Při posledním rozhovoru pro ParlamentníListy.cz zhruba před měsícem – bylo to po útoku v Manchesteru – jste mluvil o tom, že útoky budou přibývat. Což se stalo krátce nato, kdy teroristé vyskákali z náklaďáků a noži začali vraždit v londýnských restauracích a barech. Tam někteří odvážní lidé po nich házeli židle a skleničky, nic jiného neměli. Má tedy obecně smysl, aby lidé, kteří vlastní legální zbraň, si ji brali s sebou? Nebo je to, když jde někdo popíjet a vezme si zbraň, kontraproduktivní s tím, že pod vlivem alkoholu může ztrácet sebekontrolu?
Je to samozřejmě individuální. Rada lidí nosí zbraň oprávněně. Třeba má pocit ohrožení. Vždy ale takový člověk musí mít nastavené normy svého chování a svých reakcí na nějaké konfliktní situace. Musí dodržovat určitě zásady, a pokud má u sebe zbraň, tak by v žádném případě alkohol pít neměl. Vím, že je plno lidí, kteří nosí zbraň jen proto, že se tím cítí důležití a alkohol přitom konzumují. Z toho jsou potom taková zkratkovitá jednání, kdy někdo v hádce vytáhne zbraň a použije ji. Vždy záleží na každém, aby zvážil, zda má smysl do veřejného prostoru zbraň nosit, nebo ne. Každý by si měl být vědom, že zbraní se dá vyhrožovat jen jednou. Pak už se střílí. To je důvodem proto, že by všichni měli být obezřetní, ať už se zbraní, nebo bez ní.
V Británii nesmí lidé údajně u sebe mít ani nůž – což je evidentně teroristům úplně fuk – či dokonce pepřák, který se u nás doporučuje například ženám, když jdou v noci někde přes park. Z pohledu Středoevropana je toto nepochopitelné. Co říkáte těmto tendencím v západní Evropě, že jdou tímto směrem?
Každý stát má jiné normy. Když jste se ptal na pistoli, nebo něco takového, tam ze zákona může mít člověk povolení k tomu takovouto zbraň nosit ke své ochraně, případně majetku či pro sportovní účely. Stát jim to dovoluje. Ve Velké Británii, kdo má povolení vlastnit zbraň, tak ji také může mít. Záleží na každém státě a dá se předpokládat, že i ve Velké Británii, pokud se bude zvyšovat počet teroristických útoků a napadení, že tam budou mít lidé čím dál větší tendenci legálně držet a vlastnit zbraň.
Islámský stát plánuje při dalších útocích v Evropě použít nové trendy a technologie, jako jsou drony s výbušninami, což už na území Sýrie a Iráku použili. Jak se proti tomu bránit?
Jen velmi omezeně. Ve vzduchu je monitoring velmi složitý, zejména v malých výškách, ve kterých drony létají. Jsou samozřejmě zneužitelné. To není nic nového, víme o tom. Je potřeba, aby bezpilotní prostředky, které mají větší výkon, byly pod kontrolou a měly by být na povolení. Podobně jako můžete jezdit na mopedu, myslím, že do padesáti kubíků, a co je nad, na to je třeba mít řidičák. To by dle mého mělo platit i pro bezpilotní prostředky, ať už jsou určeny pro práci či zábavu. Výkonnější prostředky by měly být schvalovány a zároveň kontrolovány. Lidé, kteří s nimi pracují, by měli být v nějaké evidenci a měli by mít oprávnění zručnosti tak jako na jiné motorové i nemotorové výkonnější prostředky.
Nyní se objevil i útok náklaďákem na muslimy před mešitou v Londýně. Je to tak, že čím více bude přibývat útoků radikálních muslimů, jimž stát nezabrání, tím více hrozí i odveta z druhé strany?
Musíme s tím počítat. Společnost nějakou dobu nereagovala na teroristické útoky. V poslední době se zvyšuje napětí ve Velké Británii, Francii, Holandsku, Švédsku i Německu. I část těchto společností se postupně začíná radikalizovat, i když náběh na to je pomalejší. Ve smyslu používání násilí proti radikálnímu islámu přebírají spravedlnost do vlastních rukou. Může přitom dojít k přehmatům a neštěstím, kdy jsou zabiti lidé, kteří nemají s radikálním islámem nic společného a je tam pouze vizuální či kulturní příbuznost. To je nebezpečí, se kterým musíme počítat. Pokud se nepodaří zastavit útoky Islámského státu na území Evropy, bude to čím dál více aktuálnější.
Téměř současně s tímto londýnským útokem na hlavní třídě v Paříži najel muslimský terorista do policejní dodávky, což už byl několikátý letošní útok na policisty ve Francii. Značná část médií jako by více preferovala ten zatím ojedinělý útok na muslimy jako důkaz toho, že – podívejte, nejenom muslimové jsou teroristé. O čem tohle svědčí?
Média často překrucují některé názory i tendence. Neobjektivita škodí. Jakýkoliv útok – ať už radikálním islamistou, nebo radikálním pravičákem či antiislamistou – je nesprávný. Takže něco preferovat je nesprávné. Neměli bychom mezi tím dělat rozdíly.
Psali jsme:
Není potřeba změnit zákony, které zabraňují odeslání nelegálně pobývajících lidí v Evropě do země jejich původu? Už několikrát se také stalo, že budoucí terorista byl v hledáčku tajných služeb a policistů, ale ti nemohli ze zákonných důvodů zasáhnout, takže pak umírali nevinní lidé. Neměla by mít policie při zásazích v ghettech západoevropských měst nějaké zvláštní pravomoci?
Problém je tam mnohem hlubší než jenom to, že se někdo zradikalizoval. Za prvé, je potřeba z Evropy odsunout lidi, co tu nemají co dělat – ekonomické migranty. Týká se to především západoevropských států, které nemají schopnosti je integrovat. Posledním příkladem je debata ve Švédsku. Zjistili, že ač švédská komunita je velmi vstřícná a otevřená, stejně se nedaří migranty integrovat. Ekonomičtí migranti nemají v Evropě co dělat. Maximálně do té míry, kterou povolí daný stát. Tím by se vyřešila spousta problémů, které v těch státech jsou, a zároveň by se dařilo tyto lidi zaměstnávat a integrovat je do společnosti přirozenou cestou. Pokud mají práci, nějaký cíl, vzdělávat děti, udržet nějakou úroveň, potom ztrácí zájem o radikální metody seberealizace. Druhý problém je, že jsme v Evropě demokratičtější než demokraté. Jestli jsou signály, že se někdo svými názory dostává na stranu radikálních islamistů – ale to se netýká jenom jich – pokud se někdo začíná chovat tak, že je potenciálně pro společnost nebezpečný, musíme najít cestu, jak takového člověka začít léčit, vychovávat, nějakým způsobem se s ním bavit. Dobré úmysly můžou mít i špatné následky. Důležité je, jak jsou informace přesné, pravdivé a jak jsou podložené. Zda skutečně ten někdo není jenom psychicky narušený jedinec, který není nebezpečný pro společnost, ale jenom verbálně dává najevo své názory, kterým ani sám často nerozumí. Nebo je to člověk, který může opravdu být nebezpečný. Nelze sledovat třeba sto tisíc lidí a myslet si, že každý z nich bude pod přísným drobnohledem. To musí být systémové řešení, které sníží počet sledovaných lidí, z nichž vyrůstají radikálové.
Hlavní migrační proud vede teď z Libye do Itálie. Objevila se dokonce jedna trochu jiná neziskovka odpůrců migrace, která začala vybírat peníze na lodě, které by blokovaly lodě jiných tradičnějších neziskovek, které zachraňují migranty u libyjských břehů a vozí je do Evropy. Ovšem služba, kde se shromaždovaly peníze, jim zrušila příspěvky s tím, že šíří nenávist. Je tohle v pořádku? A co činnost Frontexu v této oblasti? Zachraňuje čluny migrantů, což je samozřejmě také v pořádku, ale pak je také vozí do Evropy, místo zpátky do Libye. Co k tomu říci?
Frontex dělá, co mu řekne vedení Evropské unie. Ale je to totální selhání vedení Evropské unie v čele s Evropskou komisí. Není možné, aby proud lidí takto pokračoval. Evropa přeci neuživí celou Afriku. Jednou to musí skončit. Nebo si lidé vezmou, jak jsme se před chvíli bavili, spravedlnost do vlastních rukou a přestanou respektovat národní exekutivu a budou se snažit vyřešit problémy sami. Není možné, aby se sem z dlouhodobějšího pohledu přestěhovaly až stovky milionů lidí a my pořád říkali, že jsme schopni se s nimi domluvit a že se stanou regulérními občany. To zkrátka nejde. Je to bláhová představa. Co dělá momentálně Frontex, ale i Italové, Španělé i Řekové? Na otevřeném moři naloží padesát a někdy i více lidí, kteří jsou na gumových člunech, a odvezou je do Evropy. To je přeci velmi výhodný byznys. Nedovedeme si představit, kolik na tom pašeráci vydělávají. Místo toho, aby je nalodili a vzali zpátky, odkud vyjeli. Vím, že je argument, že byli takzvaně zachráněni na otevřeném moři. Ať je zavezou zpátky do teritoriálních vod a vysadí na pobřeží státu, ze kterého vypluli. Jiné řešení není. Že bude třeba Libye protestovat, to je logické, byť je tam nějaká prozatímní kdovíjak legitimní vláda. Ať si tedy zajistí svoje hranice, svoje území. Pokud to nedělá, pak se zbavuje své odpovědnosti a ohrožuje tím Evropu. Tak se musíme chovat, a ne se pořád bavit, že se jedná o nějaké zachraňování.
Co tedy má udělat Evropa s touto migrační trasou? Libye je rozvrácený stát, má několik vlád. Objevují se i názory, že Evropa by tu měla vybudovat uprchlické zařízení pod svojí správou a vojenskou ochranou a třeba i bez souhlasu Libye, když tam stejně je těžké s někým jednat...
Máte stoprocentně pravdu. Už jsem to mnohokrát řekl. Když jsme rozbombardovali Libyi a zlikvidovali Kaddáfího a narušili tím správu státu, tak bychom měli najít tolik odvahy a zajistit stabilizaci tohoto území. Jestliže jsme schopni podporovat kvazidemokraticky zvolený režim v Afghánistánu, v Iráku, proč se teď nepostaráme o to, co jsme způsobili v Libyi? Že to nejsou ochotni udělat Američané? Ale to jsme si zavařili sami. Jestli Američané vidí svoji prioritu teď na Středním východě, my bychom si měli udělat pořádek na tom území, které nás momentálně nejvíc zajímá. A to je Libye.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
