Opoziční koalice zahájily kampaň. Slyšeli jsme slova Pirátů a STAN i koalice SPOLU. Tedy politických stran, které by mohly být za pár měsíců v čele vlády. Jaký z nich máte dojem?
Je velká pravděpodobnost, že tyto dvě koalice, což je celkem pět politických stran, budou sestavovat vládu. Průzkumy tomu nasvědčují, i když čtyři a půl měsíce je dlouhá doba a leccos se může změnit. Důležité problémy naší země jsou: ekonomická obnova po pandemii, využití evropských prostředků, abychom se vývojově technologicky dostali na úroveň Nizozemska nebo Německa. Obrovské státní zadlužení, které se prohloubilo zrušením superhrubé mzdy. A další a další, které je potřeba řešit.
Když se podívám na vládní i opoziční strany, bohužel moc odpovědí na otázky nevidím. Je pochopitelné, že některé strany se bojí dát do veřejné diskuse otázku daní. Ale téma by mělo být diskutováno. Jakým způsobem chceme srazit obrovský schodek rozpočtu? Mimochodem, ODS tím, že pomohla zrušit superhrubou mzdu, k tomu přispěla. Nevidím v jejich programu způsob, jakým situaci chtějí řešit, kromě tradičních slov o přebujelé byrokracii a osekání počtu úředníků.
U koalice Pirátů a STAN má člověk dojem, že je přístup poctivější. Otevírají otázku daní. Je to sympatické a potřebné. Jen si nejsem jist, jestli na tom ve volbách vydělají, ale jsou jediní.
S programem boje proti korupci přišel už Andrej Babiš, ale všichni vidíme, jak se s tím vypořádává, a to nejen na svém konfliktu zájmů. Ministr Arenberger není nejlepší příklad. Koalice Pirátů a STAN je jistě důvěryhodnější v porovnání s hnutím Andreje Babiše. Uvidíme, až se sečtou volební výsledky…
Strany se samozřejmě bojí dopadu na volební výsledek, pokud některé otázky otevřou. Vládní strany se budou ještě před volbami předhánět v tom, jak chtějí lidem přidat peníze. Jistě, někteří přidat potřebují, ale kde na to brát? Celkové zadlužení není tak vysoké, ale křivka nárůstu je děsivá. Do voleb se s tím nebude dělat nic, jen je pak otázkou, jestli dluh bude udržitelný. Máme dvojnásobnou inflaci, než má Slovensko. Podobně je na tom Maďarsko a Polsko. To jsou základní otázky, které bychom měli řešit. S výjimkou Pirátů o těchto věcech vlastně nikdo nemluví.
Fotogalerie: - Vraťme zemi budoucnost
Koalice Pirátů se STAN chce připravit Českou republiku na přijetí eura…
O tom mluví všechny vlády. Dokonce si pamatuji, jako někdejší mluvčí Zemanovy vlády, že se o tom mluvilo před dvaceti lety. Všechny politické strany měly v programu, že se budeme připravovat a vyhodnocovat. Po roce 2010 upadala podpora pro euro, a tak se nikdo k přijetí eura nehlásit. Protože euro nemáme, budeme na to více doplácet. Problémem trojkoalice je, že ODS je silně proti přijetí eura. V jaké frakci je ODS v Evropském parlamentu? ODS je v protievropské frakci, ve které jsou i vysloveně krajně pravicové strany, jako jsou Bratři Itálie, strana ještě více napravo než Salviniho Liga. To si budou muset vyjasnit. Jsem zvědavý, jestli se o rozporech uvnitř koalic bude mluvit. Mohou dát většinu, ale pak si nejsem jistý, co bude dál.
Na Slovensku byl společný cíl odstranit vládu Smeru, což se podařilo. Ale vládnutí koalice, kde byly rozpory v programech, není žádná sláva. Obávám se, že nás čeká podobný vývoj. Z bláta do louže.
A co ČSSD? V krajských volbách vsadila na červený svetr a heslo „V krizi vás ochráníme“. Jak to vlastně bude letos s kampaní?
ČSSD musí nejdříve uzavřít kandidátky, myslím, že do konce května. Ale jak bude kampaň vypadat? Témata budou samozřejmě: sociální stát, obrana sociálního státu před možnou demontáží pravicových stran, které se s největší pravděpodobností po volbách ujmou vlády. Nejsilnější karta ČSSD je sociální aspekt. Problém strany je, že setrvává u vlády posledních sedm let, když nepočítáme předchozí vlády. Některé problémy, viz otázku bydlení… lidé řeknou: byli jste ve vládě, mohli jste to řešit, byli jste roky ve vládě, neudělali jste s tím nic. ČSSD bude mít i daleko menší finanční prostředky, aby dostala program do povědomí veřejnosti, než ostatní. Navíc když se zvýší důchody, platy, udělají se sociální opatření, přivlastní si výsledky Andrej Babiš a slízává volební smetanu. Kampaň bude založená na sociálních tématech. Otázkou je, nakolik bude důvěryhodná i v souvislosti s tím, že je ČSSD dlouhé roky u moci.
Psali jsme:
Na sociální síti jste psal: „ČSSD má v současné době nejhoršího předsedu od dob pověstného Zdeňka Fierlingera.“ Můžete vyjádření více vysvětlit?
Navíc poslední týdny a měsíce je ve straně atmosféra, že když někdo něco řekne… je okamžitě označen za neloajálního, ne-li za zrádce, což je v demokratické straně naprosto nepřípustné. Výsledky jsou katastrofální. Za více než 140 let se Hamáček řadí po bok Zdeňka Fierlingera. Bohužel.
Vicepremiér a předseda ČSSD stále čelí otázkám v souvislosti s cestou do Moskvy. Podal trestní oznámení na Janka Kroupu a Kristinu Cirokovou, autory reportáže, která se toho týkala. Do jaké míry celá záležitost poškodila ČSSD?
Samotný článek je do určité míry zavádějící věc. Celá kauza ČSSD jednoznačně poškozuje. Důležité je si připomenout vývoj. Vzpomeňme na obrovský tlak Miloše Zemana na přivezení Sputniku a tendr na výstavbu nových bloků v Dukovanech. Tlak se soustředil na dva ministry. Jeden byl pan Blatný, který nechtěl žádnou vakcínu, která by nebyla schválená Evropskou lékovou agenturou. Odešel. Druhý byl Tomáš Petříček, který jak v otázce vakcíny, tak jako ministr zahraničí, který je spoluzodpovědný i za případné přizvání nebo nepřizvání zájemců o dostavbu Dukovan, rovněž byl trnem v oku Miloši Zemanovi. Mezitím se ČSSD začala názorově posouvat. Najdeme i ve vyjádřeních Jana Hamáčka a jeho neformálního poradce Jiřího Paroubka, že se strana musí posunout doleva k tzv. tradičním voličům a ti nejsou protiruští. Podle tohoto názoru jsou vlastně proruští a ti chtějí Sputnik. Byl tlak na odstranění lidí, kteří nechtějí Sputnik, a zároveň snaha sem Sputnik dostat. To byl i motiv Jana Hamáčka: jet do Moskvy pro Sputnik.
Mezitím se objevila kauza Vrbětice. Jak se dostala na veřejnost? Tiskovou konferencí předsedy vlády a místopředsedy vlády v sobotu ve tři čtvrtě na osm večer. Když se podíváte do celého světa, nikdo, pokud není nějaká válka, nedělá tiskovou konferenci v sobotu ve tři čtvrtě na osm večer. Proč? Protože informace měli novináři a předseda s místopředsedou vlády potřebovali zabránit tomu, aby se informace dostaly na veřejnost ještě předtím, než to zveřejní. Můžeme si klást otázku, proč to vláda nezveřejnila dříve? Proč až pod tlakem prosáklých informací, které se dostaly k novinářům?
I přes tuto kauzu, kdy bylo důležité, abychom měli nějakou stabilitu i na postu ministra zahraničí, Jan Hamáček odstranil Tomáše Petříčka, a i přesto do Moskvy chtěl jet. Mezitím přišel s tezí, že šlo o kamufláž. Od té doby se v tom Jan Hamáček plácá. Vše je čím dál více nedůvěryhodné. Poškozuje to samozřejmě jak jeho, tak celou ČSSD a vyhlídky ČSSD ve volbách. Kauza nezmizí, neustále ji bude někdo otevírat.
Když si vezmeme článek pana Kroupy… nemyslím si, že chtěl jet Jan Hamáček do Moskvy s úmyslem, že zradí, s úmyslem vlastizrádce. Sám jsem vedl desítky jednání v Moskvě a vím, že pokud by někdo do Moskvy jel, ruská strana by otázku Vrbětic otevřela. Janek Kroupa bude mít potíže obhájit svá tvrzení. Jan Hamáček bude mít problém s vysvětlováním, proč chtěl do Moskvy jet. Bude se to táhnout měsíce. ČSSD věc bude neustále připomínána a bude v mediální defenzivě.
Ruská vláda schválila nový seznam nepřátelských zemí. Je krátký, jsme na něm pouze my a USA. Jak tuto zprávu hodnotíte? Co nám přinese?
Často říkáme, že je česká politika bramboračka a vždycky se vše zvrtne do nedůvěryhodné situace, jako máme kauzu Vrbětice. Když se podíváte na ruský seznam, není to v Kremlu jiné. Seznam byl vytvořen na poslední chvíli, otázkou je, proč a jak se tam ocitly jen tyto dvě země. I přes kauzu Vrbětice je např. Ukrajina pro Rusko mnohem větší problém. Stejně tak když se podíváme po východní Evropě, kdy s některými státy má Rusko desetiletí nevyřešené konflikty. Ve Velké Británii najdeme případ Skripal. I seznam z Kremlu je nedůvěryhodný a směšný.
Co nám to přinese? I v zahraniční politice bychom si měli jasně definovat, co jsou naše zájmy. Také je směšné, když si někdo dává na tričko cedulky: patříme na Západ. Jsme dvacet let členy NATO a patnáct let členy EU. Jde o to, mít hrdost, sebedůvěru, jak ve vztahu k našim aliančním partnerům, tak i k Rusku a Blízkému východu. Naše politika je neustále černobílá a k ničemu to nevede. Také ve vztazích k Číně. Ostatní státy se snaží o vyrovnaný pohled, u nás jsou pohledy jednostranné a černobílé. Situace taková není. Stejné je to i s Ruskem. Příští měsíce je potřeba dokončit tuto kauzu, dokončit změny v počtech diplomatů a pak se snažit o normální vztahy s Ruskem. Jasně říci, jaké jsou naše hodnoty, ale stejně jako Amerika nebo Německo bychom se měli snažit o normální vztahy např. v otázkách obchodu nebo kulturní výměny.
Pořád vycházím ze situace, která u nás byla v 70. nebo v 80. letech. Byla studená válka. Kdyby se na nás obyvatelé ostatních států pořád dívali černobíle, železná opona a rozdělení Evropy by stále přetrvávalo. Od poloviny 70. let se západní státy snažily o co nejvíce kontaktů, pomáhaly disidentům a lidskoprávním organizacím. Starší generace si pamatuje, jaké to bylo, když jsme viděli u nás západní kulturu, filmy. O to bychom se měli snažit i ve vztahu nejen k Rusku, ale jakékoli autoritářské zemi. Samozřejmě nesmíme být naivní, vidět, jak uvažuje Kreml, ale neztratit ze zřetele konečný cíl a o co bychom měli usilovat. Jestli usilujeme o dobré sousedské vztahy, nebo jestli chceme mít studenou válku.
V Německu probíhají zemské volby a už v září se uskuteční celoněmecké do Spolkového sněmu. Navíc končí éra kancléřky Merkelové. Jak německou politickou situaci aktuálně před volbami hodnotíte vy?
Samozřejmě vládne atmosféra volební nejistoty. CDU/CSU byly základním pilířem, vyhrávaly volby a vybíraly si koaliční partnery. Najednou vede strana Zelených. Křesťansko-demokratické strany udělaly obrovskou chybu při výběru svého kandidáta na kancléře. CDU je silnější uskupení, působí po celém území s výjimkou Bavorska. První právo i při nominaci na kancléře by měla mít CDU. Jenže v letošních volbách dlouhodobé průzkumy veřejného mínění upřednostňovaly bavorského ministerského předsedu Marcuse Södera, na úkor kandidáta CDU Armina Lascheta, kterého znám velmi dobře z Evropského parlamentu. Je to velmi schopný, slušný, pracovitý člověk, předseda vlády nejlidnatějšího Porýní-Vestfálska, ale neměl takové charisma a popularitu. Strana udělala chybu, hned se to projevilo v průzkumech, nakonec koalice spadla a na čele je strana Zelených. Vzniká nejistota, kdo vlastně bude sestavovat vládu. Zda to bude strana Zelených, nebo ne. Zelení mají na výběr sestavit vládu s CDU nebo se sociálními demokraty a se stranou Die Linke. Mimochodem, jde o úplně jinou stranu, než je česká KSČM. Je zde možnost přizvat liberály. V Německu byli zvyklí na určitou stabilitu i stabilitu kancléřky Merkelové. Situace je otevřená.
Jak si před volbami vedou sociální demokraté v Německu? Je podle vás pravděpodobné, že se do vlády nedostanou?
Sociální demokraté jsou na patnácti šestnácti procentech. I když si jejich kandidát na kancléře Olaf Scholz myslí, že bude vytvářet vládu, je to ve hvězdách. Není vyloučeno, že v nějaké koalici bude. Ale všechno je otevřené. Šance jsou tak padesát na padesát. Německá sociální demokracie určitým dost citelným poklesem prochází také. Všude se ukazuje, jak ztrácí politické strany, které se tradičně po desetiletí opíraly o tzv. dělnickou třídu, která odchází do historie. Většina lidí jsou sice zaměstnanci, ale ne zaměstnanci velkých průmyslových odvětví, těžebního průmyslu, ocelářství atp. Sociální demokracie se musí nové situaci přizpůsobit. Dělá to lépe než u nás, ale také jí na levé straně vyrostl silný konkurent, a to strana Zelených. Neubírají hlasy jen sociální demokracii. Ukázalo se to v zemských volbách v Bádensku-Württembersku nebo i v nejkonzervativnější zemi, jako je Bavorsko. I na venkově tradiční křesťansko-demokratické strany ztrácejí. Sedláci stejně jako strana Zelených si uvědomují důležitost udržitelnosti ekologického vývoje, tak věří více Zeleným než CSU, kterou volili jejich rodiče a prarodiče.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
