Vydavatelství Pravda publikovalo výrok vašeho premiéra, že Slovensko nepotřebuje větrné parky. Je to tedy vaše vítězství?

Zčásti ano. Pozitivně vnímám, že naše argumenty a obavy už konečně registruje i premiér a že nahlas řekl, že Slovensko větrné parky nepotřebuje. Na druhou stranu v nás zůstává obava a určitá nedůvěra, protože na papíře stále pokračují strategické dokumenty, akcelerační zóny i povolovací procesy.

Proto se přirozeně ptáme, co bude po splnění zmiňovaných administrativních povinností. Až konkrétní kroky, nikoli prohlášení, přinesou občanům jistotu.

Co jsou to ty „administrativní povinnosti“?

Pokud Slovensko větrné parky nepotřebuje, co přesně znamená plnění administrativních povinností vůči EU kvůli 8. platbě z Plánu obnovy? Máme občanům říkat, že po splnění administrativy se stavět nebude, nebo že se budou stavět na zemědělské půdě i přesto, že je nepotřebujeme? Právě na tuto otázku dosud chybí jasná odpověď.

Jedním z největších zájemců o větrnou výstavbu je společnost JESS, která je z 49 %  vlastněná českou státní společností ČEZ. Ta už plánuje a prosazuje větrné projekty. Myslíte, že na základě prohlášení vašeho premiéra Andrej Babiš pochopí, že se má s takovými projekty se svou státní firmou stáhnout?

Věřím, že toto vyjádření zaznamenají i představitelé společnosti JESS a její akcionáři. Pokud premiér Slovenské republiky veřejně prohlásí, že Slovensko větrné parky nepotřebuje, bylo by logické, aby investoři své plány přehodnotili. O to více, pokud je jedním z vlastníků česká státní energetická společnost. Zároveň však stále čekáme na odpověď, co bude následovat po splnění administrativních povinností vůči Evropské unii. 

Pokud slovenská vláda vyhlásí akcelerační zóny, znamená to podle legislativy EU, že si tam může větrníky volně stavět každý, kdo si v takové zóně koupí nebo pronajme kus pole. Má premiér Fico nějaký plán, jak z toho udělá povolení „na oko“, aby to tam nikdo stavět nemohl, a u toho splnil „administrativní“ požadavky Bruselu?

To je právě otázka, na kterou by měla vláda dát odpověď. Pokud mají být akcelerační zóny pouze splněním administrativních požadavků Bruselu, měla by veřejnosti vysvětlit, jak zajistí, že nepovedou k reálné výstavbě projektů, které podle premiéra Slovensko nepotřebuje. Dnes totiž na jedné straně slyšíme, že větrné parky nepotřebujeme, a na druhé straně stát připravuje podmínky pro jejich urychlené povolování. Občané mají právo vědět, jaký je skutečný plán.

Katarina Ondrušová

Z toho rozhovoru vidíme určitý rozpor: větrné parky nepotřebujeme, ale „administrativně“ povolíme je stavět. Není to jen takový předvolební trik, o který se rovněž pokoušejí někteří politici na české straně?

Když to celé sleduji, nelze se ubránit otázce, zda za částí tohoto tlaku nestojí především obchodní zájmy. Občané totiž v posledních letech řadu projektů zpomalili nebo zastavili, což může některým investorům i politikům vadit. Mnozí proto získávají pocit, že cílem není vést odbornou diskusi, ale odstranit překážky pro projekty podporované silnými ekonomickými skupinami. Jde jen o snahu uklidnit veřejnost a umlčet rostoucí odpor proti větrným parkům.

Pokud by totiž vláda skutečně chtěla výstavbu zastavit, nestačila by slova do médií – zastavila by také procesy, které dál běží na ministerstvech a v povolovacích řízeních. Proto je na místě určitá nedůvěra. Občané nejsou naivní a vidí, že zatímco jednou větou slyší, že větrné parky nepotřebujeme, druhou rukou stát připravuje podmínky pro jejich další rozvoj. Takový rozpor vyvolává otázku, zda nejde jen o pokus utišit aktivisty a získat před volbami klid. Poslali jste desítky tisíc dopisů.

Budete na takovouto nabídku od premiéra žádat záruky, že se na Slovensku nic stavět nebude?

Ano. Budeme žádat jasné záruky. Jen Ministerstvo hospodářství SR obdrželo kolem 22 000 dopisů od občanů a podobné množství i Ministerstvo životního prostředí SR. Pokud si někdo myslí, že jedno mediální prohlášení tento odpor umlčí, mýlí se. Situaci budeme dál pozorně sledovat a podle konkrétních kroků vlády budeme také reagovat.

Poslední otázka do pranice. Máme společnou historii, společného developera, českou firmu ČEZ, o jehož větrníky Češi ani Slováci nestojí. Ve společné době máme i volby, nebude lépe, když se na obou stranách společně domluvíme, aby nám ti politici na obou stranách už dali s větrnými parky pokoj a domluvili se raději na jaderné energetice?

Bylo by především dobré, kdyby politici na obou stranách hranice začali více naslouchat občanům. Lidé si zaslouží energetickou politiku, která bude bezpečná, ekonomicky smysluplná a nebude rozdělovat občany. Pokud se na tom Češi a Slováci shodnou, bude to jen dobře.

Psali jsme:

Lidé budou chtít odpověď. Ondrušová mluví o skutečném pozadí větrníků

Větrníky za humny: Lidé si přečetli návrh a byli v šoku, říká expert Noveský

Abel a ti další. Vazby kolem lidí, co tlačí větrníky

Z uzavřených dolů rezervace a z orné půdy průmyslové zóny. Hynek Beran líčí jednání u Mrázové