Vrtěti eurem...

Debata o euru se vrací znovu a znovu. A pokaždé se točí dokola se stejnými argumenty. „Euro nás posune do Evropy.” „Euro přinese stabilitu.” „Kdo je proti euru, je proti modernizaci.”

Tyhle fráze odvádějí pozornost od toho, na čem skutečně záleží.

Česká prosperita nestojí a nepadá na tom, jestli platíme eurem a jestli jej přijmeme v rámci domnělého sebemrskačského závodu s názvem „ale támhleti už to mají“. Stojí na konkrétních věcech, o kterých se mluví mnohem méně.

Podívejme se na data. Mezi nejbohatšími a nejkonkurenceschopnějšími ekonomikami světa najdeme jak země eurozóny, tak země s vlastní měnou. Švýcarsko, Norsko, Dánsko, Švédsko – žádná z nich euro nemá, všechny dlouhodobě předčí průměr EU (potažmo EHS) v životní úrovni i inovacích. Naopak řada zemí eurozóny bojuje s chronickými strukturálními problémy, které společná měna nevyřešila (a logicky ani nemohla) a v některých ohledech dokonce prohloubila – protože jim vzala možnost přizpůsobit měnovou politiku vlastní situaci.

Prosperita nevzniká volbou měny. Co tedy skutečně potřebujeme řešit?

Fiskální zodpovědnost a bezdlužná budoucnost – Česká republika v posledních letech hospodaří s výraznými schodky, které přenášíme na příští generace. Státní dluh ale není je abstraktní číslo. Je to taková hypotéka, o které víme, že ji za našeho života nesplatíme, tak ten problém přesuneme na naše děti. Žádná měna tenhle problém nevyřeší. Vyřeší ho pouze zvýšení příjmů rozpočtu zvýšenou výkonností dobře řízené ekonomiky a samozřejmě politická odvaha říct „ne” výdajům, které jsou zbytečné.

Dále skutečné odbourání byrokracie – Česko se v žebříčcích podnikatelského prostředí dlouhodobě pohybuje na místech, která neodpovídají našemu potenciálu. Administrativa, regulační zátěž, délka různých procesů, složitost stavebního řízení – to jsou konkrétní bariéry, které lidé a firmy denně pociťují a které i odrazují investice. Tady je obrovský prostor pro reformy.

Předvídatelnost a právní jistota – Investoři a podnikatelé nepotřebují nutně euro. Potřebují vědět, že pravidla hry jsou stabilní, že daňový systém není labyrint, který se mění každý rok. Předvídatelnost prostředí je pro ekonomický rozvoj cennější než jakákoliv měna.

Investice do lidského kapitálu – Dlouhodobá konkurenceschopnost ekonomiky stojí na vzdělání, vědě a výzkumu. Česko má skvělý lidský potenciál, ale systémově ho nedostatečně rozvíjíme a udržujeme. Mozky, které odcházejí do zahraničí, nejsou argument pro euro – jsou argumentem pro lepší podmínky doma.

Rozumím tomu, že debata o euru je lákavá. Zejména pro ty, kdo už nemají nic jiného na programu než fráze typu „vše zvenčí je dobré“. Je to velké téma, dobře se prodává a snadno se na něm staví politická identita. Ale právě proto je nebezpečné: protože zakrývá to podstatné. A protože nebezpečně nalhává lidem, že pokud změníme národní měnu, tak bude líp. To je (nejen) ekonomický nesmysl.

JUDr. Ing. Zdeněk Hraba, Ph.D.

• senátor

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Psali jsme:

Babišova hádka s novináři se otočila proti nim

Šílená jízda Ukrajinců na D1. Češi zuří: „Zm*di, na frontu!“

Nejdražší pivo české diplomacie. Ósaka má další nepříjemnou dohru

Pavel Foltán: Sudeťáci v Brně jak u Chlumce. A dál?