Aulická Jírovcová (KSČM): Ministerstva nepřipravila nic, jen sliby

12.05.2021 18:33

Projev na 103. schůzi Poslanecké sněmovny dne 12. května 2021 k návrhu poslanců Lucie Šafránkové, Tomia Okamury, Radima Fialy a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů

Aulická Jírovcová (KSČM): Ministerstva nepřipravila nic, jen sliby
Foto: Hans Štembera
Popisek: Hana Aulická Jírovcová

Děkuji za slovo, pane předsedající. Já, ač jsem chtěla nebo nechtěla původně reagovat na pana kolegu Ferjenčíka, vaším prostřednictvím, tak musím. To, co říkáte, prostě se nezakládá na pravdě. A ten návrh, to, co vy říkáte, že by se stalo, tak to prostě není pravda. Je velice smutné, já to můžu pochopit a myslím, že možná i navrhovatelé to mohou pochopit, proč to říkáte a proč jste to tak podle vás vyčetli. Na druhou stranu - a vnímáme i tu vaši politiku a vnímáme i víceméně tu vaši cestu, kterou vy se chcete vést a která třeba pro vás je nějaká priorita - ale to, co vy říkáte tady a řekl jste, tak to prostě není pravda. Tak jenom, abychom si ujednotili ty věci, které jsou prostě zde předkládány a o kterých jednáme.

Já bych chtěla, bohužel jsem víceméně svým vystoupením chtěla dát prostor právě vám, protože vy tady připravujete jako Piráti ty pozměňovací návrhy, které tedy mají korespondovat na ten komplexní pozměňovací návrh, a velice mě mrzí a původně vlastně i to vystoupení, které měla paní kolegyně Richterová na tom minulém jednání, tak víceméně to bylo vystoupení jenom proto, aby se neumožnilo to druhé čtení tohoto návrhu a asi možná i to, aby se připravily ty pozměňovací návrhy, a dneska je vlastně budete ještě předkládat.

Ale mrzí mě to, že se tady prostě říkají věci, které nejsou pravda, a mělo by se to opravdu říkat tak, jak ten návrh hovoří a co vlastně předkládá.

Já bych chtěla říct sama za sebe, že oba dva návrhy - pan kolega Čižinský se tady spletl, chtěl hovořit ke sněmovnímu tisku 290, pak tedy řekl, že to myslí stejně i v té podobě tohoto sněmovního tisku, tak já v našem Ústeckém kraji oba dva návrhy konzultuji jak se samosprávami, úřady práce, sociálními odbory na městech a obcích, tak samozřejmě i se zástupci v kraji. A mohu vám říci, že máme samozřejmě pár zástupců, kteří hovoří ve stejném jazyce, jako třeba Piráti v Poslanecké sněmovně nebo jako pan kolega Čižinský, ale víceméně zastupují vlastně i tu stejnou stranu anebo některé neziskové organizace, které ale zároveň byly třeba u jednání, když se dělal tak závažný - pro mě nebo alespoň si myslím převážně pro většinu lidí - zákon připravovaný na Ministerstvu práce a vytvořila se ta pracovní skupina po tzv. patnácti opatřeních boje s chudobou, a Ministerstvo práce opravdu a paní náměstkyně Jirková, která tady byla zmiňována, si na tom odpracovala ještě s panem ředitelem Beckem opravdu velkou část práce a připravil se zákon o přídavku na bydlení. To znamená, řešil tu formu, sjednocení dávky na bydlení a další parametry, ať už třeba budeme říkat, v jakých podmínkách má ten člověk bydlet, řešilo se, jestli to bude standardní forma bydlení, nestandardní forma bydlení, což jsou právě ty nebytové prostory anebo ty ubytovny, řešil se i přechod toho, aby se vlastně transformovaly ty ubytovny do standardní formy bydlení, měly tam přechodnou dobu. My jsme se bavili zhruba o pěti letech toho, aby se zrekonstruovaly a umožnilo se to na bytové jednotky tak, aby to bylo důstojné bydlení a abychom opravdu už neřešili ty formy, které dneska bohužel ještě stále i v praxi jsou.

My třeba v Ústeckém kraji opravdu nemáme problém až třeba s ubytovnami, to znamená nestandardní forma bydlení, a ty ubytovny jsou využívány opravdu lidmi, kteří nejsou schopni prostě najít tu možnost bydlení ve standardním, až už toho, že třeba mají problémy s těmi dávkami, anebo prostě proto, že v těch bytech žít nemohou, ale na druhou stranu spíše máme problém s tím, že nám nepřizpůsobiví obyvatelé - a já to takhle řeknu - žijí ve standardní formě bydlení. Říkám to tak schválně, protože bohužel v Ústeckém kraji asi kromě Litoměřicka nás to velmi tíží a tíží nás, ač třeba v době covidové se o tom moc nemluví, ale tíží nás to samozřejmě stále. A tím, že ti lidé - a neříkám to schválně a neříkám v žádném případě, že jsou to všichni lidé na hmotné nouzi nebo i na státní sociální podpoře - já jenom říkám, že bohužel tady prostě jsou i lidé, kteří se nedokážou přizpůsobit tomu systému a zákonům naší republiky. A můžou to být i lidé třeba, kteří pracují. Ale nás to tíží, že ten počet obyvatel je opravdu obrovský a ty zákony, které máme v České republice, neumožňují samosprávám, ale i dalším těm oblastem, ať už Policii ČR, potom samozřejmě navazuje to na tu sociální práci, nějak řešit tu situaci ku prospěchu celé té situace.

Trápí nás také to, že nám děti nechodí do škol, že není zcela normální v některých rodinách a v některých skupinách, aby ráno děti vstaly se svými rodiči a šly do své základní školy a opravdu měly tu výuku. Ve velké míře se v některých částech opravdu na to zapomíná, opomíjí se to a pak zde musí nastupovat urputná sociální práce tak, aby se opravdu dokázalo ty děti dostat té základní školy. My jsme se třeba bavili s některými učiteli, že když se třeba bavíme o určité komunitě, tak ty děti jsou opravdu nadšené, jdou do té první třídy, snaží se i přesvědčovat své rodiče, aby je odváděli do té první třídy, protože je to tam baví, mají prostě jiný svět. Vydrží jim to zhruba do čtvrté třídy a potom bohužel ten život rodiny je stahuje zpátky do takového toho systému, že vlastně proč chodit do školy, už není ta potřeba a je to opravdu velmi špatná potom práce nějak motivovat celé ty rodiny, aby chodily. Jsou víceméně nešťastní i samotní učitelé, ředitelé, protože i agresivita třeba ze stran dětí a pak samotných rodičů je neustále větší a větší. My máme asi poslední příběh z Děčínska, kde tam opravdu došlo k velkému napadení učitelů. Já vím, že se to stává i všude v republice, ale opravdu věřte nám, že ta velká koncentrace těchto problémových lidí v jednom místě je něco, co si zažívají jenom ty určité kraje anebo jenom malé množství míst v jiných částech kraje. Proto třeba pan kolega Čižinský těmto krajům nebo těmto problémům opravdu - nechci říct, že tomu nerozumí, ale víceméně pokud tam nežijete, tak tomu nevěříte.

Je to prostě velký problém, který se tady neřešil, a když jsme si v roce 2018 řekli, že tady bude patnáct opatření boje s chudobou a že šest ministerstev nám tady něco připraví, tak prostě nám nepřipravily nic. A i o tom zákonu, o kterém jsem hovořila, o tom přídavku na bydlení, který měl být takový ten počátek toho, že by byla nějaká změna, a víceméně i v návaznosti na to, že se tady má připravit zákon o dostupném bydlení, kde má být součást sociální bydlení, tak se tady připravil zákon poslanecký a dalo se to vlastně do placu, aby se o tom vůbec nějak jednalo. Já tedy čekám na ty další úpravy ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, protože zatím tak, jak se v Poslanecké sněmovně a na výborech vlastně projel tím prvním čtením, čeká na druhé čtení, tak bohužel musím říct, že mně se hroutí samosprávy a samotný kraj v připomínkách k tomuto návrhu zákona, a sami řekli, že prostě tento návrh zákona třeba nelze přijmout. To znamená, nemůžeme být zase v Poslanecké sněmovně tak nezodpovědní, abychom tady přijímali zákony jenom proto, že to bude mít určitý název, ale ten obsah nebude korespondovat s potřebností toho terénu. Já to jenom říkám na dokreslení, že to zásadní pojetí dostupného bydlení plus toho sociálního bydlení bohužel minulé volební období Ministerstvo práce a sociálních věcí nebylo schopno napsat tak, aby bylo schopno se projednat v Poslanecké sněmovně, a bohužel Ministerstvo pro místní rozvoj nebylo schopno koncepčně připravit tak, aby nemuseli dávat poslanci za ČSSD svůj poslanecký návrh a který vlastně ještě teď se ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj bude dojednávat a vlastně víceméně ani nevíme, jestli se do konce volebního období stihne v nějaké podobě přijmout tak, aby vlastně byl uchopitelný i v praxi.

Já to tady rozvíjím, abychom opravdu měli představu o tom, o čem se tady celou dobu bavíme. Je to třeba o zákonu o sociálním podnikání. Náš kraj, když řeknu toto téma, tak říká, pane bože, už ať to tady je! Ale to je přesně, o čem se bavíme. My tady na jednu stranu máme zákon, který má opravdu pro někoho třeba závažné restrikce; my říkáme, že je zcela, úplně běžné dodržovat zákony této země a chovat se podle určitých pravidel, ač víme, že spousta lidí má psychické anebo psychiatrické problémy, potřebují to pravidelné sociální a další doprovázení. Na druhou stranu to nemění na tom fakt, že prostě se tady máme chovat podle nějakých zákonů, a ať se nám to líbí, nebo ne, ta skupina obyvatel, kteří potřebují to doprovázení, ať už v jakékoliv podobě, se nám bohužel neustále rozšiřuje, ale na to zase neumí ten systém - a třeba tady by měl právě být ten efekt a práce a vlastně ty návrhy ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí reagovat. Předkládají se tady celou dobu za čtyři roky víceméně spíše populistické návrhy, nekoncepční, spíše opravdu jenom takové ty dílčí, ale takový ten základ v rámci nějaké celkové koncepce, ať už se třeba bavíme o lékařské posudkové službě, kterou jsme včera projednávali na výboru a která je opravdu zase z dílny nebo překládají ji poslanci napříč politickým spektrem, tak to jsou věci, které prostě v té sociální oblasti nezapadají tak, jak by měly, a z toho se dějí ty problémy, které tady máme. A proč to tady říkám?

Je tady spousta věcí, na které jsme zapomněli, které nechceme vidět, ale je potřeba si prostě uvědomit, že ač my tady přijmeme, nebo jak projde v Poslanecké sněmovně nebo neprojde, ale když budu mluvit obecně, tak zatím víme, že ta snaha je tento zákon prohlasovat, udělal se na něm velký kus práce, tak když my tady přijmeme tuto podobu, samozřejmě to tím nekončí, protože tady opravdu potřebujeme ty další věci. Je to potom na práci budoucí Poslanecké sněmovny, ale na druhou stranu si myslím, že tak, jak žiji mezi těmi lidmi, komunikuji dennodenně, chodím po městě, chodím všude, kde se vlastně pohybují lidé, tak si myslím, že tyto dva návrhy, ať už je to sněmovní tisk 290 nebo 652, si občané prostě zaslouží, protože je to jeden z těch nástrojů, jak řešit tu situaci. Ač i některé neziskové organizace opravdu tvrdí, že tomu tak není, že to bude velký problém, že to bude mít extrémní dopady, tak tu pořád máme i lidi a bohužel tu máme velké množství lidí v hmotné nouzi, nebo prostě v sociální potřebnosti, kteří nechtějí pomoci, odmítají pomoc, nechtějí nastoupit na to, že by měli dodržovat určité parametry, nechtějí nastoupit a souhlasit s tím, že by měli posílat své děti do školy, že by třeba měli dodržovat nějaké zásady. A ač si to musíme přiznat všichni, dlouhodobě nemůžeme pomáhat lidem, kteří o to prostě nestojí.

Já tady vidím zástupce z Karlovarského kraje, vidím tady z Moravskoslezského, vidím tady z Ústeckého kraje. My bychom vám tady o tom mohli opravdu říkat příběhy úplně neuvěřitelné. Myslím si, že opravdu bych byla ráda, kdyby dneska v poklidu - já věřím, že Piráti už mají připravené své pozměňující návrhy - že v poklidu můžeme projít druhé čtení a budeme se samozřejmě bavit ještě v diskusi o těch pozměňujících návrzích, nejenom na výboru pro sociální politiku, ale i na jednání Poslanecké sněmovny, ale věřím, že prostě ten kus práce, který se na tom odpracoval, tak bude mít své plody a že prostě do toho terénu půjde, protože je to opravdu potřeba.

Děkuji.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Premiér Fiala: Místa, spojená s romským holocaustem, překryl nezájem

20:07 Premiér Fiala: Místa, spojená s romským holocaustem, překryl nezájem

Premiér Petr Fiala se s ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským a ministrem kultury Martinem Bax…