Problémem novely se jeví zejména navrhovaná kompetence úřadů měnit nebo rušit platná oprávnění k využívání vody občany a právnickými osobami. Rušení nebo změna povolení k využívání vod je v návrhu definována velmi neurčitě. „V boji o rozdělení práva na vodu při jejím nedostatku tak hrozí korupce a prosazení práva silnějšího,“ říká místopředseda KDU-ČSL a první náměstek brněnské primátorky Petr Hladík.

V nově navrhovaných tzv. plánech pro sucho by úřady krajů a ministerstev měly stanovit systém opatření při vyhlášení nedostatku vody. Významnost užití vody jednotlivými odběrateli mají stanovovat úředníci, novela totiž nepočítá s projednáním plánu s obcemi. Jenže jejich občanů a jejich zájmů se bude omezení s nejvyšší citlivostí týkat. Podle Petra Hladíka má být stát řízen od spodu – tedy od obcí, ne naopak.

Navrhovaná povinnost zachycování a vsakování vody na nových nebo rekonstruovaných stavbách je platná už z předcházejících období a před suchem nás nezachrání. Naopak jednu z nejvážnějších příčin zcela zbytečného zrychleného odtoku srážkové a podpovrchové vody, za socialismu vybudovanými melioracemi na tisících hektarech, návrh novely neřeší. „Je tu naprosto zřejmé nedořešení meliorací, vlastník má povinnost ji na svém pozemku strpět pod sankcí, i když má obrovské půdní sucho. Novela vůbec nereaguje na současný klimatický stav,“ vysvětluje senátorka za KDU-ČSL Jitka Seitlová.