Premiér Andrej Babiš českým europoslancům vyčetl, že všichni netáhli za jeden provaz a nehlasovali proti směrnici o dvojí kvalitě potravin, která podle něj nic neřeší. Vyjmenoval ty, kteří byli proti, tedy hlasovali „v zájmu českých spotřebitelů“ a ty, kteří byli pro. Vás s panem europoslancem Ježkem označil za „zrádce za ANO“. Mimochodem, není to poprvé, co o vás takto Andrej Babiš hovoří. Co vy na to?
Nechal bych, že to není poprvé… On má svůj způsob oslovování voličů a manipulace s fakty. Nechám to být. Kdybych tomu měl čelit, musím říci, že pokud tady někdo něco zradil… Ale to je diskuse, do které já nepůjdu. On cítí potřebu předvolební kampaně, já se spíš zaměřuji na reálnou politiku a konkrétní výsledky.
Pojďme si raději říct, že legislativní proces je dlouhodobou záležitostí a každá právní norma tohoto typu musí být schválena jak v Evropském parlamentu, tak v Radě Evropské unie. Obě instituce musí normu schválit. Může se stát, že ji schválí v odlišné podobě a pak probíhá tzv. trialog, dohadovací řízení. Když to shrnu, komisařka za ANO Jourová navrhla právní normu, která se projednávala v Radě a v Parlamentu. V Radě byla schválena verze měkčí než v Evropském parlamentu. Kdo zastupuje Českou republiku v Radě? Příslušný ministr a, je-li třeba, pak premiér. Česká republika z mého pohledu příliš brzy boj vzdala. Chápu, že většinový názor byl jiný, ale dokázal bych si představit, že se o to rveme minimálně tak jako teď v mediální předvolební kampani. Z mých informací je zřejmé, že ministryně, která jednala na úrovni Rady, vycházela z postupu dojednaného ve vládě. Premiér mohl kdykoli říci: Tohle nepřijímám, jednejte dále; a navíc ihned se spojím s předsedou Komise a s dalšími premiéry a prezidenty. To on neudělal. Proto říkám, že vše relativně brzy vzdal.
Současně probíhal proces v Evropském parlamentu, kde se projednávalo jiné znění a pak nastupovalo dohadovací řízení.
Každopádně Evropský parlament schválil nakonec směrnici, která neobsahuje legislativu tak přísnou, jak Češi doufali. Proč jste tedy pro ni hlasoval?
Ano, musím konstatovat, že to, co se nakonec dohodlo v rámci dohadovacího řízení, mé očekávání nesplňovalo. Nebyl jsem zpravodajem ani stínovým zpravodajem, myslím, že se dalo jednat efektivněji a úspěšněji, ale prostě byl nějaký výsledný dokument. Prakticky všichni čeští europoslanci s tím měli problém. Podpořili jsme pozměňovací návrhy. Jenže, aby mohly být schváleny, muselo by předcházet rozhodnutí, že o nich vůbec můžeme hlasovat. A v tom jsme prohráli. Pak už se hlasuje jen o výsledném dokumentu. Ano, nebo ne.
Byla jasná volba. Hlasovat proti znamenalo, že nemáte vůbec žádnou právní normu, žádnou ochranu zájmů nejen českých spotřebitelů. Pro mě byla volba jednoznačná: alespoň schválit zlepšení stavu a okamžitě v příštím parlamentu prosazovat, aby norma byla striktnější.
Mimochodem… Nejen, že to zabalili v Radě, ale premiér vůbec téma neotevřel, vůbec o té věci nejednal s premiéry a prezidenty. To je doslova selhání. Dokonce pak vláda doporučila europoslancům, aby hlasovali pro. S kolegou Ježkem jsme dokument ofotili a tweetli. Já jsem hlasoval pro bez ohledu na to, co vláda doporučila, protože tato podoba směrnice byla lepší než nic. Ale vláda doporučila písemným dokumentem, abychom schválili, pak o sto osmdesát stupňů otočí! Premiér se ve věci na evropské úrovni neangažoval, spokojil se s tím, co ministryně vyjednala, a osočí europoslance. Je to kombinace pokrytectví a lží. Mohu mít mnoho politických výhrad k bývalému premiérovi Sobotkovi, ale v této věci by si záležitost osvojil, netěžil by z ní v rámci kampaně, a byť nebyl jazykově vybaven, vyjednával by.
Pan premiér, který v tomto neudělal nic, kalkuluje s volbami, neskutečným způsobem v rámci kampaně otáčí a ještě si dovoluje nařknout europoslance, což mi přijde téměř záležitost na určitou diagnózu.
Každopádně narážíte na činnost bývalé ministryně Marty Novákové…
Ano, byla zodpovědnou ministryní. Jednala na základě mandátu vlády. Ale jestliže mám pocit, že se něco v Radě nedaří na úrovni ministra, tak jako zodpovědný premiér musím téma uchopit. Alespoň se o to pokusím. Pan premiér se o to vůbec nepokusil.
Europoslankyně Olga Sehnalová z ČSSD toto téma sleduje dlouhodobě, té se jistě nedá vytknout, že by se mu nevěnovala. Dlouhodobě prosazuje úplný zákaz rozdílného složení zboží ve stejných obalech. A také tvrdí, že je schválená směrnice v podstatě k ničemu a hlasovala proti. Přijatý zákon podle ní navíc obsahuje řadu právních kliček, „přímo šitých na míru velkým výrobcům, kteří z dvojí kvality mají velký byznys. Takže dovoleno je prakticky cokoliv“. Takže není lepší raději nemít normu žádnou než materiál, který v lepším případě nic neřeší?
Já si paní kolegyně Sehnalové v této věci vážím, byla v příslušném výboru, podílela se na návrhu jako jedna ze zpravodajek a opravdu se tomu velmi věnovala. Nemohu s ní ale souhlasit, že norma nic neřeší. Samozřejmě to není výsledek, který bychom si přáli, ale ztěžuje prostor těm, kdo se chovají nekalým způsobem. Existuje navíc revizní klausule a po dvou letech se lze k tomu vrátit a případně právní normu zlepšit. Ano, mohlo by to být rozhodně lepší. Mně se podařilo několik pozměňovacích návrhů prosadit. Za všechny bych zmínil návrh, který se týká označení výrobků. Prosadil jsem tzv. pozitivní logo, které, kdyby si výrobci osvojili, tak by každý spotřebitel věděl, že má výrobek stejné složení jako jinde v Evropě. I na tom dokumentuji, že mělo smysl prosadit alespoň toto znění. A je to návod pro Komisi. Komise dnes už ví, že jde o nesmírně citlivé téma, a když uvidí, že se někdo chová nekalým způsobem, došlápne si na ně, i když legislativa nemusí být dokonalá.
Ano, je prostor pro zneužívání, a proto říkám, že v Radě se to prostě nepovedlo. Ministři neodvedli odpovídající práci – včetně těch, kteří si z toho teď dělají klíčové téma. A znovu opakuji: Když někdo něco udělá špatně, nebo vůbec, ale doporučí europoslancům, že je to dobrý, a pak za pár dní řekne, že je to špatně, že europoslanci jsou zrádci, tak je to buď velmi nefér politika a politikaření, nebo záležitost, kterou je potřeba diagnostikovat.
MUDr. Olga Sehnalová, MBA
A vaše logo už je ve směrnici zapracováno?
Ano, je součástí směrnice.
Vy jste tedy zastáncem absolutního zákazu dvojí kvality potravin.
Nějaký čas jsme žili v Belgii. Vzpomínám si, jak šla pak žena nakupovat u nás a říká: To je hrozný, to se nedá jíst. Jednal jsem o tom už před mnoha, mnoha lety s vedením Hypernovy a dalšími řetězci. Chci tím říct, že téma pro mě není neznámé. Automaticky by mělo platit, že mohu mít výrobek podobný a různé kvality, ale spotřebitel musí vědět, že má jiné složení a že se od sebe liší. Nesmím tvrdit, že jsou to stejné výrobky a obalem uvést spotřebitele v omyl. Aktuální směrnice jde na půl cesty. Myslím si, že Komise postihovat bude. Je potřeba implementovat směrnici, vyhodnotit jak funguje, a když výsledek nebude odpovídající, tak ji jednoznačně změnit a zpřísnit. Je lepší tento podstatný posun než vůbec nic. Čekali bychom o to déle. Nikde není záruka, že příští znění bude lepší. Je lepší mít něco, co dává možnosti Komisi k postihu firem.
Psali jsme:
Proč není pro ostatní státy přijatelné, aby existoval prostě úplný zákaz dvojí kvality potravin? V médiích bylo zmiňováno, že přísnější podmínky odmítá například Německo a Rakousko. Jaký je důvod?
Nejsem členem Rady, nicméně v této věci se logicky hledaly kompromisy. Nechávám stranou, zda se domnívali, že směrnice je v tomto znění dostatečná, nebo byli předmětem lobbingu, nebo nechtěli, aby byla přísnější, tak se vyjadřovali proti… Ale není to tak, že by chtěli, aby v Evropě byli občané dvou kategorií. Měli své zájmy, jako v jiných věcech máme my své zájmy.
Rozdílné složení výrobků ve stejných obalech napříč jednotlivými zeměmi EU veřejnost zásadně rozčiluje, lidé téma pozorně sledují. Řada lidí si situaci překládá a bude překládat tak, že jsme pro zbytek Unie občany druhé kategorie…
Ne, ne. To je taková politická hříčka. Pro ty, kteří rádi vyvolávají emoce, strach, pak s tím pracují v předvolební kampani a v politice. To není o druhé kategorii, ale o nepochopení citlivosti, nepochopení parciálních zájmů a neschopnosti naleznout shodu. Ti, kteří chtěli přísnější znění, neuměli argumentovat, vyjednávat, chovali se neefektivním způsobem. To je často příznak pro české vyjednavače a české ministry. Kdyby byli alespoň zčásti tak efektivní jako někteří europoslanci, měli jsme lepší text, ale to už je historie. Je potřeba se zaměřit na to, aby, co máme, fungovalo co nejlépe, a když směrnice nebude fungovat odpovídajícím způsobem, tak ji změnit. Já bych považoval za úplně největší zradu, že se v tak citlivé věci na úrovni Evropské unie náš premiér vůbec neangažuje. To je horší než nejslabší práce nejposlednějšího europoslance.
Do jaké míry můžeme směrnici ovlivnit na úrovni české legislativy? Ministerstvo zemědělství chce v novele zákona o potravinách zakázat tzv. dvojí kvalitu pod pokutou až 50 milionů korun.
Myslím si, že to tak snadné není. Registroval jsem informaci v médiích. Je důležité, abychom se pohybovali způsobem, který nepovede k fragmentaci trhu. Problém nebude odstraněn tím, že ho vyřešíme v jedné zemi. Jde o to, aby všichni občané každého členského státu byli chráněni před dvojí kvalitou. Nejrozumnější je celoevropské řešení, které jediné tohle může zajistit. Jakmile si každý stát bude dělat svou legislativu, v konečném důsledku bude trh fragmentován a v zásadě si každý stát upraví, jaké výrobky se v něm mohou prodávat. Nebude fungovat ani vnitřní trh. Myslím si, že už to někteří čeští experti pojmenovali.
Ale nechci předbíhat. Počkejme, co pan ministr Toman navrhne. Často se v naší zemi stává, že se o řadě věcí hodně mluví před volbami, a pak najednou nic není. Budu rád, až se návrh objeví. Když bude rozumný, nepovede ke fragmentaci trhu a nebude na úkor spotřebitele, velmi rád ho v rovině politické podpořím, když to bude naopak, tak ho pominu.
Premiér Andrej Babiš dává najevo, i v tomto případě, jak za ním stojí frakce ALDE. Je to pravda? Jaká je jeho pozice?
Poněkud problematická. Je to premiér, jehož pozice je do jisté míry oslabená současnými problémy, které jsou předmětem šetření.
V sobotu jsme měli volební shromáždění liberálních a středových stran ve Štrasburku, na které jsem byl za hnutí HLAS pozván. Na místě jsem se dozvěděl, že hnutí ANO nebylo vůbec pozváno. To je svým způsobem odpověď na vaši otázku. Já jsem se v tom nepitval, protože mi přijde nevhodné, abych na této scéně vnášel nějaký prvek, který by mohl být vnímán jako vnitropolitický. Vzal jsem to jako fakt. Ale svědčí to o tom, že názory jsou minimálně různé a pozice ideální není. Neznamená to, že by ALDE nastolila otázku členství ANO ve frakci. Tato frakce skončí a bude nová, která se vytvoří z frakce ALDE a dalších politických stran včetně francouzského En Marche! A tady si dovolím tvrdit, že pozice ANO, pokud bude pokračovat v dosavadní politice a nebude některé problémy řešit, bude oslabenější, ale nechci předbíhat.
Je zajímavé, že jsme v médiích vůbec neregistrovali jedinou zmínku z hnutí ANO o podpoře ze strany ALDE. Jako by se podpory téměř báli. Ptal jsem se, proč podpora nezazněla? Bylo mi řečeno, protože si to hnutí ANO nepřeje. To je určitá schizofrenie. Já se také s ALDE v některých věcech neshodnu, ale na veřejnost půjde za pár dní video, kde se řada politiků ALDE vyjadřuje na podporu hnutí HLAS, a já jsem za to rád, i když se v jednotlivostech neshodneme. Vypadá to, že se hnutí ANO v této frakci necítí dobře.
Pohled premiéra na EU je jiný než váš. Ostatně tohle je i důvod, proč jste se názorově na podzim 2017 rozešli. Andrej Babiš tvrdí, že se bude muset změnit EU od základů.
Není nic snadnějšího pro premiéra kteréhokoli státu než přijít na jednání Evropské rady a říct: tady vám předkládám náš dokument, kde nastolujeme otázky a chceme tohle v EU změnit. Je snadné říci, že chceme reformu EU, ale tu můžeme mít, když změníte smlouvy, a potřebujete jednomyslnost. V tuto chvíli pro to není vůle. Unii lze měnit ale každodenní prací, ať už v Radě nebo v Evropském parlamentu.
Mně to trošku připomíná situaci migrační krize, kdy jsem pro pana Babiše s kolegou zpracoval řešení. Předložil jsem ho panu Babišovi, tehdy jsme ještě spolupracovali, a řekl jsem: Předložte ho do vlády, získáte i vyjednávací výhodu v rámci vlády. Zároveň, když se ve vládě shodnete alespoň na části, můžete s tím jít do EU. Materiál nebyl předložen, přestože, až na pár slov, byla shoda. Buď chci o něčem jen mluvit, nebo chci mluvit a prosazovat. A když chci něco prosazovat, pak to musím zpracovat do písemné podoby, navrhnout, prosadit ve vládě a na základě mandátu vlády o tom jednat v Unii. My se k té druhé, třetí fázi nedostáváme. Nevím, čím to je. Já jsem zvyklý, že když vidím problém, něco navrhu a pak to prosazuji. A buď uspěji, nebo ne.
Eurokomisař Günther Oettinger opět potvrdil, že Komise pozastavila vyplácení části evropských dotací pro Agrofert. Jenže Česko peníze do holdingu posílá dál. Co s tím? Myslíte si, že peníze časem doplatí nebo prostě půjdou z českého rozpočtu?
V tuto chvíli je legitimní počkat na konec vyšetřování Evropské komise. Když jsem na plénu diskutoval s komisařem Oettingerem, slíbil, že to bude v dubnu. V dubnu přišel a řekl, že to bude až na začátku podzimu. Můžeme spekulovat, že něco nevoní a Komise s tím nechce přijít před evropskými volbami. Nebo prostě čas potřebuje. Nevím. Jsem politik, můžu na to mít názor, ale nejsem vyšetřujícím subjektem. Tím jsou u nás orgány činné v trestním řízení a na úrovní fondů je to Evropská komise. Nechť vyšetří a pak uvidíme.
Já být v postavení majitele takového počtu firem, byť toho času ve správcovském fondu, tak bych řekl, že vůči českým občanům a daňovým poplatníkům je fér, aby peníze nebyly z českého rozpočtu vypláceny. Raději počkám, a když se ukáže, že jsem na ně měl nárok, budou mi zpětně proplaceny. Je vidět, že prostě každý máme jiný přístup.
Nevím, jestli s tím souvisí výroky pana premiéra, že Komise je zpolitizovaná, jestli už náhodou něco neví a nepřipravuje si půdu pro negativní zprávy, aby ji zpochybnil. To už je ale spekulace. Počkejme, uvidíme.
Došlo ke změně na pozici ministra spravedlnosti. Lidé jsou v ulicích, už po třetí týden demonstrovali za nezávislost justice. Obáváte se také o budoucnost justice? Máte pro lidi, kteří protestují nějaký vzkaz?
Já vzkaz tlumočím přímo na Staroměstském náměstí. Vím, že nejsem vidět. Myslím si, že když je předvolební kampaň, člověk by na sebe neměl strhávat pozornost, smrdí to předvolební kampaní a politizací akce, která by neměla být politizována. Já jsem v davu a jsem s těmi lidmi rád. Tím odpovídám na vaši otázku. Milion chvilek pro demokracii má vše dobře zmapováno. Minimálně existují výrazné pochybnosti. Není to jen otázka nezávislosti, i když otazník je namístě. Preventivní vůle takto vyjádřená může být jen ku prospěchu věci.
Kromě nezávislosti je to i otázka důvěryhodnosti justice. Myslím si, že v tuto chvíli, jak byla změna provedena, jména, která byla nastolena…To důvěryhodnost podrývá. Justice má být nezávislá a důvěryhodná. Ona svou důvěryhodnost nepodráží, ale politici tak bohužel činí, a to není dobře. Demonstrantům rozumím a myslím si, že je dobře, že lidé vyjadřují svůj názor. Obávám se, že asi nedojde ke změnám, ale je to důležitý signál. Ostatně máme právo shromažďovací, máme právo svobody slova, lidé dělají, na co mají právo v poklidné a slušné formě.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
