Co říkáte na militarizaci veřejné debaty, kdy se do slovníku běžně dostávají termíny jako nepřítel, boj, válka, zbraň? 

Jde z toho strach. Pamatuji ještě dobu, kdy tuto terminologii s oblibou razili komunisté. Před nimi úplně stejně mluvili nacisté. A ještě dříve všemožní šílenci, kteří věřili, že se doberou dobra tím, když nechají vzájemně se pozabíjet miliony lidí.

Po otřesných následcích první světové války, nacismu, druhé světové války a komunismu bychom se měli mít nesmírně na pozoru vždy právě tehdy, kdy se tato slova začínají znovu běžně používat ve veřejném diskurzu. Protože ony nejsou produktem normálních lidských debat. Lidé takto většinou nemluví ani nepřemýšlejí. Taková slova jsou nejčastěji produktem propagandy. Přičemž nebezpečí pro společnost sílí pokaždé, kdy na lidi tlačí nějaká – a to jakákoliv – ideologická propaganda.

Jak říkal Karel Čapek: „Není horší propagandy než ta, která se vnucuje.“ Protože ta je vypouštěna jednak s těmi nejhoršími úmysly, případně těmi nejhloupějšími a nejméně skrupulózními lidmi. Nejstrašidelnější je, že si to současní politici a vůbec většina z těch, kteří sami sebe považují za „elitu společnosti“, novináři, aktivisté, vůbec neuvědomují. Klidně sledují, jak premiér předstoupí před národ, oznámí takový nesmysl, že „jsme ve válce“, a jeho nohsledi to po něm poslušně papouškují. Žádnému z nich zjevně nedochází, jaké démony vypouští nebo pomáhá vypouštět na lidi. Vypustit démony na svobodu umí každý pitomec, ale vrátit je zpět pod zámek, to je něco úplně jiného.