Pane doktore, podal jste trestní oznámení na pachatele, kteří v Brně zhanobili sochu prezidenta Edvarda Beneše. Polili mu ruce červenou barvou, která má symbolizovat krev, a umístili tam nápis “český nácek”. Co si o tom činu myslet, krom toho, že může jít o trestný čin?

Poté, co jsem se ze sdělovacích prostředků dověděl o nehorázné akci údajných moravských aktivistů, jak se sami označili, kteří jednak poničili sochu prezidenta Edvarda Beneše v Brně červenou barvou, kterou natřeli jeho ruce, a dále tam zavěsili nějakou hanlivou ceduli. Vytkli mu jak odsun Němců, tak údajnou spolupráci s komunisty či něco v tomto duchu. Není to poprvé, kdy se v Brně někdo takto snaží přepsat dějiny. Zhruba před 20 lety to byl jeden z místních politiků ODS, který se tehdy s flexou v ruce jal upravovat památníky padlých Rudoarmějců v městské části Brno-Královo Pole. Interpeloval jsem tenkrát premiéra Topolánka, ministryni obrany Parkanovou a tuším ministra vnitra Langera, zda to považují za normální. Běželo i nějaké vyšetřování.

Zažil jsem včera v Brně podobné pocity jako před necelými 20 lety a bez většího rozvažování jsem se rozhodl jako občan podat podnět státnímu zastupitelství, protože to považuji za nehoráznost. Nevadilo by mi, kdyby se vedla historická debata, třeba na nějakém historickém semináři, kde by každý předložil své argumenty a veřejnost by si udělala jasný závěr. Je však naprosto nepřijatelné, aby se místo demokratické diskuse vandalsky ničily sochy, notabene v tomto případě socha jednoho ze zakladatelů demokratického Československa. 

Jak reagujete na jejich argumenty? Mluvčí údajné skupiny těchto moravských aktivistů Tomáš Kočko hovořil o tom, že Beneš prý přihlížel bezpráví a užíval vůči Němcům stejný slovník jako nacisté vůči Židům a má na rukou krev.

Edvarda Beneše za krvavého už v historii před panem Kočkem označil protektorátní ministr lidové osvěty Emanuel Moravec, a sice při demonstracích, které tehdy musel povinně absolvovat český národ po atentátu na Heydricha a vyhlazení Lidic. Je obrovské memento, že něco takového dnes zazní od občanů České republiky. Je to samozřejmě velmi nespravedlivé k Edvardu Benešovi. Zajímalo by mě v té souvislosti, co na to říká současný prezident Petr Pavel. Jak se postaví k tomu, že socha jednoho z jeho demokratických předchůdců byla takovým způsobem napadena výtržníky? Podal jsem podnět státnímu zastupitelství v Brně, policie už včera prováděla šetření na místě a bude se čekat na vyjádření majitele i odborníků. Je pro mě smutné, že se to stalo v předvečer onoho sudetoněmeckého sněmu v Brně a dávám tam přímou souvislost a také týden před datem, kdy si budeme připomínat výročí narození prezidenta Beneše.

Socha Edvarda Beneše byla vztyčena před budovou Právnické fakulty v Brně, která za války sloužila jako sídlo gestapa, kde byli mučeni i vražděni naši lidé. Socha vznikla díky sbírce občanů za příspěvků magistrátu, jako hejtman Jihomoravského kraje se účastnil jejího odhalení a dnes ji spravuje Československá obec legionářská. Příští týden 28. května tam bude krátké pietní setkání u příležitosti narozenin Edvarda Beneše a já doufám, že naše vlastenecká veřejnost se tohoto neformálního pietního aktu zúčastní. Tuto akci, na rozdíl od sudetského sjezdu, nepodporuje brněnský magistrát ani krajský úřad. Společně si tam připomeneme památku prezidenta Beneše. Sám jsem jako poslanec Parlamentu hlasoval pro přijetí jednoduchého zákona z roku 2004, který je dodnes platný a zní: Edvard Beneš se zasloužil o stát. Půjdu proto jako občan příští týden vzdát úctu panu prezidentu Benešovi.

Poničení Benešovy sochy má zřejmou souvislost se sudetoněmeckým srazem, který v Brně zítra začíná. Vyvolává to silné vášně a emoce, nicméně za kým to celé jde? A co to přinese do budoucna?

Média dnes od rána prezentují nesmírně zajímavé výsledky průzkumu veřejného mínění na toto téma. Plyne z něho, že 57 procent respondentů nepovažuje konání sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v České republice za správné. Ať už to autoři této myšlenky mysleli jakkoli, de facto poškodili česko-německé vztahy. Ohánějí se smířením, ale už dávno jsme se smířili. Smířila Československá a posléze i Česká republika s Německem. Bez problému fungují mezilidské vztahy apod. Údajná potřeba se smiřovat je uměle udržované téma, nemluvě o tom, že si to smiřování zprivatizovali. Potkaly se dva politické aktivistické spolky. Na české straně je to Meeting Brno plný brněnských progresivců typu pánů Hollana, Macka a dalších a de facto politický spolek reprezentovaný Berndem Posseltem z Německa.

Rozhodli se, že budou ignorovat národní vlády a po své vlastní linii se dohodli na tom, že si Sudetoněmecký landsmanšaft uspořádá svůj sněm na území našeho státu. Je to politické gesto, účast německých vrcholových politiků a zejména finanční participace Bavorska ve výši téměř 850 tisíc eur na celé akci jasně ukazuje, že nejde o nějaký kulturní festival. Kdyby sem pro mě za mě přijelo tisíc německých dechovek nebo krojovaných účastníků, tak by to vůbec nikoho nepohoršilo, ale oficiální sněm Sudetoněmeckého landsmanšaftu s jeho kořeny, způsobem jeho vzniku a s tím, že ho zakládali bývalí nacisté a Witikobund, je na našem území pro mě nepřípustný. Ať si každý najde a podívá se, co je to Witikobund a jací lidé tu organizaci zakládali. Pan Posselt sám, který se dnes pasuje na velkého Evropana, byl jedním z poslanců Evropského parlamentu, kteří hlasovali proti vstupu České republiky do Evropské unie. Je také dobré připomenout, že stále Sudetoněmecký landsmanšaft brojí proti Benešovým dekretům. Je úplně jedno, že to nemají ve stanovách, ale neustále proti nim bojují.

Benešovy dekrety si nevymyslel prezident Beneš sám o sobě. Pracovala na nich exilová československá vláda už v průběhu druhé světové války v Londýně a v čele této exilové vlády byl tehdejší předseda lidové strany Jan Šrámek. To připomínám nejen pro historii, ale také pro tzv. nové lidovce a pana Grolicha. Benešovy dekrety nefungovaly ve vzduchoprázdnu v rámci Československa. Byly zde také dohody velmocí a připomínám například Postupimskou konferenci. Odsun německého obyvatelstva z Československa, ale vůbec v rámci celé střední Evropy, byl jednou z dohod, kterou učinili vítězové druhé světové války, tedy Spojené státy, Velká Británie a tehdejší Sovětský svaz.

Proč to tedy nyní vadí?
Je zde snaha přepisovat poválečnou historii a relativizovat ji. Už se upozaďují strašlivé věci, které se děly nejen v průběhu války, ale už před Mnichovem. Na tom všem se podíleli sudetští Němci. Připomenu jedno známé jméno K. H. Frank, který byl státním tajemníkem a říšským ministrem pro protektorát Čechy a Morava. Tento krvavý Frank se podílel například na vyhlazení Lidic, podepisoval tzv. sonderbehandlung, což byly příkazy k popravě bez reálného soudního řízení, které postihly stovky, možná tisíce našich nejlepších vlastenců, žen, mužů i velmi mladých lidí. Je tu snaha překreslovat dějiny a velmi mě mrzí, že sudetští Němci tady našli pomocníky v řadách ochotných českých politiků počínaje bývalým premiérem Fialou, bývalým ministrem školství Bekem a plejádou politiků KDU-ČSL, což můžeme sledovat už posledních 10 let. Objevili se mezi nimi i někteří sociální demokraté, třeba pan Libor Rouček a další.

Tohle nemůže mít dobrý konec. Vede k rozkolu ve společnosti a dalšímu prohloubení příkopů. Celá ta akce je nešťastná a namísto smíření přinesla napětí. Konec konců i včerejší incident u sochy prezidenta Beneše v Brně je jedním z důsledků celého tohoto nápadu se sudetoněmeckým sjezdem a je to součástí nějaké širší režie. Hlavně chci zdůraznit, že ti lidé nevyjádřili svobodně názor, ale dopustili se trestného činu buď poškozování cizí věci, nebo výtržnictví. V rámci podnětu státnímu zastupitelství jsem specifikoval možnou právní kvalifikaci. Pakliže nebude shledáno, že by se jednalo o trestný čin, čemuž bych se velmi divil, ale stále je tu možnost přestupkového jednání. Takové chování by zkrátka nemělo zůstat nepovšimnuto a nepotrestáno. Nejde mi o nějakou individuální odvetu komukoli, ale o to, že zde platí české právo, trestní i přestupkové, a všichni by ho měli dodržovat. Když chce někdo vyjadřovat názor na historii, ať tak činí na historických seminářích, ale nikoli s pikslou barvy nebo s flexou v ruce, kde bude přemalovávat nebo vyřezávat historii a zkoušet ji přepisovat.

Zmínil jste některé politiky, kteří se postavili na stranu Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Co prezident Petr Pavel? Ten tomu celému udělil oficiální záštitu prezidenta České republiky.

Záštita nejen prezidenta republiky, ale i předsedy Senátu je podle mého názoru naprosto nevhodná. Je to v podstatě vzkaz občanům a všem voličům, aby věděli, koho do nejvyšších ústavních funkcí ve státě svými hlasy zvolili. Mělo by to být velké memento v příštích senátních volbách v obvodu Jihlava, odkud pochází pan Vystrčil, tak i v prezidentských volbách. Připomenu, že senátní obvod pana Vystrčila se nachází tam, kde dlouho žili Němci. Jsem zvědav, jak toto své konání bude Miloš Vystrčil příští rok vysvětlovat v Třešti, kde se na samém sklonku války odehrál krvavý příběh. Když tam převzala vládu československá moc, Němci se bohužel ještě vrátili a za přispění místní německé dívky tam bylo označeno několik desítek československých vlastenců, kteří byli na samém konci války nemilosrdně postříleni. Jsem zvědav, zda tuhle obrovskou tragédii na sjezdu sudetských Němců připomene, až tam bude mluvit. Pochybuji, že najde odvahu vůbec něco takového udělat.

Co se týká prezidenta Pavla, několik lidí mi psalo, že se z něho stal druhý Hácha. Vzhledem k tomu, že znám historii, jsem jim odpověděl poměrně tvrdě, že tím srovnáním uráží nikoli Petra Pavla, ale Emila Háchu. Jsem přesvědčen, že Emil Hácha by žádnou takovou záštitu nedal. Spíš bych hledal jinou paralelu, jiného bývalého vojáka a jeho jméno už v našem rozhovoru padlo. A to byl Emanuel Moravec. Byl důstojníkem československé armády, velký masarykovec do roku 1938 a ještě během mnichovské krize přesvědčoval prezidenta Beneše, abychom se bránili. Po Mnichovu a po obsazení zbytku Československa se Moravec dává zcela na stranu Němců a stává se z něho největší kolaborant vůbec. Už jsme si řekli, že to byl právě on, kdo po atentátu na Heydricha veřejně zmiňoval krvavého Beneše a teď to po něm zopakovali ti tzv. moravští aktivisté při hanobení Benešovy sochy v Brně. Jestli bych srovnával v mých očích podpis Petra Pavla pod záštitu pro sudetoněmecký sněm v Brně, tak spíše Emanuel Moravec než Emil Hácha. Srovnání s Háchou by bylo urážkou katolíka a vynikajícího člověka a právníka.

Fotogalerie: - Zeman ve studiu PL

Psali jsme:

Klaus pro PL: Pavel se vysmál obětem okupace

Dnes zvou Posselta. Včera zvali migranty. Kdo?

Takto hlasoval, toto dělal proti ČR. Minulost Bernda Posselta

Zeman: Zrušit sjezd Sudeťáků. Odsoudit tyto české kolaboranty