Předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková byla v týdnu odsouzena k osmi a půl rokům vězení za zneužití pravomoci úřední osoby. Důvodem byla především spáchaná škoda, kterou obžaloba spočítala na dvě miliardy korun. Jak se díváte na takovýto trest za úřední činnost?

Je složité se k tomu vyjadřovat, když neznám spis. Pokud by tam došlo k takové škodě, tak by ten trest byl v pořádku – má funkci, bere za ni plat, má odpovědnost. Ale v tomto případě mám pochybnosti, zda paní předsedkyně překročila své pravomoci a udělala to, z čeho byla obviněna. Z mého pohledu v jejím případě selhala obhajoba, protože toto je na advokátovi, aby tu obžalobu státnímu zástupci rozložil. Podle mého názoru to neudělal, protože v médiích to nebylo ze strany obhajoby vůbec komunikováno, a to je v takto sledovaném případě jinak dost nezvyklé.

Když bychom se podívali obecněji na trestné činy úředních osob, tak ty jsou v poslední době stíhané častěji a s patřičným mediálním efektem. Jaký z toho jako právnička máte pocit?

Především se tu dost plete politická odpovědnost s trestněprávní. Fatálním způsobem se to projevilo například při stíhání pražských radních v kauze Opencard. Tam nastala taková situace, že v podstatě neexistovalo dobré rozhodnutí, jenom se museli rozhodnout, co je menší zlo, a co větší. Snad leda mohli odstoupit a přehrát to na někoho jiného.