Zemana bude za pár let nosit národ na ramenou. A ti tlučhubové se budou krčit v koutě. Za vším hledejte USA, vzkazuje rudý bard z Poruby Statis Prusalis

V těchto dnech vyzval Senát ČR prezidenta Miloše Zemana k tomu, aby nerozděloval českou společnost. Hlasování o tomto usnesení v senátu prošlo těsně o jediný hlas. „To, že premiéra Sobotku dehonestuje, škodí nejen premiérovi, ale škodí to celé zemi,“ řekl podle deníku Dnes o Zemanovi senátor Jiří Šesták z klubu Starostové a nezávislí, který usnesení navrhl. Co si o tom myslíte, mají někteří senátoři pravdu, anebo to je úplně jinak?

Usnesení senátu je stejně zbytečné jako instituce sama. Usnesení je dalším důkazem, čím se vznešený senát zabývá. To opravdu nemají dámy a pánové za ty prachy, o kterých se milionům lidí může jen zdát, nic jiného na práci? Mohli by se spíše věnovat důležité a zodpovědné práci k blahu národa, který zastupují.

Jsem zvyklý ze života, toho normálního, že si chlapi při práci vynadají, ale život jde dál a nikomu nic nedaruje. Zbytečnosti, kterými se senát zabývá, mrzí tím více, uvědomíme-li si i jiné věci. Například že máme v Ostravě možná nejúžasnější centrum hasičského sboru v celé Evropě, skýtající nám občanům jistoty, a celé té záslužné mašinérii velí jen plukovník. A práce, jež je za ním, je neskutečná. Měřme stejným metrem, v Praze by dostal hodnost generála. To jsou vážná témata pro senát a ne, co řekl ten či onen.

Před několika týdny všechna média, a to i ta zahraniční, komentovala už okřídlený výrok prezidenta Zemana s kalašnikovem. Tehdy hlava českého státu řekla: „Chcete-li se zbavit jakéhokoli politika, prezidenta nevyjímaje, je k tomu jediná demokratická cesta – a to jsou svobodné volby, které v daném případě budou za rok. A pak existuje nedemokratická cesta – a ta se jmenuje kalašnikov.“ Jak tento výrok, nyní už s odstupem času, hodnotíte vy sám?

Máte pravdu, že se svět před několika týdny kolem nás bavil, až se za břicha popadal, a to více hloupostí našich vrcholných politiků, poslanců a jiných veřejně činných osobností, které nic nepochopily anebo chtěly vědomě vyvolat chvění na politické scéně, a ne jen výrokem našeho pana prezidenta. Ten nazval věci pravými slovy. Obsah odpovědi nelze vysvětlovat jinak.

Po zmíněném „ostrém“ bonmotu se pak mezi premiérem a prezidentem rozhořela mediální válka. Miloš Zeman potom poskytl médiím několik rozhovorů, ve kterých se pustil do Bohuslava Sobotky s tím, že nevěří jeho schopnostem a že se mu nelíbí ani jeho přístup vůči Evropské unii. Prý škodí i celé ČSSD. Naopak premiér se zase nechal slyšet, že prezident Zeman rozděluje společnost a spojuje se s extremisty. Co k tomu říci?

Víte, politici formátu premiéra jsou tak trochu dotlačení k narcismu. Rádi se vidí na titulních stranách a v hlavních zpravodajských relacích. A ti, kteří je takto zpracovávají, jim často podstrčí i prázdná témata, a tak se stane, že i premiér se zabývá nicotnými problémy anebo zastává názory, jež jsou v rozporu se zájmy lidu této země. Nechci věřit, že by pan premiér nedával ve škole pozor a neví, že tato země neměla nikdy kolonii, nikdy žádnou zemi nedrancovala a neždímala, tak proč se chovat díky solidaritě s „přáteli“ na Západě jako spoluviník. Přijímat zodpovědnost za důsledky, ke kterým český národ nikterak nepřispěl.

Země na západ od nás, a to téměř každá, ví, co špatného provedla v minulosti, a tak rozšířením svých provinění i na ty ostatní, rozptýlí svou velkou vinu za dnešní situaci. Ne vše, co přijde z Bruselu, je správné, ale z postojů pana premiéra to tak nevypadá. A o roli Miloše Zemana při sjednocování národa lze hovořit jen souhlasně. Opačný názor nesdílím, nesouhlasím s ním a na průkaznou odpověď si počkejte jen krátce, tak za dva až tři roky. To bude národ prezidenta Zemana vyzvedávat k nebi a ti dnešní tlučhubové se budou krčit někde v koutě.

A spojovat pana prezidenta s extremisty? Větší hloupost už nelze zplodit. Pan prezident je nejen dostatečně vzdělaný, schopný, ale je to bez diskuse vlastenec, a chcete-li osoby, se kterými se pan prezident stýká, nazývat extremisty, pak změňme význam tohoto slova.

Prezident si s premiérem zrovna nenotuje ani v otázce migrační krize. To už se nějakou dobu projevuje. Bohuslav Sobotka tvrdí, že Miloš Zeman si už připravuje půdu pro prezidentskou volbu, a prezident naopak lituje, že se premiér nechová jako jeho slovenský protějšek, který je vůči nelegálním běžencům dost razantní. Oba klíčoví politici Česka se tak neshodnou ve zcela zásadní otázce, kterou řeší celá Evropa. O čem tohle svědčí?

Není to nic špatného obdivovat chování a politiku slovenského premiéra pana Fica. Dokonce přát si podobnost chování našeho premiéra je nejen výzvou, ale sledujete-li úspěchy za dvě funkční období pana Fica, pak je toto srovnání více než lichotivé. Máme na Slovensku volby a po nich se Ficův kabinet a slovenská společnost možná stane nejvíce prorusky orientovanou zemí EU. Jsem zvědavý, jak se bude potom vyvíjet chování naší politické scény ve vztazích ke Slovensku a na vztahy obou premiérů obzvlášť.

Podle některých médií prý z celé situace vychází předpoklad, že Miloš Zeman se vzdaluje od ČSSD a přibližuje spíše k Andreji Babišovi. Do jaké míry a za jakých podmínek je možné, že by se vzájemně do budoucna podpořili? Tedy že v podstatě Zeman „přihraje“ Babišovi voliče v parlamentních volbách a naopak vicepremiér Zemana opět nominuje nebo silně podpoří v prezidentských volbách? Může to tak být?

Mám za to, že výsledky mé práce, kterými se mohu pochlubit, a mám na mysli záchranu kulturní památky zámku Poruba, je nejen svou hodnotou, ale i významem dílo, opravňující mě objektivně posuzovat i práci jiných, a tak oceňuji i úspěchy pana ministra Babiše. A možná odbornost pana prezidenta mu velí sympatizovat s Andrejem Babišem. Na dobu, po kterou je pan ministr ve funkci, mě výsledky jeho práce nadchly.

A ty řeči kolem, to je tradiční folklór. Pan ministr Babiš je stejně jako pan prezident silnou osobností a ani jeden nemusí ve prospěch svých cílů kalkulovat s pomocí toho druhého. Dokážete si představit dialog těchto velikánů na téma já tobě a ty mě? Nemyslitelné a nemožné. To je to, co je právě činí velkými.

Už několik komentátorů napsalo, že Miloš Zeman může porazit ve volbách jedině sám sebe. Ztotožňujete se s tím? V čem tkví jeho kouzlo? Za předpokladu, že se prezident Zeman a jeho příznivci spojí s tábory babišovců, lze vůbec postavit rovnocenného kandidáta do prezidentských voleb, který by ho porazil?

Pan prezident je v situaci, kdy se nemusí v zájmu čestné věci, jakou je volba prezidenta, a jak ji on sám pojímá, s nikým spojovat, a získávat tak pochybné výhody, body, hlasy a pozice.

Miloš Zeman bude zastávat prezidentský úřad ještě dva roky. Co byste mu popřál?

Děláte to, pane prezidente, dobře. V orientaci na obchodní partnery naší země se obracíte správným směrem. Ne renomované průzkumy, ale srdce lidí vás znovu zvolí. Vyslyšte pak jejich přání k pokračování v díle, které pro blaho monolitního národa tvoříte.

Řecko v posledních letech prochází závažnými krizemi. Nejprve se v Evropě hovořilo ve spojitosti s ním o finančním kolapsu v důsledku jeho obrovského zadlužení. Na tom, kdo nese za to vinu, ale panuje více názorů. Někteří ekonomové obviňují nejvíce samotné Řeky, že měli jeden z nejštědřejších penzijních systémů v Evropě, že státní zaměstnanci byli zkorumpovaní, bohatě placení, a přitom málo výkonní. V médiích se uváděly případy, kdy brali řečtí úředníci pěkné prémie jen za to, že se „obtěžovali“ v pátek do práce. Naopak nemálo finančních expertů upozorňovalo na fakt, že Řecko prostě nemůže být ve společné měnové unii (euro) s tak výkonnými ekonomikami, jako jsou například německá, francouzská či belgická. Zazlívali i velkým západoevropským bankám, že Řecku stále půjčovaly za lichvářský úrok, i když věděly, že to nebudou moci splatit. Jak nahlížíte na tuto problematiku?

Řecko se skutečně zmítá v krizi, kterou si nepřivodilo samo. Začnu-li ze široka, jistou vinu nese také na situaci napětí mezi sousedními zeměmi, a to mezi Řeckem a Tureckem.

Přes dva a půl tisíce narušení vzdušného prostoru Řecka tureckými stíhači za loňský rok a pak adekvátní chování řeckých vzdušných sil. Zbytečné vzlety. Podobnost téměř autentická pod mořem. To pak znamená výdaje za letadla, ponorky a jinou nákladnou zbrojní techniku. To vše je pravda. Je také skutečností, že řečtí zaměstnanci si vydobyli svá práva na sociální jistoty, které si zaslouží. Vždyť výdaje na život jsou v Řecku nejvyšší v celé EU. A vychytralci ve společnosti? Ti jsou všude.

V současné době se zase vyčítá Řecku jeho údajná laxnost při ochraně schengenské hranice. Řekové mají přeposílat běžence dál do Evropy, aniž řádně provádějí azylová řízení. Dostatečně nechrání ani svou mořskou hranici, byť mají na rozdíl od Česka poměrně silnou armádu i s funkčním loďstvem. Navíc ještě odmítají pomoc mezinárodních policejních sil. Zastánci Řeků ale tvrdí, že od Evropské unie dostávají jen velmi malé prostředky na ochranu hranice, jejich úřednický aparát nemůže být schopen tak ohromný příliv migrantů zvládnout, a připomínají také negativní přístup k migrační krizi odvěkého „nepřítele“ Řeků a jejich souseda – Turecko. Kdo má v této záležitosti vlastně pravdu?

Jestli je někde umožněno migrantům koupit či získat člun a potom, když nasednou do lodi ženy a děti, není možné se k nim chovat jinak. Přece je nenecháme utopit. A tak se hromadí v Řecku tisíce lidi odjinud. Mají hlad a další potřeby. A jejich nároky jsou akutní. V okamžiku tisíce lidí upozorňuje, že nemá co jíst a jsou i žízniví. Děti uprchlíků bývají nemocné a zoufalost těch lidí dostupuje extrému… A to vše ekonomicky zbídačenému Řecku naservíroval Západ a především Spojené státy. Čím hůř v Evropě, tím líp pro ně. Za vším hledejte USA.

Jak vůbec nyní vypadá situace v Řecku, když se tam hromadí uprchlíci potom, co Makedonci zpřísnili opatření na hranicích. Nemáte bližší zprávy od svých přátel či příbuzných?

Situace v Řecku není dobrá. Řekové drží v rukou černého Petra. Ale to neznamená, že je to stav trvalý. Řekové však vyšli v minulosti i z horších situací a vždy je to, co prožili, posílilo a nabrali nové zkušenosti. Řekové dnes poznávají, kdo jsou jejich skuteční přátelé a kdo jsou ti druzí. A to stojí za všechny prachy. Národy tady nejsou jen rok nebo dva a Evropa není celý svět. Jen se podívejte na náměstí stovek metropolí ve světě, kde se tančí Zorba, jako projev solidarity s mým milovaným Řeckem.