Poslední dny byly v České republice poněkud bouřlivé. Co se to s naší zemí z vašeho pohledu děje? Návštěva dalajlámy, prohlášení ústavních činitelů k Číně a jeho kritika, kauza Brady, demonstrace na Staroměstském náměstí, výzvy k „týdnu občanského neklidu“… Co z toho všeho vyvozovat? Lze říci, co je hybatelem této vzrušené doby?
Z mého pohledu se děje to, co je v každé společnosti obvyklé. Nějaká celkem banální skutečnost se stane vítanou záminkou k prosazování vlastních cílů. Obvyklé je to, že vždy jde o boj o moc. Dalajláma přijel, to se stává. Ústavní činitelé sdělili Číně, že postoj naší republiky vůči ní se nemění, to se stává. Zneužití nevinného člověka k prosazení vlastních zájmů, to se též stává. Občanský neklid? Ať se mládí vydovádí… Celkově nechci toto dění příliš zlehčovat, není potřeba nic příliš dramatizovat. Co je hybatelem této doby? Hysterie, davová hysterie. Doktor Koukolík fundovaně popisuje vzpouru deprivantů. Kdo chce, ať si o tom přečte, udělá si úsudek.
Miloše Zemana část společnosti opravdu hodně nemusí. Zaslouží si to prezident? Přetáhl strunu on nebo jeho odpůrci? Může se stát, že v příštích týdnech přerostou protesty proti němu ve fyzické násilí?
Zde nejde o to, zda si to prezident zaslouží nebo ne. Jeho odpůrci budou plamenně prohlašovat, že ano, jeho zastánci jsou v opačném gardu. Není možno najít objektivního soudce, určující byl počet voličů. To byla evidentní většina, menšina neuspěla, je frustrovaná, svůj stav prezentuje navenek formou akcí často spíše úsměvných. Z mého pohledu u prezidenta převažují racionální kroky, proto jsem rád, že v přímé volbě uspěl. Jestliže by někdo chtěl protestovat formou násilí, potom věřím, že stát má účinné prostředky, jak s takovým násilím naložit.
Měl se ministr kultury Herman setkávat s dalajlámou? Podrazil vládu, když se s ním setkal oficiálně? Byl dopis čtyř ústavních činitelů přehnaný?
Proč by se nemohl setkat? Pokud splnil podstatné náležitosti – veřejně prohlásil, že akce je jeho soukromá, pokud veškeré finanční náklady hradil z vlastních prostředků, nemám námitek. Nejsem si však jist, zda splnil alespoň jednu z těchto dvou podmínek. Jestli se s dalajlámou setkal jako platný člen vlády, měl by zvažovat, zda opravdu platným členem týmu zůstává. A ústavní činitelé jsou ústavní, mají jisté kompetence. Pokud někdo najde porušení Ústavy, nechť podnikne patřičné právní kroky.
Do dění výrazně vstupují umělci: Vojtěch Dyk a Jiří Bartoška varují před ohrožením našich svobod a před posunem na Východ. Česká divadla „se chtějí otevřít svobodnému dialogu“ a také varují před tím samým. Jan Kraus sezval protizemanovské umělce, aby to „natřeli“ Zemanovi… Je to správné? Pomohou podobné věci něčemu dobrému? Mají čeští angažovaní umělci reálnou sílu, nebo zneužívají mediální prostor?
Víte, umělci bojují tím, co mají k dispozici: svojí popularitou. Umělci jsou důležitou součástí našeho života, mnozí si zaslouží úctu. Nejsou však nic víc a nic méně než ostatní občané. Mají ve své profesi úspěch proto, že jsou nadáni ztvárnit tvořivě, umělecky skutečnost nebo svět smyšlený někým jiným. Problém je, že někdy to ztvárňování přenášejí do praktického světa, problém je, že mnozí lidé je vnímají dle schématu: schopnost zahrát kvalitní roli rovná se moudrý pohled na svět. Tak to zkrátka není, jenže vysvětlujte to lidským emocím.
Petr Gazdik uspořádal úspěšnou akci na Staromáku, Michal Horáček ji moderoval, Daniel Herman sklízí rostoucí ovace liberálně pravicových kruhů. Objevily se nám nové politické hvězdy? Katapultuje nechuť vůči Zemanovi KDU-ČSL a Starosty mezi „velké“ politické strany? Ublíží ČSSD, že obhajuje partnerství s Čínou? Andrej Babiš Zemana už tak urputně nehájí, je mezi ně vražen klín? Jak se nám to české „kdo, s kým, proti komu“ kauzou Brady a vším kolem přeskupilo?
Nevidím to opět tak horké. I hvězda má svoji omezenou životnost a na konci svého bytí se často mění v chladného trpaslíka. Mimochodem – rozhlížím se kolem, koukám, rostoucí politickou hvězdu nevidím. Vy ano? Zda to někomu ublíží? Ministr zemědělství dostal ze strany Číny „zaracha“. Ublíží to Číně? Ne. Ublíží to naší politice? Stejná odpověď. Co se týká ČSSD, té by mělo ublížit to, že neplatí dluhy. Pan Babiš bude urputně hájit vždy své zájmy. Opět nic nového, nevybočuje ze standardu chování většiny politiků. Kauza Brady má opravdu význam jenom v tom, že byla použita jako záminka, zkusili to, pokus patrně nevyšel.
Objevují se pravicové nářky, že křikem na Zemana se jen odvádí pozornost od Babiše a jeho plánů na EET a další čerpání dotací. Objevují se levicové nářky, že křikem na Zemana se odvádí pozornost od tíživé situace chudých zaměstnanců a sociálně potřebných. Věnujeme v naší zemi v minulých týdnech pozornost tomu, čemu máme?
Společnost vždy zaměřuje pozornost určitým směrem, někdy je to směr podstatný, jindy slepá ulička. V naší zemi se nejen v minulých týdnech nevěnuje zdaleka pozornost důležitým věcem. Na uklidněnou – nejsme v tom sami. Vypadá to, že takto se chová celá Evropa, opravuji – skoro celá. Slunce začíná vycházet nad Británií. Kdybychom se věnovali tomu, čemu máme, budoval by se jasný postoj k bezpečnosti státu v souvislosti s migrací, nedocházelo by k bujení byrokracie a likvidaci malých podnikatelů, stát by rozhodoval o věcech důležitých, a ne o tom, zda smím jít pracovat ve státní svátek, nesnažil by se vybrat co nejvíce na daních, aby ještě větší díl vyházel na udržení zbytečného aparátu, věnoval by se podpoře poctivé práce, a ne úsilí o efektivní čerpání dotací, řekl by mnoha lidem neziskově přinášejícím takzvané dobro, ať si hledají smysluplnou práci. Nebudu pokračovat dál, každý si jistě přidá další důležité věci.
Co se může stát 17. listopadu, na který se nyní čeká? Další akce proti Zemanovi? Aktivizace Zemanových odpůrců? Něco na způsob 17. listopadu 2014, kdy byla Praha plná červených karet? A ať už to bude jakkoliv, jsou poslední týdny začátkem konce Miloše Zemana? Může se stát, že ho křik umělců, politiků a médií opotřebuje tak, že v březnu oznámí, že nebude kandidovat? Či kandidovat bude a prohraje?
Chcete-li se bavit o začátku konce Miloše Zemana, obraťte se na nejvyššího. Jak to vidím já – křik výše zmíněných ho posílí, nemůže ho opotřebit. Já na jeho místě bych si to docela vychutnával. Jsem přesvědčen, že pokud prezident oznámí, že nebude kandidovat, budou za tím jiné důvody než křik.
Určitá část veřejnosti má za to, že tlak na prezidenta Zemana je cíleně vyvíjen neziskovými organizacemi, třeba i řízenými ze zahraničí. Jako strašák funguje jméno George Soros. Do jaké míry tomu lze věřit?
Nejsem přítelem konspiračních teorií, zde se však cílené aktivity nabízejí samy. Kdo má jaký podíl, je celkem jedno. Pan Soros se podobnými ambicemi netají, má na to prostředky, můžeme jej klidně zahrnout. Co vím jistě je, že záleží na naší společnosti jako celku, zda podobné tlaky uspějí. Já osobně jsem nakloněn hypotéze, že ač se lidé v této zemi příliš politikou nezabývají (budou se zabývat, až je situace přesvědčí), jsou schopni v kritických chvílích jako celek zauvažovat a reagovat racionálně. V tomto slově, ve schopnosti použít zdravý rozum spatřuji velký potenciál naší populace, takovým způsobem myšlení totiž většina nositelů „těch pravých hodnot“ neoplývá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
