Zbrojaři a Hrad? Prokop žádá jasno kolem Koláře a miliard

28.02.2026 4:44 | Rozhovor
autor: Marek Bláha

Prezident Petr Pavel otevřeně mluví o navyšování výdajů na obranu. Předseda pražského ANO Ondřej Prokop v této souvislosti upozorňuje na roli prezidentova poradce Petra Koláře a zdůrazňuje, že u miliardových zakázek musí být vše maximálně transparentní. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz se ale věnuje i tlaku na Prahu kvůli migraci, blížícím se komunálním volbám či demonstracím Milionu chvilek a jejich „dvojímu metru“.

Zbrojaři a Hrad? Prokop žádá jasno kolem Koláře a miliard
Foto: Archiv O. Prokopa
Popisek: Ondřej Prokop, radní Prahy 11 za hnutí ANO

Uplynuly čtyři roky od začátku ruské invaze. Praha byla jedním z hlavních center pomoci a vy jste už loni říkal, že první vlna solidarity byla obdivuhodná, ale systém narazil na limity – školy, lékaři, bydlení. Když si dnes uděláme „update“: je Praha kapacitně silnější, nebo jen víc přetížená?

Dnes je Praha sice zkušenější, ale tlak na infrastrukturu rozhodně nezmizel, spíš se stal trvalou součástí reality. Současné vedení města na Prahu zcela rezignovalo a netýká se to jen přístupu k migrační krizi. Třeba i při poslední návštěvě Prahy pana prezidenta byla část diskuse se starosty právě o hlubokých problémech s integrací ukrajinských dětí na našich základních školách. Teď je čas přejít od improvizace k dlouhodobému plánu. Pokud má být integrace úspěšná, musí být řízená, předvídatelná a férová jak vůči příchozím, tak hlavně vůči Pražanům.

Čím dál víc Ukrajinců zároveň říká, že se po válce nechce vracet a chce zůstat v Česku. Pokud by to tak skutečně bylo, je Praha připravena přejít z krizového režimu na dlouhodobý plán? A je podle vás současné vedení města schopno takovou strategii vůbec připravit a prosadit?

Musíme přestat uvažovat v režimu „krizové pomoci“ a přejít k jasné integrační strategii. To znamená plánovat kapacity škol, podporu jazykového vzdělávání, dostupné bydlení i zapojení na pracovní trh. A hlavně to znamená otevřeně mluvit o tom, co je Praha schopná unést a kde už potřebuje silnější roli státu. Na druhou stranu jsem jako ekonom přesvědčen o tom, že migrační pracovní sílu z kulturně spřízněných zemí potřebujeme. Proto je důležité o tomto tématu mluvit a hlavně ho řídit na všech úrovních od státu, přes magistrát až do městských částí.

Na podzim nás čekají komunální volby – ODS už nasadila Tomáše Portlíka, Piráti Terezu Nislerovou, Praha Sobě Adama Scheinherra. ANO zatím lídra neoznámilo. Je dnes pro Prahu důležitější silný program, nebo silná osobnost? A měl byste ambici stát se tváří ANO v boji o primátora právě vy?

V ANO se teď soustředíme hlavně na obsah: připravujeme program, dáváme dohromady kandidátku a stavíme tým zkušených starostů, místostarostů a radních, kteří mají za sebou konkrétní výsledky jako postavené školy, byty, sociální služby. To je to, co dnes Praze chybí: zkušenost a manažerská kompetence.

Debatu o lídrovi jsme zatím nevedli. Loni na podzim jsem byl zvolen předsedou pražského ANO a mým úkolem je teď připravit tým a kampaň. Pokud dostanu důvěru stát se lídrem, budu připraven náš tým vést. Pokud se domluvíme na někom jiném, budu pracovat se stejným nasazením. Mně jde o to, aby Praha začala znovu fungovat a jsem přesvědčený, že to ANO dokáže.

S válkou i domácí politikou souvisí silné emoce. Viděli jsme další demonstrace Milionu chvilek. Máte pocit, že se část společnosti vrací do permanentního mobilizačního režimu – pokaždé, když přijde politický spor?

Emoce do politiky patří, ale jako politici bychom neměli tyto silné emoce přenášet na lidi, kdykoliv řešíme nějaký politický spor. V minulých letech vláda Petra Fialy v lidech zbytečně vyvolávala pocit neustálého ohrožení a strachu. To společnosti dlouhodobě neprospívá. Lidé mají právo demonstrovat, to je samozřejmé. Stejně důležité ale je uklidnit tón veřejné debaty a vrátit politiku k řešení konkrétních problémů. O to se teď vláda hnutí ANO snaží.

Proti Andreji Babišovi se v minulých letech demonstrovalo pravidelně a masově. Nedávno byly svolávány demonstrace i kvůli SMS aféře kolem ministra Macinky.

Já jsem rád, že v České republice funguje svoboda slova a že se mohou konat demonstrace. Lidé mají právo vyjádřit svůj názor ať už protestují proti komukoliv. V roce 2022 přišlo na Václavské náměstí 70 tisíc lidí protestovat proti vládě Petra Fialy. Tehdy jsme se v médiích dočetli, že protestují proruské síly. Vláda Andreje Babiše protestující neuráží, nikdo je nedehonestuje. Tak to má v demokracii být.

Zároveň mě fascinuje, že spolek Milion chvilek svolá demonstraci kvůli jedné vyhrocené SMS komunikaci mezi panem Macinkou a panem Kolářem, ale během kauz minulé vlády bylo ticho po pěšině. Demonstrace jsou prý na podporu pana prezidenta, ale ta SMS nebyla ani adresována jemu. A i kdyby byla, tak podpora pana prezidenta kvůli nějaké SMS je za mě směšná a spíše to staví osobu pana prezidenta do nedůstojné pozice. Demonstrace kvůli nějaké SMS, která nebyla ani určena panu prezidentovi, mu spíše škodí než pomáhá. Takže otázkou je, jaké úmysly vlastně spolek pana Mináře má a proč to dělá. Za mě to panu prezidentovi spíše škodí, než pomáhá. A další otázka je, proč Minář a jeho spolek během posledních 4 let mlčeli u všech kauz, a že jich nebylo málo - z těch největších počítám korupční kauzu Dozimetru, Kampeličku, ve které měl peníze pan Fiala, Bitcoinová kauza ministra ODS, vydírání v IKEM, tunelování nemocnice Motol a mnoho dalších. Tenhle dvojí metr mě opravdu udivuje.

Když se podíváme na financování Milionu chvilek, velká část prostředků směřuje na provoz a mzdy a spolek už v minulosti dostal pokutu za neregistrovanou kampaň. Je podle vás fér mluvit o čistě spontánním občanském hnutí? Nebo jde o profesionální politickou infrastrukturu se svými zájmy?

Anketa

Jakou školní známkou zatím hodnotíte práci současné Babišovy vlády?

71%
17%
6%
1%
1%
hlasovalo: 10532 lidí
Je těžké uvažovat o spolku jako o apolitické spontánní občanské iniciativě, když se sám lídr spolku Mikuláš Minář snažil od začátku být v politice aktivní. Není tomu tak dávno, co dokonce založil politické hnutí, během několika měsíců vybral od lidí miliony korun na předvolební kampaň, projekt ukončil a veřejnost se nikdy nedozvěděla detailně, za co byly peníze utraceny. To samozřejmě neznamená, že lidé nemají právo protestovat na akcích, které podobné spolky organizují. Je ale dobré mít otevřené oči a vybírat si důvěryhodné organizace.

Na demonstraci „Společně za Ukrajinu“ vystoupil i prezident. Jedni to berou jako přirozené vyjádření postoje hlavy státu, druzí říkají, že se tím dostává do role aktivního politického hráče. Kde je podle vás hranice? Má prezident stát nad politickým střetem, nebo je v pořádku, že veřejně vystoupí na podobné akci?

Postoj pana prezidenta k Ukrajině je dlouhodobě známý a je naprosto v pořádku, že ho říká veřejně. Hlava státu nemá být jen ceremoniální figurou bez názoru, zvlášť u tak zásadního tématu, jako je válka na Ukrajině. Zároveň si ale musíme připomínat, že nejsme prezidentská republika, ale parlamentní demokracie. Prezident by měl stát spíše nad každodenním politickým střetem, nepřekračovat rámec svých pravomocí. Za mě je hlavně důležité a pozitivní, že se dokáže v otázkách zahraniční politiky a obrany domluvit pan prezident a pan premiér. To je důležité pro naši zemi a naše občany.

Jedním z nejbližších lidí prezidenta je jeho poradce Petr Kolář – bývalý diplomat, který se dlouhodobě pohybuje i v oblasti obranného a bezpečnostního byznysu. V minulosti se objevily debaty o jeho vlivu na hlavu státu i o otázce bezpečnostní prověrky.

Každý prezident si vybírá své poradce a nese za ně odpovědnost včetně vyjasnění všech otázek ohledně možného střetu zájmů. Rozdíl v mediální debatě může být dán i tím, že současná hlava státu má jinou podporu veřejnosti i médií. Ale princip by měl být stejný pro všechny, pokud má poradce tak významný vliv na prezidenta, měla by být jeho role vůči veřejnosti maximálně transparentní.

Prezident otevřeně mluví o navyšování výdajů na obranu. Kritici upozorňují, že v kombinaci s poradcem, který se dlouhodobě pohybuje v prostředí obranného průmyslu, to může vyvolávat otázky střetu zájmů. Je to podle vás legitimní otázka, nebo přehnaná konstrukce? A jaká pravidla by měla platit, aby kolem poradců hlavy státu nevznikaly pochybnosti.

Otázka střetu zájmů je na místě, zvlášť pokud se bavíme o obraně a miliardových zakázkách. Pokud prezident prosazuje navyšování výdajů na obranu a jeho blízký poradce se dlouhodobě pohybuje v obranném průmyslu, je naprosto přirozené, že se lidé ptají na transparentnost.

Současně je ale potřeba říct, že Česká republika nemůže bezhlavě závodit ve zbrojení. Vláda ANO určitě neplánuje zvýšit výdaje na obranu na 3,5 % HDP. Musíme investovat odpovědně a s ohledem na stav veřejných financí. Bezpečnost je důležitá, ale stejně tak je důležitá ekonomická stabilita naší země.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

Tomio Okamura byl položen dotaz

Je pravda, že na Slovensko létáte vládním speciálem?

Tvrdíte, jak se má šetřit, i na zahraničních cestách a jestli je pravda, že si pak sám lítáte na Slovensko vládním speciálem, nekážete náhodou vodu a sám nepijete víno?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 5 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Zbrojaři a Hrad? Prokop žádá jasno kolem Koláře a miliard

4:44 Zbrojaři a Hrad? Prokop žádá jasno kolem Koláře a miliard

Prezident Petr Pavel otevřeně mluví o navyšování výdajů na obranu. Předseda pražského ANO Ondřej Pro…