Vážený hlas od Babiše: Merkelová vítala, teď nad mrtvolami i slzičku vymáčkne. Mimořádně inteligentní Zeman, zajímavý Robejšek, zbytečný „boj s dezinformacemi“

2. 1. 2017 11:51

ROZHOVOR Poslanec hnutí ANO, někdejší rektor profesor Karel Rais nevěří, že se z brexitu vedení EU poučí, ale spíše se obává, že stoupenci užší byrokratické vize integrace Unie situace naopak využijí k prosazení změn v EU, pro které dosud neměli oporu. Karel Rais očekává, že nový prezident USA vstoupí do světové politiky konstruktivněji než jeho předchůdce, což může pomoci Evropské unii.

Vážený hlas od Babiše: Merkelová vítala, teď nad mrtvolami i slzičku vymáčkne. Mimořádně inteligentní Zeman, zajímavý Robejšek, zbytečný „boj s dezinformacemi“
Foto: Archiv KR
Popisek: Poslanec Karel Rais

K výrazným událostem uplynulého roku patří souhlas Britů s odchodem z EU. Jaké jsou podle vás příčiny Brexitu?

Brexit chápu jako důsledek selhání procesu evropské integrace a projev hluboké krize Evropské unie, kterou podstatnou mírou způsobily dnešní vládnoucí elity EU.
Asi marně doufám, že se z Brexitu vedení EU poučí a uvědomí si, že běžní občané EU nejsou s jejich řízením Unie spokojeny. Obávám se však, že verdikt Britů nezafunguje jako varování centrálním bruselským elitám, tito stoupenci užší byrokratické vize integrace Unie jej naopak využijí k prosazení změn v EU, pro které dosud neměli oporu. Zároveň budou v EU sílit názory, které budou volat po národních referendech. Brexit tedy působí jako jakýsi katalyzátor procesů v EU. Brexit je určitým symbolem vzpoury běžných voličů proti bruselským byrokratům, proti politice, kterou už dávno nezajímají občané a život v zemích EU, proti aroganci moci a proti přerozdělování.
Jako jeden z příkladů mnoha chyb vedení EU mohu uvést laxní a trvale chybné řešení problematiky migrace ze strany vedoucích představitelů EU včetně jejich několikaleté neschopnosti zajistit obranu hranic EU. Informace od předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera ohledně pokračování dosavadní migrační politiky, společně s vyjádřením Angely Merkelové ve věci neřízené migrace stovky tisíc osob, které mnohdy neměly ani pas, což policii znemožnilo zjistit alespoň to, o koho jde a odkud přicházejí („wir schaffen das – zvládneme to“) atd. Vzpomeňme na nedávné konstatování Evropské komise, že „českým zúženým pohledem na dějiny“ je kritika Castrovy podpory invazí vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Tyto a další informační „perly“ svědčí o nereálných strategických postojích a přístupech Evropské komise, jejího předsedy Junckera  a vedoucích představitelů některých zemí EU.

Je zvolení Donalda Trumpa katastrofa, jak o tom mluví část politiků a komentátorů?

Určitý stupeň nepředvídatelnosti u Donalda Trumpa existuje, ale jeho rétorika před volbami a jeho první povolební projevy jsou dost odlišné. Už skončil s excesy, kterými se snažil získat voliče, a jeho rétorika v roli prezidenta je úplně jiná. Také jeho výběr spolupracovníků svědčí o tom, že k výkonu funkce prezidenta Trump přistupuje velice odpovědně. Trochu mi to připomíná situaci kolem zvolení Ronalda Reagana, kdy se všichni děsili, co že to přichází za herce, a nakonec právě on dokázal uzbrojit Sovětský svaz a podstatně přispěl k rozpadu celého východního bloku. Na druhou stranu Trumpova prohlášení o nutnosti zahájit závody v jaderném zbrojení, apel na posílení a rozšíření jaderného arzenálu Spojených států vyvolávají určité znepokojení. Zatím ale nevidím, že by Donald Trump znamenal nějakou katastrofu. Očekávám, že vstoupí do světové politiky konstruktivněji než jeho předchůdce, což může pomoci Evropské unii. Alespoň v tomto směru jsem optimista.

Kam se letos posunul problém migrace?

Podstatné na problému letošní migrace je, že do Evropy převážně neproudí váleční uprchlíci, ale do Evropy se dostávají zejména ekonomičtí migranti, s nimiž současně přicházejí do Evropy tisíce džihádistů (viz poslední předvánoční incident v Berlíně). Tok migrantů Balkánem se sice pozastavil, ale migranti začali více proudit do Evropy přes Itálii. Turecké vedení používá migranty jako určitou nátlakovou sílu při vyjednávání s představiteli Evropy. Turecká strana tvrdě vyžaduje finanční prostředky a trvale vyhrožuje neplněním dohod s EU.

Anketa

Kdo letos skončí v politice?

2%
65%
3%
24%
2%
1%
hlasovalo: 6433 lidí

Zajímavý je i veletoč Angely Merkelové a ostatních spřízněných politiků, kteří z části opustili nesmyslné a populistické heslo „zvládneme to“ a snaží se řídit migraci do Evropy. Bohužel pozdním a ještě mnohdy neúčinným způsobem přistupují k současné migrační politice. Je zřejmé, že masu lidí, které Angela Merkelová pustila do Evropy, státní aparát Německa stále nemá pod kontrolou. Místo toho, aby Němci a Francouzi řešili svoje interní problémy s migranty, pořád chtějí přenést problém na země střední Evropy. Uvažují o zavedení nesmyslných přerozdělovacích kvót pro země EU a „vnutit“ k nám ekonomické migranty či náboženské fanatiky, o které drtivá většina české populace nestojí. Jsme suverénní stát a nikdo by nám neměl diktovat, co budeme dělat. Česká společnost mnohokráte prokázala pomoc uprchlíkům ze zemí, kde probíhal válečný konflikt, a je stále ochotna pomáhat postiženým v blízkosti válečných konfliktů, což na příkladu finanční a materiální pomoci (např. v Jordánsku, ale i jinde) dokazuje konkrétními skutky.
V celé EU a zejména v Německu chybí důslednost v přístupu k migrantům, jejichž identitu státní správa v Německu často nezná (viz terorista v Berlíně), podle vlastních předpisů EU už měli být dávno vyhoštěni (migranti z Tuniska, z Afghánistánu a dalších zemí) atd. Operativa a rychlost k řešení problému migrace v západní Evropě evidentně pokulhávají. Chybějí však také i strategická řešení problému migrace na úrovni Evropy a možná i celého světa.
Strategická řešení migrace na úrovni Evropy či světa by měla zahrnovat vznik táborů (zejména v severní Africe), kde by migrující lidé zůstávali do doby získání či odmítnutí azylu v konkrétní zemi a zde bychom jim měli pomáhat (finančně, materiálně atd.). Jednoduše řečeno, na území Evropy by se migranti bez ukončení azylového řízení v konkrétní evropské zemi neměli dostat. K tomuto řešení má Evropa se světovými velmocemi hodně daleko. Pašování lidí do Evropy je otázka obrovských zisků. Podobně jako ve třicátých letech vydělávala mafie na alkoholu nebo prostituci, dnes na utrpení obyčejných lidí, kteří jsou pašováni a převáženi do Evropy, vydělávají zase mafiánské skupiny.

Přibližujeme se finanční krizi, jak varují někteří ekonomové? Může to ve světové ekonomice a finančnictví opět „bouchnout“? Které scénáře jsou podle vás reálné a dokážeme se na něco takového připravit?

Žádné žito neroste do nebe, je zřejmé, že ani ekonomika nemůže stále růst. Cyklický vývoj existuje, to ale neznamená, že celosvětová krize musí nastat, v minulosti se už mnohokrát krize podařilo utlumit. Pokud jde o Českou republiku, žádnou krizi na blízkém obzoru nevidím. Ale na druhou stranu pro hospodářství naší republiky je charakteristická určitá (zemědělským příměrem vyjádřená) velká monokultura průmyslu, který je orientován zejména na automobilový průmysl. Když produkce aut začne klesat, je zde riziko, že tento pokles může stáhnout celé hospodářství. Lidi bych ale krizí nestrašil, máme minimální nezaměstnanost, Češi začali věřit v hospodářskou konjunkturu a ve stabilitu, což se projevuje zvýšením spotřeby domácností atd.
Samozřejmě že by bylo lepší mít průmysl více založený na inovacích, na uplatnění českých patentů a na těsnější spolupráci vědeckých a firemních institucí, tak jak to vidíme např. v Izraeli, než být v pozici montovny pro sousední Německo, které při náznacích evropské či světové krize bude řešit svůj případný hospodářský problém zejména omezováním výroby v českých subdodavatelských firmách.
Máme letos nejrychleji a bez vážnějších problémů vytvořený rozpočet, který s růstem hospodářství republiky pořád počítá. Deficit letošního rozpočtu je minimální (ve srovnání s rozpočty minulých let je jeden z nejlepších, ne-li nejlepší). Důležité je, že finanční toky jsou pod kontrolou a na případné výkyvy je vláda schopna rychle a pružně reagovat. Chování České národní banky, která se snaží (úspěšně) držet inflaci okolo 2 % či méně také přispívá k určitému optimistickému pohledu na vývoj hospodářství v roce 2017. Očekávám, že hospodářství příštího roku v naší republice by mělo být bez podstatných krizí.

Jak hodnotíte posuny na české politické scéně během roku 2016?

Na české politické scéně trvale získává vůdčí roli hnutí ANO, a to díky své konstruktivní strategii a proaktivnosti při řešení hospodářských, sociálních i politických problémů společnosti. Jestliže zbytek české politické scény má jen strategii „Antibabiš“, která samozřejmě z podstaty nemůže být konstruktivní, ale je soustředěna na podnikatelskou likvidaci či znepříjemnění života úspěšnému evropskému manažerovi. Běžní lidé vnímají, že tato strategie nemůže pomoci, ani podpořit rozvoj českého hospodářství.
Politici ČSSD se nyní po prohře v krajských volbách probudili a začali dělat překotně změny ve vládě, ani toto ale není (pár měsíců před volbami do parlamentu) dobrá strategie. Teď navíc rozvíjejí svoji populistickou strategii o požadavek na zvýšení daní firmám a úspěšným podnikatelům. Dále vyrukovali s tradičním přístupem sociálních demokratů – „zdroje jsou a státní finanční prostředky rozdáme“. Tuto strategii jsme už jednou všichni zažili na vlastní kůži, pan premiér Špidla společně se svojí vládou v letech 2002–2004 (kde mj. byl dnešní premiér Sobotka ministrem financí) se svým světoznámým výrokem „zdroje jsou“ docela slušně zadlužil republiku a výrazně přispěl k dluhu, který dnes odpovídá téměř dnešnímu ročnímu státnímu rozpočtu. Doufám, že voliči v podzimních parlamentních volbách jim za tyto nekonstruktivní přístupy a ekonomické experimenty, které se nikde ve světě neosvědčily, vystaví účet.

Dá se čekat posílení pravice?

Od sněmovních voleb v roce 2010 je česká pravice v úpadku. Každé následující volby, a to nejen ty sněmovní, dopadly pro ODS a TOP 09 hůř než ty předešlé. TOP 09 už asi ničím výrazným nepřekvapí, otázka odchodu TOP 09 do zákulisí politické scény je jen věcí času. TOP 09 si zvolila v osobě pana Kalouska naprosto podivný cíl – útočit na Andreje Babiše a současně také útočit na hnutí ANO. Dnes i řadoví členové TOP 09 vidí, že to byla naprosto chybná strategie. Není to poprvé, co pánové kolem pana Kalouska se zcela minuli. Vzpomeňme např. na jejich rozhodnutí v letech krize (cca v letech 2008–2012) zvýšit daně a zabrzdit poptávku domácností a státu, zatímco všude jinde krizi řešili tlakem na zvýšení výdajů státní správy zejména do investiční výstavby (viz např. výstavba dálnic a silnic na Slovensku). Reálné reakce společnosti na chování vedení TOP 09 nakonec ukazuje řada předvolebních průzkumů, které jednoznačně dokladují hluboký propad této strany někam kolem 5 % voličů. Riziko, že se TOP 09 nemusí dostat do sněmovny, je tedy značné.

ODS je pod vedením Petra Fialy nyní stabilizovaná a v řadě názorů (zejména při řešení krajských problémů) je blízká i názorům hnutí ANO. Nový (snad) pravicový proud Realistů pana Robejška je zajímavý, i když dnes víme o panu Robejškovi více než o jeho nově vzniklém politickém subjektu. Pan Robejšek je rozhodně erudovaný člověk, schopný kvalitní strategické analýzy vnitropolitické i zahraniční scény. Realisté pana Robejška, jako nový politický subjekt, mají ale šanci, jen pokud tam takových osobností bude víc. Zatím je to pro mne dosti neznámá politická strana.

Miloši Zemanovi poklesla v polovině listopadu důvěra o osm procent. Naposledy zvedla Zemanovi důvěru migrační krize. Najde se i tentokrát něco?

Téma migrace je stále aktuální, i když je momentálně relativní klid. Prezident Zeman je v něčem radikální, ale jeho názory a prognózy ohledně vývoje české, evropské a světové společnosti se často naplňují. Prezident je mimořádně inteligentní člověk, a pokud mu teď klesly preference, může to být i kvůli tomu, co se odehrává v jeho okolí. Projev, který jsem slyšel ve sněmovně při schvalování rozpočtu, byl velice solidní a projevil své ekonomické vzdělání a hlavně svůj strategický pohled na české hospodářství.

Řítí se skutečně na českou scénu tandem Zeman – Babiš? Jak je to na přelomu příštího roku pravděpodobné, oni dva jako premiér či prezident?

Jsou to dva velmi silní političtí hráči a na rozdíl od Kalouska, který se rozhodl nesmyslně útočit na Andreje Babiše, je tam určitý stupeň názorového souznění. Z toho pohledu je spolupráce logickým vyústěním.

Tématem končícího roku 2016 byl i tzv. boj s dezinformacemi, fake news, ruská propaganda atd. Jde ve většině podle vás skutečně o upřímnou snahu vymýtit propagandu, která zahrnuje nevědomé lidi smyšlenkami? Mohou tyto snahy skutečně něčeho docílit?

Republika leží v geografickém středu Evropy, o který má řada mocenských skupin zájem. Je jasné, že jsou obtěžováni nejrůznějšími mediálními tlaky (zejména na internetu, ale nejenom tam). Pokud je však člověk rozumný, přebere si dezinformace (tj. fake news, propagandistické zprávy atp.) i bez nějakého zásahu úřadů. Nemyslím si, že nějaké „centrum pro boj s dezinformacemi v kyberprostoru“, které cenzuruje nebo upozorní na dezinformační kampaň, je řešením. Český člověk si mnohokráte udělal svůj správný názor i v období zesílené cenzury, a to i za protektorátu nebo za komunistů. Na druhou stranu je pravda, že řada lidí bohužel podlehne přístupu „100krát opakovaná lež se stává pravdou“, což samozřejmě autoři dezinformací dobře vědí a používají.

Rok 2017 bude v EU supervolební a bude se rozhodovat v Německu o Angele Merkelové, ve Francii o tom, zda zemi povede Marine Le Penová atd. Máte z toho obavy?

Je otázkou, nakolik se posune evropská politická scéna směrem doprava a směrem k populistickým řešením. Musíme uvažovat nestabilní politickou situaci v Itálii, kde současná špatná ekonomická situace může posunout složení vládnoucích politiků směrem k „le penovským“ přístupům. Snaha o větší osamostatnění Itálie v rámci EU tady je. Ve Francii nedávno zaznamenali socialisté těžkou prohru v komunálních volbách a politika paní Le Penové nachází ve společnosti úrodnou půdu a v parlamentních volbách určitě hodně získá. Jiná situace je v Německu, kde má A. Merkelová velmi silný mandát a současně je Německo ekonomicky silné a stabilní. Nestabilitu však může přinést její migrační politika. Proto i v Německu může dojít k otřesům, politickou scénu může změnit „aktivní“ teroristická politika džihádistů, které paní Merkelová vloni se slzami dojetí vítala. Nyní možná zase nějakou slzičku vymáčkne, zejména před oběťmi teroristických útoků. Je otázka, kolik pokrytectví od Angely Merkelové a dalších německých politiků je ochotna německá společnost akceptovat.
 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: David Daniel

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Marek Benda k výročí Listopadu: Je špatné kastovat, že toto jsou ti praví pokračovatelé. Mám obavy, jak mi znovu začínají říkat, co smím dělat

4:43 Marek Benda k výročí Listopadu: Je špatné kastovat, že toto jsou ti praví pokračovatelé. Mám obavy, jak mi znovu začínají říkat, co smím dělat

ROZHOVOR Demokracie není podle poslance ODS Marka Bendy něco, co máme navždy, na věčné časy. „To jso…