Výbuch uskladněného ledku o hmotnosti 2750 tun v přístavu v Bejrútu nemohl pro Libanon přijít v horší dobu, komentujete tento jeden z největších nejaderných výbuchů vůbec. Jaká doba tedy panovala v Libanonu před tímto neštěstím?

Libanon je dlouhodobě sužován ekonomickou krizí. Devalvace libanonské měny je neuvěřitelná. Země byla samozřejmě také zachvácena koronavirovou krizí, na což její zdravotnictví v žádném případě nebylo připravené. Pak je tu stálý problém politické nestability, který po patnáctileté občanské válce mezi křesťany a muslimy se stále odráží ve vnitropolitické situaci. Máme tu zahraničněpolitické aktivity Íránu, který se přes Hizballáh snaží destabilizovat Izrael, v zásadě buduje Írán šíitskou dominantní linku na ose Teherán - Bagdád - Damašek - Bejrút.

V údolí Bikaá je tu otázka sporů s Izraelem. Ten dlouhodobě nemá ideální vztahy s Libanonem. Toto všechno se projevovalo ve vnitřních nepokojích Libanonců. Ukazuje se, že libanonský stát je před kolapsem. Není schopen řešit řadu těchto krizových situací. Nedá se vyloučit, že při dalším prohlubování a neschopnosti toto řešit může tato země znova sklouznout k občanské válce. Rozpad Libanonu by měl velmi vážné dopady i na Evropu. Musíme vzít v potaz, že v Libanonu je minimálně milion uprchlíků ze Sýrie.

Před občanskou válkou byl Bejrút nazýván Paříží Blízkého východu, je to krásné město. Ale ten odraz každodenního života je velmi nepěkný.