Sociolog Oldřich Zajíc se snažil pro ParlamentníListy.cz rozebrat, anebo alespoň pojmenovat reakce známých osobností. Režisérka Monika Le Fay totiž již v sobotu večer iniciovala po vítězství Miloše Zemana (SPOZ) v prezidentské volbě petici s názvem „Miloši Zemane, nejste a nikdy nebudete můj prezident". Pod tímto textem je pak podepsána řada osobností z veřejného života, jako například herec Jan Kašpar nebo architekt Bořek Šípek. Někteří z nich, kupříkladu herečka Veronika Žilková, pak svůj údajný podpis pod iniciativou zase vzali zpět.
Jenže uplynulo sotva pár hodin a jako reakce na to vznikla jakási antipetice, v níž signatáři vyzývají zmíněné osobnosti, aby respektovali výsledek voleb. Dokument je dostupný na portálu petice24.com.
„Pane Svěráku nebo Hanáku, respektujte výsledek voleb,“ volají pak v tomto provolání signatáři. Připomínají dobu, kdy se umělci podepisovali pod tzv. antichartu. „Oč jsou pan Svěrák, Hanák a další více občany, než většina obyvatel naší vlasti, že beze všeho studu dokážou zpochybňovat výsledky demokratických voleb?" stojí dále v petici, kterou zatím podepsalo 122 osob. „Ať si páni herci vzpomenou, na jakém sociálním žebříčku stála jejich profese před 150 lety,“ píše se v závěru tohoto prohlášení.
- TÉMA: Přímá volba prezidenta
Je to zajímavý sociologický fenomén
„Já to vnímám tak, že jsme svědky určité emocionální hysterie, nežli něčeho, co má racionální základy, neboť ty reakce z obou táborů se skutečně opírají pouze o výkřiky. Nejsme ale na prahu žádné války, žádné diktatury, žádného extremismu, podobná hysterie tak není na místě,“ řekl v reakci na výše zmíněné pro ParlamentníListy.cz sociolog a ředitel agentury SANEP Oldřich Zajíc.
Podle něj jsou však provolání umělců a dalších lidí „zajímavým sociologickým fenoménem“. „My je budeme monitorovat i v nějakých průzkumech, neboť co tady vzniklo, skutečně pokládám za zajímavý prvek naší mladé demokracie,“ vysvětlil Zajíc. Na druhou stranu zdůraznil: „Jsou to všechno jen emoce, které naši společnost rozhodně nikam dál neposunou. Nehledě na to, že k volbám nešlo plných sto procent občanů, šlo tam necelých šedesát procent voličů. Je si proto také dobré uvědomit, že ty tábory reprezentují jenom onu část šedesáti procent voličů."
„V demokracii ale vítězí většina a prezident byl zvolen demokratickou většinou a je teď na všech ostatních příznivcích jedné či druhé strany, aby nějakým způsobem toto většinové rozhodnutí respektovali,“ pronesl dále.
Chybí nám respekt k názorům druhého
Osobnosti kulturního a společenského života by si podle Zajíce měly uvědomit, že jdou ostatním lidem příkladem. „To, co naší zemi výrazně podle mého schází, je právě určitý respekt k názorům druhého,“ poznamenal. Ze sociologického hlediska je ale prý zapotřebí dodat společnosti hlavně jakýsi morální základ, na němž by se daly posilovat morální a etické atributy, tedy i respekt k názoru druhého.
„To je nutné už proto, aby do budoucna docházelo spíše k souboji argumentů, než emocí, urážek a jakýchsi dehonestujících hesel, které vládly v obou táborech, tedy i Karla Schwarzenberga a Miloše Zemana. Všimněte si ale, že tábor Schwarzenberga je i nyní agresivnější, než tábor podporující Miloše Zemana, a to z hlediska pohledu na petice, na výkřiky některých umělců. Já si ale myslím, že to není dobrý příklad pro tuto zemi, otázka samozřejmě je, jak si Schwarzenberg nebo Zeman s tím poradí a zda se jim podaří tuto situaci zvládnout a emoce zahladit.“
Může to přinést negativistický postoj obyvatel
Šéf SANEPu také soudí, že osobnosti kulturního života by rozhodně neměly zneužívat své postavení ve společnosti k tomu, aby emocionálně sdělovaly své názory, neboť v řadě případů to nemá faktický a ani argumentační podklad. Jako důsledek to totiž s sebou může přinést určitý negativistický postoj obyvatel Česka k osobnostem kulturní sféry.
„Na druhou stranu to ale není poprvé, kdy takto umělci řekli nahlas své názory. I v historii umělecká sféra reagovala poměrně emocionálně na spousty věcí. Je tady příklad z roku 1948, kdy část umělců se hlásila k trestu smrti pro paní Štěpničkovou. Dá se sem zařadit i reakce na Chartu 77, tedy tzv. antichartu. To jsou věci, emoce, které pak později opadly, měly nějakou svou sinusoidu. Proto si myslím, že teď je to emocionálně vyhrocené, ale může to brzy opadnout, kdy se názory obou táborů dostanou do věcné roviny,“ řekl ParlamentnímListům.cz.
Snad brzy zjistí, že Zeman není diktátor...
Část veřejnosti, která se teď aktivizuje proti Miloši Zemanovi, tak třeba může postupně zjistit, že Zeman není žádný diktátor.
„Rozbouření umělci si ale musí uvědomit, že tato země neprožívá nějakou fatální vývojovou smyčku, kdy by se rozhodovalo o osudu této země. Ty jejich reakce nechť jsou reakcemi adekvátními událostem. Přesto přese všechno si ale myslím, že výroky osobností nerespektujících volby mohou být důležité pro vývoj demokracie v naší zemi. Je to zkušenost, bez které nelze demokracii posilovat,“ uzavřel pak sociolog Zajíc.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
