Nádherný článek pana Dr. Berwida Buquoye o závisti v nás v PL mi zase jen potvrdil, jak nezodpovědný a nestátotvorný postoj zaujaly tradiční politické strany v povolebním vyjednávání, přičemž výzva Miroslava Kalouska k blokování parlamentu je vrcholem politické trapnosti. Zatímco v zásadě většina z neúspěšných stran měla na základě volebních výsledků možnost podílet se nějakým způsobem na formování nové koaliční vlády a naplňovat tak svůj volební program, s nímž před voliče předstoupily, daly všechny přednost pasivní opozici a nepodložené a zcela nezasloužené kritice člověka, který je s takovou převahou ve volbách semlel.

A tak se nelze divit, že iniciativu přebírají ostatní, nestandardní politické strany a mohou to být ony, kde ve spolupráci s vítězem voleb začnou plnit své volební sliby. Pokud budou jen trošku šikovné a nerozpadnou se hned při prvním nebo druhém zásadnějším hlasování, dokáží z minima získat maximum a jejich náskok před stranami tradičními jen dále poroste.

V této souvislosti je na jednacím stole opět otázka přímé volby starostů a hejtmanů, popřípadě jejich odvolatelnost. Už dříve jsem vyslovil přesvědčení, že zavedení jednomandátových volebních obvodů s přímou volbou zastupitele nebo poslance by rozhodně byl vstřícný krok vůči voličům a pomohl by k daleko zodpovědnější volbě. V právě uplynulých volbách jsem byl nejednou svědkem situace, kdy občané volili stranu, aniž osobně znali jediného představitele, který za ni kandidoval. Přímá volba zástupce volebního obvodu by tuto anonymitu odstranila a mohla by vést i k daleko většímu zájmu občana o věci veřejné i větší zodpovědnosti zvoleného zástupce vůči obvodu, který zastupuje.