Lze Islámský stát (IS) a jeho obyvatele přirovnat k husitům, jak to třeba dělá arabista Petr Pelikán?

Dějiny umožňují dělat různé paralely, po takto dlouhé době ale bude každé historické srovnání současně i kulhat. Pokud bych chtěl najít styčnou plochu, tak bych ji viděl v silném náboženském přesvědčení. Rozdíly jsou ale zřejmé. Z husitského hnutí se přes mnohé excesy vyvinula humanistická nosná idea a současná tolerantní husitská církev. Z nenávistných prohlášení IS to nelze předpokládat. To ale souvisí i s nestejnou podstatou srovnávaných fenoménů. Nepovažuji se za odborníka na husitské období, ale je třeba vidět, že husitské hnutí bylo fragmentováno a jednotlivé složky se stavěly proti druhým, o čemž svědčí i likvidace adamitů. Vzniklo několik husitských státních útvarů a organizací.

Islámský stát je specifickým výhonkem militantního džihádismu a doposud působí jako ideově-teologický monolit. Rozdíly jsou markantní i v dalších oblastech. Strategicky husité nepoužívali terorismus rozvracející „zezdola“ vládnoucí moc, tedy odborně subverzivní terorismus. Ano, při svých taženích mnohdy šířili strach mezi svými oponenty. Brutalita jejich postupů při vojenských výpravách i při likvidaci vnitřních nepřátel však odpovídala dobové kultuře. Křižáci také využívali teror. Islámský stát se snaží násilnostmi a jejich medializací předstihnout své oponenty. A takticky husité rozvinuli tehdy velmi moderní vozovou hradbu, což byl pokrokový způsob boje v hlavní bitvě. Islámský stát tak zásadní taktické moderní inovace na bitevním poli nemá. Sebevražedné vozy naplněné výbušninami najíždějící na pozice protivníků jsou nesrovnatelné s dobovým přínosem vozové hradby.

Souhlasíte s tím, že u teroristů se většinou kloubí radikalismus, slepá víra, ale i psychické poruchy osobnosti jako například sociopatie?

Nemyslím si to. Jedná se o komplexní vliv společnosti, v níž se určitá osobnost pohybuje. Pokud začnou být masově akceptovány teroristické přístupy k prosazování zájmů, ovlivní to větší množství jedinců než jen sociopaty. Soudobá islamistická scéna v Evropě je toho důkazem. Ale samozřejmě psychické problémy a frustrace mohou k podpoře terorismu přispět.