Prokázal jste letos až věštecké schopnosti hodné Nostradama či Sibyly, kdy jste po dvaceti letech opustil ČSSD s tím, že opouštíte Titanik. A volby dopadly pro sociální demokraty skutečně katastrofálně. Nyní je strana otřesená po těžkém K.O. a preference se jí ještě propadají. Což se vám jako dlouholetému členovi jistě nesleduje lehko. Dokáže se ČSSD z této agónie zavčasu probudit a přestane páchat na sobě rituální sebevraždu? A co říkáte na fakt, že po takovém debaklu vedení strany okamžitě neodstoupilo? Nebo to opravdu hned nešlo?   

Vážený pane redaktore, soudím, že už jen jako pouhý prostý občan a svým způsobem vlastně neúspěšný politik nemám co moc komentovat. A že o to vůbec někdo stojí. Nicméně je slušnost na otázky odpovědět. Zvláště pak ParlamentnímListům.cz, které byly jediné, kdo se po dvě parlamentní sezóny o mé mnohdy nekonvenční názory zajímal. Nuže, všechno jde, když se chce. Leč ono se jaksi nechce. Absolutně chybí sebereflexe. Ale taky proč. Vždyť pro ty opravdu vyvolené pár mandátů ještě zůstalo. A od ledna se jejich příjmy opět navyšují. Co je doma, to se přece počítá. Takže každý měsíc či rok v nějaké té funkci dobrý. Ne každý se totiž uživí mimo politiku, nemyslíte? Nicméně přiznávám, že apatie většiny „prosté“ členské základny je více než udivující. Jako by si ČSSD zkoušela tu tolik kritizovanou paní Valachové inkluzi v praxi sama na sobě. Škoda. Třeba se do sjezdu probudí. Ale po léta cíleně a pragmaticky budovaná její roztříštěnost je obrovskou překážkou. Jak jsem však pochopil – bohužel pozdě – takhle to vypadá ve většině politických stran. Tam na nějakou týmovou práci, nasazení a natož přátelství, které mi je z nemocniční medicíny vlastní, není prostor. Vítězí nikoliv ten nejchytřejší a schopný. Ale ten nejtvrdší a nejschopnější – všeho, pochopitelně.

Straně například chybí lídr. Kdo by jím mohl být? Například Jeroným Tejc – jehož projev na březnovém sjezdu jste velmi chválil – ze strany po dvaceti letech vystoupil...   

Však taky o to šlo. V historii to není ani poprvé, ani naposledy. Zlikvidujete-li potenciální soupeře, vládne se vám pak klidněji a déle. Nu a kde nic není, ani smrt nebere. A ono skutečně není. Opravdového a hlavně kvalitního oranžového sjednotitele již dlouho nevidím. Bohužel. Rád se budu mýlit.

V ČSSD, a tedy i v politice, jste byl 25 let. Je z tohoto pohledu rok 2017 pro vás osobně klíčový, zásadní, výjimečný?