Pane profesore, mluví se o tom, že by se mírová jednání o válce na Ukrajině mohla posunout. Donald Trump přichází s návrhem příměří, přitom se teď pár týdnů, alespoň veřejně, nic moc nedělo a z dosud deklarovaných příměří moc nebylo. Jak to vidíte?

V této chvíli Rusko zatím nedostává garance, které by potřebovalo a kvůli nimž bojuje. Jde o několik věcí. Jednak o územní nároky Ruska, které si nárokuje oblasti z větší části obsazené, a pokud tomu dobře rozumím, Rusové chtějí celé ty oblasti včetně míst, která nekontrolují. To ale nakonec může být ta jednodušší podmínka. Druhá věc je statut ukrajinského režimu a toho, jaká bude mít omezení. Je očividné, že nějaké vnitropolitické omezení mít bude. 

Chápu to tak, že dosavadní návrhy, které přicházely od Američanů, ještě zcela nevycházejí vstříc ruským představám. Pak je tu druhá strana. Zelenskyj je pod různými tlaky. Jednak pod tlakem vlastních nacionalistických radikálů a bohužel tam hraje i Evropa celkem neblahou roli v tom, kdo brání mírové dohodě. Evropa si to z nějakých důvodů vyhodnotila tak, že je pro ni výhodné pokračování války a aby se Rusko necítilo jako vítěz. Tento moment je pro Evropu mnohem podstatnější než pro Američany, kteří mohou být trochu flexibilnější. Trump řekne, že to byla předchozí hloupá politika Bidena, a pokud na příměří Rusko něco vydělá, vděčí za to Bidenovi. Kdežto všichni evropští lídři tuto politiku uskutečňovali a doprovázeli, takže pro ně je to mnohem složitější obrat, než pro USA.