosavadních ruských operací na východě a jihu Ukrajiny?
Ruská armáda bez týlového zabezpečení a bez druhosledových jednotek je stále zabředlá do ukrajinského bahna. Na tom se nic nezměnilo a nejspíš nic nezmění. Západní dodávky střeliva a raketových zbraní Ukrajině přecházejí i nadále bezproblémově polskou hranici. Rusům to stále nevadí. Oděsa je stále ukrajinská.
Jste pro zbudování základny NATO na českém území?Anketa
Východní postup byl do této doby zdržovací. Jako kdyby cílem nebyl postup vpřed k Dněpru, ale vyděšení co největšího množství lidí, kteří značnou prchat přes Ukrajinu na Západ. Tahle kalkulace ale nevyšla. Množství lidí nebylo neúměrné, aby západní Ukrajinu uvedlo do chaosu „pesachového“ exodu a západní země ekonomicky oslabilo. Rus zjistil vzápětí, že západní země tento náhlý nárůst uprchlíků vstřebaly rychle a bez problémů. Snad proto, že prchaly samotné vyděšené ženy či mámy s dětmi, ale ne frustrovaní muži. Policejní řešení opilých večerních rvaček a lynčů ruských obyvatel západních měst nenastalo. Důvodem vstřícného přijetí je i mentalita Ukrajinek. Většina se ptala ihned po práci. Po jakékoliv práci. A většina už ji má. Tudíž zátěž sociálního systému přijímacích zemí je malá. Prozatím je vyřešena i otázka bydlení, školy pro ukrajinské děti, lékařské péče i hmotné pomoci. Pohodu obecné solidarity kazí pár velkých ukrajinských romských rodin, které přišly také, aniž je kdo vítá, a očekávají jako správní cikáni servis gádžů dle západní propagandy.
Jinak moje odpověď bude znít na podzim, až budou naftové a plynové nádrže Evropy prázdné, embargy bude zdecimovaná ekonomická situace řady výrobců a budeme se ptát, co budeme sklízet, když jsme nezasili, protože jsme se spoléhali na dostupnost pšenice na mezinárodním trhu. A on nepřijde žádný Tvrdík, aby z Číny dovezl pár vlaků obilí stejně, jako na počátku epidemie koronaviru přivezl pár letadel ochranných pomůcek za situace těžké obchodní války mezi zeměmi Evropy. Ve stejnou chvíli bude přes schengenskou hranici proudit nemalé množství veteránů ukrajinských bojů a my je sem nejspíš pustíme bez boje, neboť humanitární právo nám káže scelovat rodiny… S nimi přijdou vorové v zakoně a budou chtít nastolit svá pravidla ukrajinského podsvětí. Pak vystřízlivíme z rozdavačné lásky.
Fotogalerie: - Briefing obranného průmyslu
Pro mne je poslední měsíc na Ukrajině zmatený. Já dodnes nepochopil, o kolik kilometrů postoupila ruská armáda v oblasti Donbasu od začátku války. Pochopil jsem ale, že Ukrajina dokázala vytvořit vrtulníkový protiútok do hloubky 50 km území Ruska. Což musí být pro Rusy v pohraničních oblastech frustrující. Nejsou schopni ochránit svou vlastní hranici. Válka se může klidně přesunout i na jejich území.
Nejde o podobné fiasko jako u Kyjeva?
Donedávna jsem si to myslel. Nedocházely mi souvislosti. Nyní už si nemyslím, vzhledem k možným skrytým účelům kyjevské operace, že šlo o fiasko. Ruská armáda v úterý dopředu avizovala svůj záměr podniknout během noci útoky na kyjevské centrum informačních a psychologických operací a na objekty tajné služby SBU. Kam pronikla a co zničila, netušíme. Ukrajinský prezident nám to neřekne. Cílem bylo i letiště Kyjev-Žuljany.
Štěpán Kotrba
Zatímco Sumy patří ke kyjevskému směru jen jako opěrný bod silnice od hranic Ruska, Charkov je dle mne samostatným cílem první kategorie. A podívejte se, jak na něj bylo útočeno. Při protileteckém poplachu v Charkově, kdy jedna střela dopadla na administrativní budovu na náměstí Svobody, aniž by ji zničila, přistáli ruští výsadkáři a zaútočili na vojenskou nemocnici. Jedno z center bakteriologického a virologického výzkumu. Další útok se vedl na charkovský Institut fyziky a technologie, „kde se nachází experimentální jaderný reaktor“, čímž děsil Reuters západní politiky. Nicméně hořelo jen v přilehlé ubytovně… Co nebylo řečeno a je známo pouze velmi málo zasvěceným, je náplň práce tohoto vědeckého komplexu. Ústav fyziky plazmatu, Ústav vysokých energií a nukleární fyziky, Ústav plazmové elektroniky.
Jedno z nejstarších a největších center fyzikální vědy v SSSR už od dob Landaua, založeno v roce 1928. Zde byl poprvé rozštěpen atom – v roce 1932(!). Později se zde podařilo získat kapalný vodík a kapalné hélium. Zde byla zkonstruovaná první sovětská radarová stanice a první sovětské jaderné bomby. Dnes je zde nejvýkonnější lineární urychlovač elektronů. Vyvíjejí se paprskově-plazmové generátory. Vyvíjí se zařízení, které umožňuje řídit parametry mikrovlnného záření ultrakrátkého trvání pulzu, s pulzním výkonem 160–600 MW v rozsahu 3–10 GHz. Jsou zde studovány mechanismy a účinnost dopadu stochastického signálu na plazma ionosféry Země a kosmu pro modifikaci parametrů plazmatu za účelem „vytvoření umělých ionizovaných formací“. Provádí se zde vývoj a tvorba supervýkonných zdrojů elektromagnetického záření od mikrovlnného až po světelný rozsah vlnových délek, vývoj lineárního urychlovače pro výrobu elektrojaderné energie a transmutaci radioaktivního odpadu, vývoj termonukleárního fúzního reaktoru typu „stellarator“ – byl postaven torsatron s divertorem Hurikán-3. Zde vznikl nový obor dálkového průzkumu Země – radiová oceánografie, byla zde navržena řada radarů s širokým potenciálem v rozsahu od mm do dekametrových vlnových délek pro obranné i průmyslové aplikace…
Který z jmenovaných šéfů vlád je nejlepší?Anketa
A desítky dalších aplikací včetně kosmických. Zde se mimo jiné určoval budoucí osud jaderných zbraní, které byly rozmístěny po rozpadu SSSR na Ukrajině.
V Kyjevě a Charkově jsou také konstrukční kanceláře a výrobní závody letecké továrny Antonov…
Dovolil bych si spekulaci, že útok na Charkov byl zastíracím manévrem pro něčí speciální operaci v některém z komplexů. A takových strategických cílů skrytých ve městech, za zdmi univerzit či uprostřed sídlišť bude na Ukrajině nejspíš víc. Chemické výzkumné laboratoře, metalurgické laboratoře, strojírenské projekční kanceláře.
Nicméně, bylo podle vás očekáváno více? A lze to vydávat za úspěch?
Netuším… My všichni netušíme výsledky… Ale v transmutaci prvků je budoucnost jádra stejně, jako v objevech vlnové fyziky je budoucnost mezihvězdné telekomunikace a paprskových zbraní. Radar, který není v Brdech, by mohl vyprávět o účincích dopadu mikrovlnného signálu na plazma ionosféry Země i na elektroniku obsahující objekty ve vesmíru…
Právě Donbas má být cílem nové ruské ofenzivy. Je v ruských silách dodat do regionu kvalitní síly a techniku?
Teoreticky ano. Prakticky možná. Neprohlížel jsem detailně satelitní snímky na hranicích shromážděného kontingentu, ale připadá mi, že prvotřídních zbraní je tam pomálu. Možná se ale mýlím. Zcela určitě je Donbas v akčním rádiu radarového průzkumu, útočných letounů, ale hlavně i vrtulníků. Což znamená poněkud lepší systém ochrany kolon, a tím i lepší týlové zabezpečení. Lze vytvořit daleko lépe opevněné vrstvové PVO stanoviště s odpovídajícím dosahem a k němu přináležící vrtulníkové letiště s doplňováním pohonných hmot. A tím vytvořit vzdušnou nadvládu.
Problém je, že těsně u hranic Běloruska až dolů po Moldavsko létají špionážní letouny NATO a vsadil bych se, že data přicházejí on-line do počítačů západních poradců generálního štábu ukrajinské armády.
Fotogalerie: - ODS. Kongres. 30.
Mohou Rusové snít o postupu až k městu Dniepro?
Musí. Chtějí-li Rusové obsadit centra ukrajinského těžkého průmyslu a strojírenství a ekonomicky tak válku zúročit, bude centrum zbrojního, kosmického a hutnického průmyslu Dněpropetrovsk, kde sídlí obrovský výrobní závod na kosmické a balistické rakety včetně raket systému Perimetr Južmaš, Pervomajsk, kde docházelo k jaderné demilitarizaci Ukrajiny, velké ocelářské a metalurgické centrum a slévárenský kombinát ArcelorMittal Krivyj Rih, rodiště prezidenta Zelenského, a Okny na dálnici M13 do Kišiněva, tvořit hranici.
Mapa rusko-ukrajinského konfliktu – 20. dubna 2022
Zdroj: Wikipedia.org
Může vývoj boje a rovnováhu sil ovlivnit konečné dobytí Mariupolu?
To už je neodvratné. Podle mého názoru to ale takto neskončí. Boje na jihu, aby měly smysl, musejí pokračovat zbavením Ukrajiny přístupu k moři – od Mariupolu přes Berdansk, Cherson, Mykolaiv, Oděsu až k břehům Dněstru. To uklidní situaci i v Podněsteří a Moldavsko si ujasní, kam chce patřit. Zda na východ, nebo na západ.
Jste pro odstřižení se od ruských dodávek plynu a ropy?Anketa
Z čistě hodnoticího hlediska, jsou české i jiné zbraně (včetně těžkých) schopny ofenzivu zastavit a zvrátit?
Je sprosté, že jsme Ukrajině dodali 152mm samohybné houfnice československé výroby Dana, tanky T-72M1, BVP-1 a raketomety RM-70 Grad. To jsou zastaralé zbraně či zbraně k plošnému ničení značného rozsahu. Nemyslím, že by do bojů jakkoliv zasáhly. Řešíme si tím odůvodnění přezbrojení na západní ráži a nákup západní technologie.
Dle mého názoru tato válka ukázala smutný konec všech těžkých obrněnců jako dočasně pojízdných zásob zakrváceného šrotu. Myslím, že to znamená perspektivní konec pro většinu obrněných zásob.
Problémem je, jak dostat palebnou sílu na vzdálenost tři sta kilometrů za týden a jak ji tam udržet. Kolona obrněnců a nákladních aut jedoucí po silnici 30 km/hod. je v době přesných mapových podkladů a GPS přiliš snadným terčem.
Myslím, že to znamená i výrazné přehodnocení projektů T-14 Armata. Důvody jsou i v tomto případě logické: Přílišná koncentrace „chytrých“ technologií v pomalu se pohybujícím pancíři vytváří riziko zásahu, násobené nároky na kvalifikaci obsluhy a vybavení servisu. Závislost funkčnosti jednoho zařízení na všech ostatních znamená zkrácení střední doby opravy a nemožnost oprav v poli. Což ve výsledku činí neschopnost částečně poškozeného tanku účastnit se boje. Co s tankem, který „vypadne“ ze sítě ostatních? Zničit? Opustit a zanechat nepříteli? Druhým problémem je závislost výrobce na součástkové základně západních zemí u počítačových systémů, bez nichž je Armata jen drahá plechovka. Je nutné si uvědomit, že životnost a účinnost hi-tech vojenské techniky v boji závisí na bezchybnosti všech součástí, dokonalé znalosti ovládání a souhře všech, kdo s takto složitou technikou zacházejí. Ostatním patří do rukou pouze kalašnikov. Jinak nemá smysl takovou techniku na bojiště pouštět, protože se stane příliš drahým spotřebním materiálem.
Zastaralá technika, kterou používají nyní obě armády, vytváří značné ztráty, protože se bojuje asymetricky. Rakety proti pancíři. Tanková bitva jako u Kurska, která by rozhodla válku, nenastane. Pomalé přesuny těžké techniky v kolonách vytvářejí snadné cíle pro polopartyzánskou obranu pomocí Západem dodaných MANPADS. To je ta mnou už dříve zmiňovaná „afghánská taktika pana Wilsona“ (viz film Soukromá válká pana Wilsona).
Já se do tohoto konceptu CIA zamiloval, protože je levný, široce použitelný a nezanechává po vítězi takovou spoušť, jako salvové raketomety GRAD.
Myslím si dnes, že budoucnost konvenční války patří hi-tech produktům letecké a družicové špionáže dávající dokonalou vizualizací bojiště, v terénu pak lehkým, ale rychlým, pouze slabě obrněným výsadkovým vozidlům, jako je izraelský Mantis či CombatGuard jezdící v terénu až 120 km/hod, ruský Chaborz-6, Sarmat-2 či jejich americká pásová obdoba Textron Ripsaw EV-2 jezdící terénem rychlostí až 100 km/hod. Posádka vozu sedí v kapsli chráněné proti nášlapným minám a EFP. Povinná výbava je ovšem přehledový radarový systém krátkého dosahu, jako je MADS-K OTM V4 nebo Spyglass Ku-Band Phased Array, 4k videokamera s ultratransfokátorem pro optický a IR průzkum, pasivní termovize, datová i hlasová kódovaná radiostanice či satcom, přesná navigace s aktualizovanou satelitní mapou bojiště, modulární kapsle s malými, ale výkonnými zbraňovými systémy: velkorážný kulomet 12,7 x 108 mm, 40 mm automatický granátomet, 40 mm mnohohlavňový raketomet pro laserem naváděné rakety Roketsan či Raytheon Pike, použitelné i v dronu. V kufru nadkaliberní protipancéřové reaktivní granátomety, na střeše výmetnice flérů a dýmovnic. Použitelná je partyzánská taktika „co nejrychleji přesně vystřel a co nejrychleji zmiz“. Vše ostatní znamená masivní plošné ničení civilní infrastruktury a masivní náklady na její znovuvybudování.
Rusku chybí transportní vrtulníky Boeing CH-47 Chinook, které USA uplatnily skvěle při zásobování a přesunu džípů a malých jednotek ve Vietnamu či Iráku. Ruské motovýsadky nemá kdo dopravovat do týlu nepřítele, když si Rusové přistávací dráhy pro přistání Iljušinů či Antonovů zlikvidovali na počátku ofenzívy.
Rusové mají špičkové automatické granátomety AGS-40 Balkan i nejjednodušší a nejrozšířenější reaktivní RPG-7 s kumulativními granáty PG-7VR, tříštivými OG-7V či termobarickými TBG-7V. Případně nejnovější RPG-29 Vampír či PTŘS Kornet, účinný i proti tankům Abrams či Leopard-2. Osádka dva až čtyři muži s noktovizory či termovizí, dojezd 800 km. Několik takovýchto týmů by zpovzdálí následovalo větší týlové vozidlo pro velení a zásoby střeliva. Jakákoliv kolona obrněnců je na vzdálenost několika kilometrů proti takto mobilním jednotkám bezbranná. Cost-benefit jednoznačně plusový, v případě potřeby se dá improvizovat s civilními užitkovými SUV a zbraňovými trofejemi stejně, jako v poušti Libye. Cokoliv, co střílí, namontováno na korbě čehokoliv, co jede dostatečně rychle.
Stejně tak tato i příští válka bude patřit bojovým dronům s dlouhou výdrží, létajícím ve střední nebo vysoké výšce, jako je turecký Bayraktar TB2 s mohutnou možností poměrně levné výzbroje Roketsan od řízených pum MAM, přes protitankový raketový systém dlouhého doletu L-UMTAS po 70mm raketový systém Cirit. Zajímavý může být i koncept ruského bojového UAV vrtulníku Katran, vybaveného dvěma protitankovými řízenými střelami 9M113M Konkurs-M či dvěma 9M120 Ataka, zejména ve schopnosti tichého nízkého letu hluboko do týlu protivníka.
Problém Ruska ve válce leteckých modelářů je zameškaný bouřlivý vývoj výpočetní techniky a nepochopení nutnosti mít celý komplex součástkové základny a čidel vlastní – od návrhu po výrobu výkonných procesorů a operačních systémů, satelitní navigace a komunikace. Při blokádě součástek jsou dnes ruské možnosti miniaturizace a inteligence vojenské techniky omezené… Proto poněkud zaostávají ve vývoji bezpilotních systémů, které se ve většině západních armád stávají čím dál běžnější záležitostí.
Budou mít Ukrajinci dostatečné logistické kapacity pro přepravu těžkých zbraní až na Donbas?
Budou… Stejně jako Rusové mají dostatečné kapacity vojenské špionáže na to, aby každý takový konvoj ohlásili a následně zničili už na seřadišti na nádraží.
9. května se uskuteční oslava 77. výročí vítězství ve 2. světové válce. Bude dle vás do té doby něco k oslavě v současné válce?
Přiznám, že netuším, protože už jsem se v prognóze jednou spletl. Například bych nikdy nemyslel, že je tak lehké proniknout dvěma protilodními podzvukovými střelami vícevrstevnou protiraketovou obranou vlajkové lodi Černomořské flotily.
Kdybych měl spekulovat, tak ve sklepeních Azovstalu nalezené dvě jaderné hlavice pro ukrajinské rakety Točka spolu s několika zahraničními specialisty ze zemí NATO, kteří se je pokusili oživit, by byl důvod ke speciální oslavě Dne vítězství a k průvodu, ve kterém by Rusové zajatce vystavovali nahé v klecích. Nebo pochod sedmdesáti tisíc zajatců z nacbatalionů před Donbasem, hnaných přes Rudé náměstí. Jinak si průběh oslav uprostřed ukoptěné války nedovedu dost dobře představit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Karel Šebesta
