„Trvám na tom, že se jedná o vraždu, nikoliv cílené zabití a likvidaci teroristy. Je to mimosoudní vražda, naprosto chladná, sprostá vražda,“ říká k americkému raketovému útoku v Bagdádu v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz váš kolega, poslanec za hnutí SPD a místopředseda zahraničního výboru Jiří Kobza. Smrt velitele elitních jednotek Íránu generála Kásima Sulejmáního označil nejen za vraždu, ale také za porušení mezinárodního práva. Co si myslíte vy?
Kdyby Milion chvilek uspořádal akci kousek od vašeho domu, co byste udělali?Anketa
Souhlasím s názorem kolegy Kobzy. Ostatně zahraniční politiku a vojensko-bezpečnostní otázky společně dlouhodobě konzultujeme. Jedná se o flagrantní porušení mezinárodního práva ze strany USA. Je nepřijatelné takto postupovat. Útok na generála íránské regulérní armády byl navíc proveden u letiště jiného státu, Iráku. Pokud je pravda to, co uvedl irácký premiér v parlamentu, tedy že byl prezidentem Trumpem požádán o zprostředkování jednání s cílem snížit napětí mezi Saúdskou Arábií a Íránem, jehož součástí byla cesta generála Sulejmáního, který vezl odpověď íránské vlády na stanovisko Saúdské Arábie, tak je to vskutku „prasárna“ nevídaná v moderních dějinách mezinárodních vztahů. Jiný výraz pro to nemám.
Byla to vražda diplomatického posla lstí vylákaného na místo vraždy. Nedivím se reakci ve formě rituálního vztyčení červené vlajky na posvátné mešitě v Kumu jako znaku krevní msty šíitů. Je to podle mě skutečný „sarajevský atentát“ na mír ve světě. Důsledkem je logicky předvídatelné nedělní usnesení iráckého parlamentu k opuštění Iráku ze strany všech zahraničních vojsk.
„My v České republice nemáme trest smrti a v hnutí SPD navíc maximálně odmítáme cílené politické vraždy. Jestli se začnou cíleně vraždit důstojníci armád, nastává otázka, koho budou vraždit dalšího. Budou vraždit nepohodlné novináře, budou vraždit nepohodlné politiky? A navíc, mimosoudní vraždy nejsou nic jiného než skutečné vraždy se vším všudy. My tento skutek odsuzujeme jako nebezpečný, velmi protiprávní, došlo k porušení národních práv včetně například suverenity území,“ říká dále v uvedeném rozhovoru Jiří Kobza. Co k tomu dodat? Napadá mě snad přirovnání: Co by se asi dělo, kdyby něco podobného udělalo někde ve světě Rusko či Čína?
Přesně tak, pokud se nechceme vrátit někam do starověku, není možné tolerovat porušování mezinárodního práva a volně zabíjet příslušníky jiných států kdekoliv po světě jen kvůli tomu, že jsou za tím USA a že později někdo oběť označí za teroristu. To není dostatečný důvod. A důkazy chybí. Takže nemůžeme takové postupy tolerovat ani u našeho „spojence“ v NATO. Pokud by to stejným způsobem udělalo Rusko nebo Čína, tak to by „západní demokracie“, „demoblok“ a naše „pražská kavárna“ s pátou kolonou v zádech ve formě probruselské veřejnoprávní ČT komentovaly zcela jinak.
Touto akcí se výrazně zvýšilo napětí v oblasti. Napsal jste ve svém textu na ParlamentníchListech.cz, že vražda generála Sulejmáního je porušením mezinárodního práva a bude mít dalekosáhlé důsledky. Jaké?
USA ohrozily geopolitickou stabilitu světa a eskalovaly konflikt s Íránem do otevřené ozbrojené konfrontace. Jde o fatální strategickou politickou chybu a silácká prohlášení prezidenta Trumpa jen zakrývají obavy z důsledků této chyby. Došlo k rozpoutání konfliktu, který se dotkne dříve nebo později i zájmů České republiky. Tento konflikt zvyšuje rizika další vlny migrace z islámských zemí do Evropy a šíření jaderných zbraní v islámském světě, a to zvýší riziko jejich použití.
Dvacet let neúspěšné války s islámským terorismem znamenalo zesílení islamizace Evropy. Jestli se dosud dalo rozlišovat mezi sunnity a šíity, tak teď už jsou naštvané obě tyto skupiny muslimů, takže tímto došlo k jejich sjednocení v boji proti USA a jejich lokálním spojencům. Můžeme tak očekávat po celém světě nejen útoky „osamělých vlků“, dosud spících teroristických buněk, ale i radikalizovaných skupin.
Proč Američané k tomuto kroku sáhli? Co tím vlastně získají?
Podle mě to vypadá na akci amerických jestřábů a zpravodajských služeb, kteří mají zájmy v americkém válečném průmyslu. Dále předvolební boj a získání hlasů voličů, kteří kritizovali záměry Trumpa ve stahování vojáků ze zahraničí, a také tlak špiček armády. Prezident Trump to, podle mě, podpořil, protože podléhá proizraelské a prosaúdské lobby.
Navíc likvidací Íránu by odstranil i Čínu, která odebírá ropu od Íránu. Tady si ale, podle mne, ukousli trochu moc velké sousto. Jednak si asi neuvědomili, jakou osobností generál Sulejmání, osobní přítel íránského duchovního vůdce ajatolláha Alí Chameneího, vlastně byl. A dále také, kam až tato politická vražda může vést. Vždyť bylo vidět na Sulejmáního tryzně miliony lidí!
Pokud si prezident Trump a jeho americká administrativa myslí, že Rusko a Čína nechají Írán jen tak padnout a že se lokální konflikt nerozroste do konfliktu velmocí, tak se hluboce mýlí.
Psali jsme:
Požadujete okamžité stažení 40 našich vojáků a policistů z Iráku. Proč? Hrozí jim nebezpečí?
Ano, nejen já, ale také předsednictvo hnutí SPD, kde v tomto případě byla jasná shoda. Vyzvali jsme vládu ČR k okamžitému ukončení účasti českých vojáků a policistů v misích NATO na území Iráku. Existuje vážné nebezpečí jejich ohrožení v souvislosti s konfliktem mezi USA a Íránem. K odchodu cizích vojsk navíc vyzval irácký parlament, a k pokračování naší mise tedy chybí mezinárodněprávní důvody. Zastávám názor, že je v rozporu se zájmem naší země, aby nás USA vtahovaly do válek, které vyvolávají.
NATO již z obav ze ztrát pozastavilo svou výcvikovou misi v Iráku. Není divu, když USA zabily společně s generálem Sulejmáním i příslušníky armády, které naši vojáci paradoxně školí. Tím pádem se naši vojáci a policisté ocitli opravdu v akutním ohrožení. Pokud tam za téhle situace i nadále zůstanou, už budou, bohužel, vnímáni v pozici nežádoucích okupantů, a to je prostě nepřijatelné.
Co říkáte na dosavadní reakci české vlády?
Bezzubá vyjádření našich vládních politiků, že situace je vážná a snad nedojde k eskalaci, považuji v této souvislosti za zcela nepřijatelná. Dlouho bylo ticho, a následně přišla opatrná reakce premiéra Babiše o společném postupu v rámci NATO. Nějak zatím neslyším, že by se hlasitě brala v úvahu bezpečnost našich vojáků a policistů v Iráku, na rozdíl třeba od Slovenska, kde už se to mohutně diskutuje. A nejen na Slovensku. Dánsko, jeden ze zakládajících členů NATO, se již rozhodlo všechny své vojáky, jako reakci na zhoršující se bezpečnostní situaci a hrozbu válečného konfliktu, z Iráku stáhnout.
Jde jasně o porušení mezinárodního práva a eskalaci napětí na Blízkém východě ze strany USA, a to je potřeba vládou ČR jasně pojmenovat. Česká republika potřebuje s Íránem a s dalšími zeměmi v oblasti obchodovat. Musíme tam prostřednictvím ekonomické diplomacie rozvíjet obchody, mít tam obchodníky, nikoliv vojáky.
Vláda ČR – s ohledem na předpoklad vývoje situace na Blízkém východě, v Afghánistánu, v Turecku, v Sýrii a v Libyi – by měla zahájit provedení razantních kroků k zajištění bezpečnosti našich občanů a zájmů České republiky. Řeči o snižování napětí, že jsme bezpečnou zemí, a pohádky na téma, že nám nic v budoucnu nehrozí, jsou z její strany naivním a nebezpečným hazardem.
Premiér Babiš chce, aby situaci řešila Evropská unie. Je něčeho takového EU schopná?
Premiér Babiš vyzývá EU, aby aktivně jednala s USA a Irákem o řešení situace – přitom si je dobře vědom, že EU není žádné takovéto akce schopná. Navíc EU je slabá, nemá žádnou zahraniční politiku, natož váhu ve vyjednávacích možnostech, a už vůbec ne vojenské schopnosti (na rozdíl od NATO). Nemá ani ministra obrany, resp. eurokomisaře odpovědného za obranu. Uvnitř EU panují zcela rozdílné názory a zájmy a chybí společná politická vůle v podstatě k čemukoliv. Ještě tak bezzubé prohlášení, nasvítit Eiffelovku a projít se semknutí pod dozorem ochranky před novináři. Ale to je asi tak vše.
V posledních letech to většinou v případě větší mezinárodní krize dopadne tak, že jednají jen některé státy EU samostatně, a to ještě odlišně. Viz třeba postoj k Libyi, kdy se zásadně liší pozice Francie a Itálie. Myslím, že by to v tomto případě dopadlo stejně.
Nestojí za počátkem těžkostí či přímo rozvratu Blízkého východu neuvážená americká invaze do Iráku v roce 2003? Nebyla to těžká strategická chyba? Stejně jako vypovězení jaderné dohody s Íránem?
Tak, invaze do Iráku byly dvě. Ta první podle mne smysl měla, tam byl Irák v pozici okupanta Kuvajtu. Pokud Američané chtěli smést Saddáma Husajna, měli to zkusit už při té první invazi, tam by proti tomu nešlo tolik namítat. Druhá invaze už byla o něčem jiném – ukázalo se, že stojí na nesprávných zpravodajských informacích. A Irák v té době žádnému jinému státu nevyhrožoval, ani se ho nesnažil napadnout.
Vypovězení jaderné dohody s Íránem chyba je. Írán následně podepsal smlouvy, kterými odmítl držení zbraní hromadného ničení, včetně zbraní biologických, chemických a jaderných. Dovolím si však spekulovat, že Írán je nyní nakloněn zrušit své závazky z této smlouvy, zejména v otázkách jaderného programu.
Ing. Radovan Vích
Podobné je to s Afghánistánem, kde jsou Američané po 19 letech tam, kde byli na začátku. „V zemi zmizely miliardy dolarů i tisíce lidských životů, a to zcela marně,“ říká v rozhovoru pro Info.cz znalec této oblasti Břetislav Tureček. Jsou Američané nepoučitelní, nebo je za tím snad nějaký, pro nás skrytý, záměr?
Začátek války v Afghánistánu vypadal zdůvodněný pádem budov WTC v New Yorku 11. září 2001. Ze zpětného pohledu to stále méně dává smysl, když předpokládaní teroristé byli většinou ze Saúdské Arábie. Tedy zdůvodnění konfliktu na vodě, chybná strategie, tisíce padlých vojáků, a tím pádem výsledky působení vojsk USA a NATO po 19 letech v bodě nula.
Motivace Američanů v podobných konfliktech je jasná, hlavně kvůli strategickým nerostným surovinám a ropě, a také aby dál běžel vojenský průmysl.
Především ale odmítám, aby naši vojáci byli nadále fíkovým listem pro zájmy USA kdekoli na světě. Mají v první řadě bránit Českou republiku. I proto dlouhodobě kritizuji účast našich vojáků v Afghánistánu, kde máme bezkonkurenčně nejvyšší počet mrtvých vojáků vzhledem k počtu nasazených.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
