Prezident Miloš Zeman se rozhoduje, zda bude podruhé kandidovat. Je jeho rozhodnutí, a pak i výsledek volby, důležitý mezník, který určí další fungování této země?

Bezpochyby ano. Uznáváme-li ještě alespoň některé tradice. Jde totiž o volbu skutečné hlavy státu.

Je podle vás rozdělení společnosti na obdivovatele a odpůrce Zemana opodstatněné, nebo zveličené?
 
Spíše se ptejme, proč tu vůbec je. A jak vidíme toho času za oceánem, nejen u nás. Analýza by jistě vydala na diplomovou práci z politologie. Já v tom vidím, bohužel, jen další selhávání demokracie jako takové. Jak jinak totiž, žijeme-li v ní ještě, hodnotit enormní odpor určité menšiny k svobodnému rozhodnutí většiny?

V čem Miloš Zeman jako prezident republiky v poslední době české společnosti prospívá, a v čem jí škodí? Lze jeho dosavadní prezidentování označit za úspěšné?

Bezpochyby je prezidentem, ostatně stejně jako jeho dva předchůdci, opět velmi viditelným. To nelze popřít. Ovládá pro dnešního klasického politika tak důležité a přitom nikoliv časté umění – naslouchat svým voličům. A poté i hovořit jejich jazykem, stylem. A užívá si to. I když to někdy silně zavání populismem. Jenže i ten v rozumné míře do současné politiky s věčnými volbami patří.