V určitých oblastech České republiky je rozšířen obchod s chudobou. Jsou případy, kdy majitelé bytů nabízí lidem na podpoře bydlení za předražené nájemné. Můžou ho nadsadit, protože za nájemníky na dávkách ho stejně proplácí stát. Navíc někdy peníze skončí u majitelů bytů, ale ti z nich neplatí ani základní náklady na bydlení. Dům je pak v dluzích, bez tepla, teplé vody a elektřiny… Zástupci čtyř severočeských měst se obrátili na vládu, aby zakročila proti obchodu s chudobou. A není to zdaleka poprvé, takto apelovali už i na minulé vlády. O problému se ví dlouhou řadu let, politici zprava i zleva slibují nápravu, a ta se neděje. Proč podle vás? Kde je problém?

Stát dnes nechává řešení bytových potřeb těch nejzranitelnějších lidí na soukromých vlastnících ubytoven, kteří často bez jakéhokoliv soucitu těží z jejich neštěstí. Podle mého názoru je jediným rozumným řešením přijetí zákona o sociálním bydlení. Problematiku sociálního bydlení by tak řešila města a myslím, že by to bylo ve výsledku pro veřejné rozpočty i levnější, protože stát by nevynakládal přemrštěné částky na dávky na bydlení do soukromých rukou. A asi vůbec nemusím zmiňovat fakt, že prostředí na mnohých ubytovnách je absolutně nedůstojné, zvláště například pro rodiny s dětmi.

V současnosti jsou myslím významným faktorem přispívajícím k růstu cen bydlení v Praze spekulativní nákupy českými i zahraničními investory. To ovšem samo o sobě neznamená, že se jedná o bublinu před prasknutím. Pokud se v Praze bude stále stavět tak málo bytů jako dnes a zároveň bude tolik zájemců o jejich koupi, tak se obávám, že se snížení cen jen tak nedočkáme.