Již dlouho musíme jíst hořké plody toho, co se ve společnosti děje, když politici lžou i za cenu, že štvou lidi proti sobě. Když nerespektují demokratické instituce, ale naopak hledají způsob, jak je “ohnout” ve svůj prospěch nebo dokonce zničit.

Lidé, jejichž vůdci ukazují na falešné nepřátele, lžou a vezou se na vlnách strachu, se pak logicky ubírají k zoufalým činům. Výsledky takového jednání vidíme dnes a denně, jen občas nás ještě stále dokáže šokovat jejich intenzita. Své o tom ví pozůstalí po ubodaném starostovi Gdaňsku Pawłovi Adamowiczovi, pozůstalí po ubodané britské političce Jo Cox. Po včerejšku ví celé Spojené státy, co se může stát, když kandidát, který prohrál volby, neuzná svou prohru a poštvává své přívržence k narušování demokratických procesů. Je to nesmírná hanba, kterou se bývalému prezidentovi již těžko kdy podaří smýt.

Nenechme se totiž mýlit. Jsou to lidé v pozici moci, co pak nesou odpovědnost za věci, které jimi způsobili.