Starosta Benátek nad Jizerou: Vývoj stavu českých lesů sleduji s velkými obavami

Pane starosto, jak byste hodnotil svůj první rok ve funkci? Co se od vašeho nástupu v Benátkách změnilo?

Doufám, že se toho v Benátkách od mého příchodu mnoho nezměnilo. Naše město již tři desítky let kráčí po cestě, ve které hodlám dále pokračovat. Důležité infrastrukturní investice byly provedeny již v minulosti a na nás je nyní je udržovat jejich stav a zpříjemňovat nadále občanům města život. Samozřejmě že chystáme i mnoho dalších investičních akcí, které Benátky nad Jizerou posunou v kvalitě života ještě výše.

Váš předchůdce byl ve funkci neuvěřitelných 28 let. V čem je pro vás inspirací, a snažíte se tak na něj navázat?

Můj předchůdce, pan starosta Jaroslav Král, byl pro mě vzorem jak v politické a pracovní, tak i v lidské rovině. Strávil jsem po jeho boku v Benátkách nad Jizerou takřka celý svůj dospělý život a směr, kterým vedl naše město, mi byl vždy sympatický. V posledních letech, které jsem strávil v jeho blízkosti, byl náš vztah navíc velmi přátelský. Stále velice lituji jeho předčasného odchodu, neboť je toho ještě mnoho, co jsem se od něho mohl naučit.

Jaké jsou naopak vaše vize, kam město posunout a co konkrétně zlepšit?

Laťka je nastavena vysoko. Musím se proto hodně snažit a oslovit občany svou vlastní představou vývoje města. Vzhledem ke svému vzdělání a dlouholetému povolání je jedním z mých cílů rozvoj projektů vedoucích ke zlepšení životního prostředí ve městě i v jeho okolí. Důležitý je také pro mě kontakt s občany města, sledování jejich názorů a vysvětlování vlastních záměrů. Vzájemnou komunikaci vedení města s občany považuji za základní předpoklad dobrého rozhodování.

Co vás jako lesníka vedlo do komunální politiky?

Dvě volební období jsem byl předsedou komise Rady města Benátky nad Jizerou pro životní prostředí, místní rozvoj a podnikání. Čtvrt století jsem měl v různých funkcích na starosti nejen městské lesy, ale i ostatní složky životního prostředí a hospodářství ve městě. Tehdy jsem zjistil, že k prosazování určitých cílů je nutná i politická podpora. Proto jsem aktivně vstoupil do komunální politiky. A vzhledem ke svému vztahu k panu starostovi Královi byla má volba předem jasná.

Lesnictví, ekologii a přírodě jste zůstal věrný dodnes. Nechtěl byste své zkušenosti zúročit i na celostátní či evropské úrovni? Přece jen ekologická témata se dostávají hodně do popředí.

To, co je dnes módní záležitostí a plní titulní stránky médií, bylo v mém zájmu již před mnoha lety. Dá se říci, že jsem podobný vývoj očekával. Projekty, které byly v této oblasti u nás v Benátkách realizovány, na současnou situaci reagují s velkým předstihem. Jako člen politické strany i jako zástupce organizací sdružující místní samosprávy se snažím při různých příležitostech předávat zkušenosti, které jsme u nás získali. Uvědomuji si, že jde v dnešní době i o téma politické, a snažím se proto využívat každou možnost jej prezentovat. Nebráním se tedy ani svému případnému angažmá ve strukturách zmíněných v otázce.

S jakými pocity sledujete kalamitu s kůrovcem, která zásadně ovlivňuje i vlastnictví lesů? Řada menších vlastníků své lesy totiž prodává a otázkou je, co s nimi bude do budoucna.

Vývoj stavu českých lesů sleduji s velkými obavami. Setkalo se zde totiž mnoho negativních faktorů najednou a společně dohromady vytvořily podmínky, které jsou pro lesy opravdu katastrofální. Dlouhodobé sucho, časté větrné kalamity, rozšíření kalamitních škůdců, snížení ceny dřeva a s tím spojené ekonomické problémy vlastníků lesa vedou často k otázkám, zda je v dnešní době vůbec ještě účelné a smysluplné les vlastnit a v lese hospodařit. Já tvrdím, že to smysl má. Neboť jsme od svých předků zdědili lesy a celá lesní společenstva v nějakém stavu a je naší povinností předat budoucím generacím lesy alespoň ve stejné kvalitě. Je skoro lhostejné, kdo je právě nyní vlastníkem lesa. Ale jde především o způsob hospodaření a směr, kterým se hospodář, případně vlastník lesa vydá. Musíme reagovat na změnu okolností a přizpůsobit svou činnost aktuální situaci, a to jak v těžbě dřeva, tak v jeho dalším pěstování.

Angažujete se také v práci v přírodní rezervaci bývalého vojenského prostoru Milovice. Podle posledních informací kraj poskytne společnosti Česká krajina pozemky na rozšíření, ale zároveň zpřísní podmínky výpůjčky a nedá organizaci další dotace. Co vy na to? Nemůže to negativně ovlivnit chov velkých kopytníků?

Rezervace velkých kopytníků na území bývalého VVP Mladá Milovice je jedním z možných způsobů údržby přirozeně vzniklého ekosystému, plného vzácné fauny i flóry, který je chráněn jako evropsky významná lokalita již od roku 2000. Dovezená stáda ohrožených druhů velkých býložravců pomáhají tento vzácný ekosystém udržovat, a dokonce jej obohacují. Zvířatům se zde daří natolik dobře, že se v dané lokalitě každoročně množí a jejich počty narůstají. Proto je nutné stanovit již dnes další postup, neboť rozšiřování dosud zabraného území není možné donekonečna. Větší množství zvířat může mít v budoucnu na stepní ekosystém, který je předmětem ochrany, dokonce negativní vliv. Hledají se proto další vhodné lokality, kam by přírůstky z této rezervace mohly být přemístěny. To je administrativně i časově velmi náročný úkol, a ne vždy se proto podaří dodržet stanovené termíny. Zároveň se jedná o finančně náročnou záležitost, a proto je nutné hledat různé možnosti financování projektu, jako jsou dotace, příspěvky, dary a další. Je to však velmi obtížné, neboť území, kde se rezervace nachází, je v hledáčku zájmu různých uskupení. Velcí kopytníci (zubr evropský a ponny exmoorský) jsou však nejen vzácní, ale také atraktivní pro návštěvníky lokality. Doufám tedy, že se i bez finanční pomoci Středočeského kraje podaří udržet je v blízkosti našeho města, byť za předpokladu nějaké plánované redukce jejich chovu.

Ve městě žije velká část starousedlíků a věkový průměr je tak zde vyšší než v okolních obcích. Jak se na to snažíte reagovat? Mám na mysli hlavně z hlediska dostupnosti služeb a bydlení pro seniory.

Naše město je již dlouhodobě věkově vyvážené. Stěhuje se k nám určitě méně mladých rodin než do sousedních Milovic a výstavba je strukturovaná také spíše jako rezidenční bydlení v rodinných domech se zahradou. Považuji to za správné a chtěl bych tento trend zachovat. Benátky nad Jizerou jsou malé město a jeho obyvatelé žijí bohatým společenským, spolkovým a rodinným životem, což dokazují desítky dobře fungujících sportovních a společenských organizací a spolků. Starší generace mají mnoho možností vyžití a také dobře fungující síť sociálních i zdravotnických služeb. Ve městě jsou dva domovy pro seniory, z nichž jeden je zřízen městem Benátky nad Jizerou o celkové kapacitě více než 100 lůžek. Městské centrum komplexní péče, příspěvková organizace města, poskytuje také služby odlehčovací, denní stacionář a mnoho terénních sociálních služeb, a to jak pečovatelských, tak zdravotnických. Ve městě působí klub seniorů a takzvaná univerzita třetího věku. Z výše uvedených důvodů a také v souvislosti se současnými trendy v poskytování sociálních služeb se velký podíl péče odehrává přímo v domácím prostředí seniora. Po anketě, kterou jsme na toto téma otevřeli, máme zjištěno, že ve městě není velký zájem o další rozšíření možností bydlení v domech pro seniory, ale spíše o služby terénní.

V jaké fázi je projekt stavby víceúčelové sportovní haly? Jaké odhadujete náklady?

Projekt výstavby sportovní haly v Benátkách je připraven, a to včetně všech stanovisek a stavebního povolení. V současné době probíhá fáze příjmu nabídek v zadávacím řízení na akci „Výstavba tělocvičny v Benátkách nad Jizerou“, ve které se mohou uchazeči přihlásit do 23. 9. 2019. Náklady jsou odhadnuty cca 90 milionů Kč. Konečná cena projektu bude však záležet na výsledcích tohoto řízení. Současně se snažíme o získání dotace, a sledujeme proto pečlivě všechny možnosti.

Kdy se začne s rekonstrukcí městského bazénu a koupaliště? Počítáte s tím, že se oprava stihne mimo letní sezónu?

Podmínkou realizace rekonstrukce městského bazénu a koupaliště samozřejmě bude ukončení a předání stavby před zahájením letní sezóny, maximálně v jejím průběhu. Nemá smysl předávat veřejnosti bazén k užívání na podzim i přesto, že je plánovaný jako vytápěný. Máme kompletní projektovou dokumentaci a čekáme na vydání stavebního povolení, proto dnes není jisté, kdy stavbu zahájíme.

Velkým terčem kritiky se stala velkokapacitní skládka na okraji města. Vy její zřízení vnímáte jako výhodu. Na druhou stranu, od roku 2024 skládkování nebude podle nařízení ministerstva možné. Jak se na změnu zákona připravujete? A je pro vás tento termín přijatelný, nebo byste uvítal posunutí termínu zákazu na rok 2030?

Velkokapacitní skládka u Benátek nad Jizerou vznikla v devadesátých letech minulého století na území, které opustila armáda. V důsledku zřízení této skládky došlo v naší oblasti k uzavření mnoha lokálních skládek, tzv. smeťáků, které byly za každou vsí a byly často v nevhodných lokalitách pod minimální kontrolou. Velkokapacitní skládka u našeho města, kterou v současnosti provozuje společnost AVE CZ odpadové hospodářství, byla od počátku koncipována i jako skládka vhodná pro ukládání nebezpečného odpadu. Jde o jednu z nejmodernějších řízených skládek v ČR a v jejím areálu se nacházejí další technologie nakládání s odpady. Jsou to například třídicí linka separovaného plastového odpadu, dotřiďovací linka, sodifikační a stabilizační linka, kompostárna biologicky rozložitelného komunálního odpadu, tzv. BRKO, kogenerační jednotka, která mění vytvořený skládkový plyn v elektrickou energii, a další. Území skládky bylo před její kolaudací důkladně zabezpečeno proti průsakům a případné kontaminaci okolní půdy a je pravidelně monitorováno. Kontroly zde provádí nejen řada orgánů a institucí k tomu určených (Krajský úřad Středočeského kraje, Česká inspekce životního prostředí atd.), ale i město Benátky nad Jizerou. Považuji za lepší mít odpady pod důslednou kontrolou, byť v blízkosti města, nežli se vrátit k nekontrolovaným lokálním, nebo dokonce černým skládkám. Domnívám se, že ani stát, ani kraje nejsou v současnosti připraveny na jiný způsob nakládání s odpady nežli skládkováním a případný obrat směrem ke spalování odhaduji spíše v řádech desetiletí, a to bez ohledu na současnou legislativu. Myslím, že skládkování bude pokračovat minimálně do roku 2030.