Blíží se poslední březen, který mají firmy a živnostníci vždy spojený s daňovým přiznáním. V této souvislosti se chci proto zeptat, jak se podle vás za poslední rok zlepšilo, či zhoršilo podnikatelské prostředí v naší zemi?
Podnikatelské prostředí se jednoznačně zhoršilo. Sice můžeme vidět menší změny k dobrému ve smyslu zrušení EET, jednoduššího vyřizování pracovních povolení pro občany Ukrajiny apod., ale na druhou stranu jsou zde pro spoustu podnikatelů, např. v autodopravě, téměř likvidační faktory spočívající v nárůstu cen energií a pohonných hmot. Pak jsou zde nově drobnosti typu povinných datových schránek i pro psí útulek. Opravdu i spolek otužilců nebo swingers klub musí mít datovou schránku? Jinak je vše při starém. Přetrvává nadměrná byrokratická zátěž, státní regulace a neochota státu rozvolnit současné mantinely. Mohl bych vyjmenovat desítky neefektivních direktiv, příkazů, zákazů a nařízení napříč všemi obory. Drtivá většina z nich by šla klidně zrušit a nic by se nestalo.
Jan Dočekal
- Svobodní
- zastupitel měst. části
Krizi covidovou vystřídala krize ukrajinská, o které se mluví, že by mohla mít nejen kvůli ekonomickým sankcím, ale především extrémní inflaci ještě větší dopady na české firmy. Vidíte to podobně?
Ukrajinská krize mimo jiné dále prohloubila rozpad současných celosvětových dodavatelsko-odběratelských vztahů. Jsou narušené obchodní toky a produkce zásadních surovin prakticky ve všech oblastech. A je jedno, zda se bavíme o pšenici nebo o produkci kabelových svazků pro automotive. Celá tato situace klade nesmírné nároky na logistiku a nutí postižené firmy hledat alternativní řešení. Pohříchu to někdy není možné. Bavíme se třeba o produkci neonu a dalších komponent. Dopady na české firmy jsou neoddiskutovatelné. Ale já tak trochu doufám, že si s tím české firmy poradí. Jsme známí jako národ, který je flexibilní a i za nepříznivých okolností vždy najde nějaké řešení.
Jak si podle vás v této krizi vede česká vláda? Nezapomíná přes veškerou snahu pomoci válečným běžencům na problémy českých firem?
Anketa
Má NATO vyslat na Ukrajinu mírové sbory?
2%
97%
hlasovalo: 26654 lidí
Ukrajina je jednoznačně téma číslo jedna. Je to mediálně vděčné. Fotka premiéra Fialy v Kyjevě je v médiích týden, ale o ekonomických krocích vlády je informovanost minimální. Nechci být špatným prorokem, ale obávám se, že v rámci všeobecné „pomáhací euforie“ máte pravdu a domácí problémy jsou trochu upozaděny. A těch problémů je celá řada. Namátkou zmíním zdražování cen energií a pohonných hmot, které se ve výsledku projeví v nárůstu cen veškerého zboží.
Znáte snad potravinu, oblečení a spoustu dalších věcí, které si pořídíte bez toho, aby je k vám přivezl nějaký kamion? Snad jen aktivace nějakého softwaru na vašem počítači. Ale to je výjimka potvrzující pravidlo. Výsledek známe, máme pro něj slovo. Inflace. To chceme? Vláda by se měla zabývat úpravou spotřebních daní, snažit se vyvázat ze světového obchodu s emisními povolenkami, odmítnutím Green Dealu atd. To nejsou problémy jen firem, ale dotýká se to každého z nás osobně. Bohužel v nadšení pomáhat Ukrajině (nic proti) zapomínáme někdy pomáhat sami sobě.
Co by podle vás vláda měla v této souvislosti udělat co nejdříve? A jaké kroky byste vládě poradil, řekněme, v horizontu jednoho ruku?
Vláda by měla především nastartovat hospodářský růst. Otázka je, jak toho dosáhnout. Může volit cestu dotací, přerozdělování a subvencí, nebo naopak zjednodušení a zprůhlednění všech ekonomických procesů. Jsme ve výjimečné situaci, kdy k nám proudí tisíce pracovníků z Ukrajiny, z nichž někteří mají vysokou kvalifikaci. Většinově se jedná o ženy, je mezi nimi hodně učitelek, lékařek, zdravotních sester, kuchařek atd. Chápu, že začlenění těchto válečných uprchlíků do společnosti bude stát nemalé peníze, ale jsem přesvědčen o tom, že z dlouhodobého hlediska se jedná o naprosto výjimečnou šanci, jak zvýšit nárůst HDP. Je na vládě, aby této historické příležitosti maximálně využila.
Fotogalerie: - Koncertní maraton pro Ukrajinu
Svobodní stále opakují, že by i v dnešní ekonomicky těžké době šli cestou snížení daní. Neohrozilo by to už i tak zdecimovaný státní rozpočet? Bylo by pak z čeho platit důchody, zdravotnictví nebo sociální služby?
Od samého začátku tvrdíme, že je zde řada naprosto zbytečných výdajů, že zde máme celou řadu zbytečných institucí, že chceme štíhlý a efektivní stát. K čemu je například Státní vinařský fond, Agentura Czechtourism, EGAP a celá řada dalších institucí? K čemu jsou dotace pro politické neziskovky, proč téměř každoročně narůstá počet úředníků? Toto vše se platí z daní. Zbytečně! Uvedu jednoduchý příklad – narůstající ceny energií, díky kterým se část obyvatelstva propadá do tzv. energetické chudoby. Vláda chce adresně přispívat postiženým domácnostem. Co to znamená? Přijmeme další úředníky, kteří budou vyhodnocovat žádosti, ověřovat jejich relevanci, zaměstnáme kontrolory, kteří budou zkoumat, jestli paní Nováková v žádosti nešvindlovala, celé to bude stát hromady peněz, ti úředníci musejí mít kanceláře, počítače, jejich vedoucí služební auto... a to vše pod heslem „pomáháme potřebným“.
Ale tzv. střední třída není potřebná? Nejsou dost chudí na to, aby měli jednodušší život? Vždyť ale právě ta střední třída vydělává na zbytek společnosti. Čím víc bude stát tlačit na přerozdělování, tím víc uvrhne do chudoby i ty, kteří doposud odváděli daně a umožnili právě ten přesun peněz (přes státní moloch) k chudým – takže nakonec zchudneme všichni. Nebylo by jednodušší snížit daně paušálně a neplatit z rozpočtu nesmysly?
Mnoho firem teď trápí přetrhané dodavatelsko-odběratelské vztahy kvůli ekonomické izolaci Ruska. Jsou dokonce již firmy, kterým kvůli tomu hrozí krach. Měla by se podle vás v této oblasti angažovat česká vláda a přijít s návrhy, jak těmto firmám pomoci a udržet tisíce pracovních míst?
Ne. V minulosti už války, recese a celá řada dalších ekonomických katastrof proběhla. Není důvod z daní, tedy z peněz nás všech, uměle držet při životě firmu, která neobstojí v tržním hospodářství. Ano, může se stát, že nějaká firma je ekonomicky závislá na importu nebo exportu určitých komponent z Ruska nebo Ukrajiny. A klidně se může stát, že narušením těchto dodavatelsko-odběratelských vztahů spěje k insolvenci. Z pohledu vnějšího pozorovatele nezaviněně. Není to přece chyba managementu té firmy, že nepočítal s tím, že se Putin zblázní. Ale ač je to jakkoliv kruté, tak taková firma nemá nárok na další existenci. Ne na existenci, která je dotována našimi penězi. Je to prostě smůla. Říká se, že je lepší hrůzný konec než hrůza bez konce. A v těchto případech to platí bez výjimky. Často zde zaznívá tisíckrát omílaná mantra, že zachráníme pracovní místa. Není to pravda. Jsme zemí s jednou z nejnižších nezaměstnaností v Evropě. Nebojím se, že by si šikovný člověk nenašel náhradní zaměstnání.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný
