Starosta Varnsdorfu: Žasnu, jaké konspirační teorie lidé dokáží vymyslet

Než jste se stal starostou, neměl jste žádné politické zkušenosti. Nakolik se vám podařilo naplnit cíle, s nimiž jste kandidoval? Nenarážel jste při jejich prosazení nejen na politikaření, ale i na kompetenční mantinely?

Kandidoval jsem proto, že jsem byl nespokojený s dosavadním rozvojem Varnsdorfu. Město mělo velmi špatnou pověst hlavně kvůli obchodu s chudobou, vzdělaní lidé z města odcházeli a přicházeli většinou jen ti sociálně slabí. Naše motto ve volbách bylo: „Aby tu chtěly žít i naše děti.“ Šli jsme do toho naplno, jak jsme byli zvyklí z našich profesí. Myslím, že navzdory tomu, že čtyři roky jsou na „zprocesování“ velkých projektů velmi krátká doba, tak se nám podařilo tento rozvoj nastartovat. Samozřejmě jsme naráželi na kompetenční mantinely i na politikaření, což mnohé zbrzdilo. Nejvíce mě stále zaráží, jaké roztodivné konspirační teorie lidé dokáží vymyslet.

Do zastupitelstva jste byl zvolen za hnutí ANO. Proč jste se nestal jeho členem?

Byl jsem zvolen jako nestraník, ale po volbách jsem do hnutí vstoupil. Zastávám jako sportovec názor, že pokud za nějaký tým hraješ, měl bys nosit jeho dres.

Nelitujete někdy svého rozhodnutí vstoupit do politiky? Co vám tato zkušenost dala?

Nelituji, i když jsem přesvědčen, že nejsem úplně „pravý“ politik, protože se snažím vždy používat zdravý selský rozum. Je to jediná možnost, jak změnit město, ve kterém žiji, k lepšímu. Pouhý pozorovatel a kritik nic nezmění, je potřeba se aktivně zapojit. Když vidím výsledky, tak mě to i baví. Úplně nejvíc mě posiluje a nabíjí, když mě potkají lidé a chválí naši práci a říkají, že po dlouhé době „je vidět, že se něco děje“, i když máme třeba na některé věci zcela odlišné názory.

Na co jste jako starosta nejvíce pyšný?

Přestože tohle slovo ve svém slovníku moc nepoužívám, tak ano, mohu být pyšný například na to, že se podařilo do řešení problémů vtáhnout celé zastupitelstvo a většinu záležitostí řešíme zcela pragmaticky a věcně tak, aby to bylo ku prospěchu rozvoje města. Bylo dokončeno několik větších investičních akcí – např. Náměstíčko U Věžičky, zimní stadion, vznikla tři nová sportoviště u škol, ve velkém se opravují, školská zařízení, komunikace a modernizuje se veřejné osvětlení, letos se budou budovat nové parkovací plochy na sídlištích. Revitalizovalo se prostranství u rybníku Mašíňák, opravovaly se rybníky Gerhus. investujeme do oprav varnsdorfských dominant – Hrádku a Červeného kostela. Letos také vznikne v naší nemocnici zcela nový gastro provoz za několik desítek milionů korun. Po několika letech úsilí se podařilo připravit projektovou dokumentaci a hlavně získat dotační peníze na úpravu prostranství autobusového terminálu. Jeho výstavba se rozjela právě před několika dny a dle plánu by měla být do jednoho roku hotová. Myslím, že jsme tímto přispěli ke zkvalitnění života našich občanů, což bylo naším cílem. Mám z toho opravdovou radost.

V koaliční smlouvě jste se zavázali k řešení sociální politiky a problémů s tzv. nepřizpůsobivými. Uzavřena byla jedna ubytovna, posílili jste bezpečnostní opatření a zaměřili jste se i na práci s dětmi a mladistvými. S jakým efektem? Je podle vás nyní ve Varnsdorfu větší klid a bezpečnost?

U práce s dětmi a mladistvými se efekt ukáže až časem. Ale ten tlak je potřeba vyvíjet neustále. Občanské soužití v problémové lokalitě nás a policii sice stále zaměstnává, ale během posledních čtyř let celkově rapidně klesla kriminalita, to je holý ověřitelný fakt. Velkým úspěchem je i to, že se nám postupně daří zapojovat do pracovního procesu i obyvatelstvo dříve závislé pouze na sociálních dávkách. Jedná se celkem zatím asi o padesát lidí. Zaměstnáváme je v Technických službách města Varnsdorfu, několik jich slouží u městské policie jako asistenti prevence kriminality. Spousta lidí v oranžových vestách je zapojena do veřejně prospěšných prací a uklízejí město. Tito lidé jsou vzorem pro svoje děti, které aspoň vidí, že ráno vstávat a chodit do práce je normální.

Již nějakou dobu se snažíme o odkup bytů v lokalitě Kovářská. Od starousedlíků jsme postupně odkoupili nejméně deset bytů. V problematických lokalitách jsme schválili opatření obecné povahy ohledně zamezení doplatku na bydlení pro nově příchozí. Tím byl vytvořen tlak na podnikavce s byty, kteří se jich nyní snaží zbavit. V současné době jsme získali v dražbě naráz 23 bytů v jednom paneláku. Tento tlak prozatím alespoň celkově ředí celou problematiku lokality. Chtěli bychom byty postupně uvést do přijatelného stavu a vytvořit z nich startovací byty pro mladé či dostupné bydlení pro seniory. Na tyto opravy budeme hledat dotační programy.

Jak byste hodnotil spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování?

Spolupráce s Agenturou přinesla zatím jen částečné plody. Doufám, že projekty, které jsme začali, přinesou do města více peněz. Máme připravené různé sociální projekty pro široký okruh cílových skupin. Agentura nám přináší určité přímé spojení na vládu. Naše zkušenosti s fenoménem zneužívání sociálních dávek budeme sdělovat jejím prostřednictvím vládě a budeme tlačit na to, aby se zpřísnilo a důrazně kontrolovalo vyplácení sociálních dávek, aby se nevyplatilo nepracovat.

Jestliže se na programové prohlášení podíváme obšírněji, podaří se vám splnit všechny jeho body, nebo existuje nějaká priorita, kterou se vám minimálně v tomto volebním období prosadit nepodaří?

Co jsme slíbili, to jsme splnili na více než sto procent. Snažíme se neslibovat nesplnitelné, nestavět vzdušné zámky. Jsme dobrý tým, s kolegy místostarosty, kteří jsou oba z hnutí ANO, máme „tah na branku“, snahu věci posouvat kupředu, vytváříme tlak. Hraje v tom roli osobní iniciativa, zápal pro věc a patriotismus. Čtyřleté volební období je málo, veskrze jsou to složité procesy a na to je potřeba čas. Máme v plánu modernizovat sběrný dvůr, veřejnosti se předložila studie revitalizace náměstí, bude se dělat projektová dokumentace a v příštím roce by se mohlo začít s výstavbou. Zároveň je potřeba vylepšit k náměstí přilehlé hlavní ulice Národní a Legií.

Samozřejmě se snažíme naše plány zároveň komunikovat s veřejností, nechceme nic dělat veřejnosti za zády. Bohužel na schůze zastupitelstva naši občané moc nechodí, až na pár výjimek, a ty se dají většinou spočítat na prstech jedné ruky. Stejné to bylo s veřejnými besedami, které jsme pořádali. V době internetové komunikace tedy jdeme občanům „naproti“. Například studii náměstí jsme vyvěsili na webu a občané se mohou se svými podněty a připomínkami vyjádřit e-mailem. Komunikujeme také prostřednictvím městského Facebooku. Schůze zastupitelstva jsou už více než 3 roky přístupné on-line, původně jako audiopřenos a nyní dokonce i jako videopřenos.

Budete se na podzim snažit obhájit mandát?

Ano, budu se snažit obhájit mandát a pokračovat v nastolené práci.

Jaká je vaše vize města za deset let? Čím by měl být Varnsdorf výjimečný, aby lákal nejen turisty, ale aby zejména občané neměli potřebu odcházet jinam? Přeci jen zlepšit povědomí a pověst města byla i vaše priorita.

Dříve byl Varnsdorf velmi váženým městem, je zde mnoho starých krásných vil po bývalých bohatých továrnících. Bylo to město s rozvinutým průmyslem a říkalo se mu, že je městem mládeže, zahrad a komínů. Po revoluci začal stagnovat hlavně textilní průmysl a pracovních příležitostí ubývalo. Město trpělo, také proto, že po celá desetiletí bylo jako pohraniční vystrkov na okraji zájmu, bez přílivu větších investic. Jeho pověst však nejvíce utrpěla hlavně s přílivem nepřizpůsobivého obyvatelstva a následnými demonstracemi starousedlíků.

Naší vizí je změnit vnímání Varnsdorfu ve zbytku republiky. U místních občanů se nám to snad již částečně podařilo. Doufám, že bude městem mladých, sportu a zeleně. Podmínky pro to má vynikající. Staví se zde nyní hodně nových domů, proto si myslím, že spousta mladých tu chce zůstat, což je dobře.

Byl bych rád, aby za deset let se o Varnsdorfu mluvilo už jen pozitivně, jako o dobrém místu k životu a také o dobré turistické destinaci. Usilujeme například o získání dvou dotací z programů Euroregionu Nisa na výstavbu rozhledny na Špičáku a na důkladnou opravu Hrádku a s propojením těchto dvou varnsdorfských vrcholů geologickou stezkou. Varnsdorf má tu výhodu, že je v těsném sousedství s Českosaským Švýcarskem. Turistům už máme co nabídnout. Například širokou škálu různých sportovišť, tras pro běžce i cyklisty či rekreační oddychovou zónu.

Snažíme se také zlepšit dostupnost zdravotní péče ve Šluknovském výběžku. Ve spolupráci s Ústeckým krajem a Krajskou zdravotní, a.s. bychom k tomu rádi využili areál zdejší nemocnice.

Jak jste se svěřil pro naše stránky, překvapilo vás, jak velké množství občanů chce řešit své problémy přímo se starostou, i když vlastně nemáte žádnou rozhodovací pravomoc. Uvítal byste posílení vašich pravomocí? A můžete být případně konkrétnější?

Určitě bych uvítal posílení pravomocí starosty. Udivuje mě, kolik občanů má zkreslené představy o mých kompetencích, vždy se je ale snažím alespoň nasměrovat tak, aby se jim podařilo jejich problém zdárně vyřešit. Mám pro ně pravidelně jednou týdně dvě hodiny otevřených dveří starosty, kdy mohou bez objednání přijít se mnou diskutovat. Jsem za tuto zpětnou vazbu rád. Na každou věc má spousta lidí různý pohled a je to proto pro mě nesmírně obohacující.

Ohledně pravomocí a přímé volby starosty by se Česko mělo inspirovat v Německu. Mělo by jít ruku v ruce se zvýšením pravomocí i zvýšení odpovědnosti. V Německu ve srovnatelně velkém městě má starosta stejný počet hlasů v radě, jako zbytek celé rady, ale tímto je také plně zodpovědný. Jeho funkční období je delší než funkční období zastupitelstva.

I z vaší osobní zkušenosti, je možné naplno zastávat více funkcí?

Dle mého názoru souběh dvou pracovně provázaných funkcí je možný, i když náročný. Já sám jsem zároveň krajským zastupitelem a vazba na výkon starosty přináší jisté výhody, pochopitelně při zvýšených nárocích na čas a znalost problematiky. Těžko pochopitelný je však souběh dvou a více funkcí, které nemají oporu v profesní podobnosti či jsou dokonce uměle vytvářené, jako např. v parlamentu.