Jak jste se dostala k pro ženy tak netradičnímu sportu, jako je kickbox, hand to hand combat a dalším bojovým sportům?

K bojovým sportům mě přivedli rodiče. Byla jsem totiž takovým třídním otloukánkem. Děti se mi smály. Nebylo to zrovna dvakrát příjemné období. Celá situace se jim doma nelíbila, a tak mě dali na cvičení s prvky bojových sportů. Tam jsem si začala více věřit, nabrala fyzičku, naučila se prvky, jak se mám bránit, a děti si pak na mě netroufly. První začátky ale byly velmi těžké. Nejsem talent od přírody, ale dříč, takže mi tréninky zpočátku vůbec nešly. Byla to hrozná ostuda. Nikdo nevěřil, že bych jednou mohla dělat sport vrcholově. Také mě později okolí od bojových sportů odrazovala, že to nejsou sporty vhodné pro holky. Jsem ráda, že jsem se nedala. Později jsem se pak přihlásila do opravdového klubu bojových sportů. Ze začátku nikdo nepředpokládal, že budu v této disciplíně závodit, chtěla jsem se naučit hlavně bránit se proti možnému násilí.

Jste sedminásobnou mistryní světa v bojových sportech, studujete vysokou školu. Jak se dá taková zátěž skloubit?