Poslední dny byly v České republice poněkud bouřlivé. Co se to s naší zemí z vašeho pohledu děje? Návštěva dalajlámy, prohlášení ústavních činitelů k Číně a jeho kritika, kauza Brady, demonstrace na Staroměstském náměstí, výzvy k „týdnu občanského neklidu“… Co z toho všeho vyvozovat? Lze říci, co je hybatelem této vzrušené doby?

Z mého pohledu se děje to, co je v každé společnosti obvyklé. Nějaká celkem banální skutečnost se stane vítanou záminkou k prosazování vlastních cílů. Obvyklé je to, že vždy jde o boj o moc. Dalajláma přijel, to se stává. Ústavní činitelé sdělili Číně, že postoj naší republiky vůči ní se nemění, to se stává. Zneužití nevinného člověka k prosazení vlastních zájmů, to se též stává. Občanský neklid? Ať se mládí vydovádí… Celkově nechci toto dění příliš zlehčovat, není potřeba nic příliš dramatizovat. Co je hybatelem této doby? Hysterie, davová hysterie. Doktor Koukolík fundovaně popisuje vzpouru deprivantů. Kdo chce, ať si o tom přečte, udělá si úsudek.

Miloše Zemana část společnosti opravdu hodně nemusí. Zaslouží si to prezident? Přetáhl strunu on nebo jeho odpůrci? Může se stát, že v příštích týdnech přerostou protesty proti němu ve fyzické násilí?