Jak se díváte na aktuální situaci v Argentině? Je nový prezident Milei „dalším Trumpem“? Dramatické rušení ministerstev, úřadů, devalvace měny – a přesto jej obyvatelé až freneticky podporují...
Bude určitě velmi zajímavé sledovat další ekonomický vývoj v Argentině i z toho důvodu, že se v uplynulých desetiletích ukázalo, že neoliberální či libertariánský ekonomický model, který prezident Javier Milei rázně prosazuje, nevedl k trvalému hospodářskému růstu a stabilitě, ale naopak ke stagnaci, deindustrializaci a nadvládě spekulativního finančního kapitálu. Sporná je podle mého názoru rovněž Mileiho snaha o dolarizaci argentinské ekonomiky a rozhodnutí nevstoupit do BRICS. Na druhé straně Argentina skutečně potřebuje zvýšit míru hospodářské svobody a významně snížit etatismus. Argentina náležela v minulosti k nejzámožnějším zemím. Její hrubý domácí produkt na osobu byl před druhou světovou válkou vyšší než ve většině západoevropských států a podle některých odhadů byla Argentina roku 1895 vůbec nejbohatší zemí světa. Za hlavní příčinu dlouhodobé stagnace a pádu do chudoby je pokládána neefektivní korporativní hospodářská politika prezidenta Juana Dominga Peróna v letech 1946 až 1955 a 1973 až 1974, represe a korupce v době vojenských vlád nebo přílišná závislost na jedné komoditě – zpracování hovězího masa. Argentina a další státy Latinské Ameriky byly rovněž do určité míry po roce 1945 obětí mezinárodního hospodářského systému, který se zrodil na konferenci v Bretton Woodu a k jehož pilířům náleží Světová banka a Mezinárodní měnový fond kontrolované Spojenými státy americkými. Uvedené instituce cílenou měnovou a neomalthuziánskou politikou bránily zemím globálního Jihu uskutečnit reformy zaostalého a nevýkonného zemědělství, podporovaly především těžbu a zpracování primárních surovin a v zásadě zmrazily produktivní a intelektuální potenciál uvedených regionů. Globální Jih potřebuje silné, kompetentní a patriotické vůdce. Zda k nim Javier Milei náleží, se teprve ukáže.
Předsednictví Rady EU se má v červenci ujmout Maďarsko. To bude pro EU jistě další problém se skřípěním zubů...
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.




