Nově se navrhuje, aby byl výsluhový příspěvek zařazen mezi jiné příjmy, u kterých je postupováno podle ustanovení upravujícího srážky ze mzdy. Tímto opatřením by bylo zaručeno, že pro účely exekuce bude u výsluhového příplatku postupováno obdobně, jako při exekuci na mzdu. V praxi je výsluhový příspěvek často jediným příjmem osoby, která v důsledku jeho pobírání nemá nárok na většinu dávek ze státního sociálního systému. V případě jeho postižení výkonem rozhodnutí nebo exekucí je tento postihován v plném rozsahu, tedy takovéto osoby se stávají osobami bez jakéhokoli příjmu! Dle navrhovaného znění se mění úprava věcí, kterých se nemůže týkat výkon exekučního rozhodnutí. Nově dochází k legislativnímu zpřesnění věcí, které jsou ve vlastnictví dlužníka nebo ve společném jmění dlužníka a manžela a dále se doplňuje podmínka hodnoty, kdy hodnota věcí musí odpovídat majetkovým poměrům dlužníka. Exekutor nesmí zabavit například běžné vybavení domácnosti, jako je postel několik let staré spotřebiče, dětské hračky, apod.

V současné době je jedním z problémů exekučního řízení, který tento návrh upravuje, skutečnost, že i pro bagatelní pohledávky je nařizován výkon rozhodnutí či exekuce prodejem nemovitých věcí. Dochází tedy k tomu, že pro pohledávku, která dosahuje tisícikorunových hodnot je blokován, či dokonce prodán majetek, jehož hodnota je v řádech miliónů. Podle právní úpravy by měl být výkonem rozhodnutí, či exekucí postihován majetek dlužníka v takové míře a takovými zákonnými způsoby, aby bezpečně a s jistotou dosáhl uspokojení věřitele, včetně příslušenství a úhrady nákladů exekuce. Exekutor je povinen zvolit způsob provedení exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše závazků dlužníka a ceny předmětu, z něhož má být splnění závazků dlužníka dosaženo. I přesto však dochází k výše popsaným situacím. Nově se tedy navrhuje, aby v případě exekucí do 30 000 Kč, nebylo možné provést dražbu nemovitých věcí. Ochrana by přitom měla být poskytována zejména povinným, kteří v předmětné nemovitosti mají své bydliště.

Nově se navrhuje ještě lepší úprava pořadí exekuce. Myšlenka vychází z toho, že uhrazení vymáhané pohledávky z prostředků na účtu u peněžního ústavu představuje jak pro dlužníka, či soudního exekutora, zpravidla nejjednodušší a nejefektivnější způsob provedení exekuce. Zároveň se v maximální míře šetří práva dlužníka. Nebrání-li to účelu exekuce, provede se tedy exekuce ukládající zaplacení peněžité částky postupně následujícím způsobem. Nejprve přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu. Nepostačuje-li způsob provedení exekuce, provede se exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky s výjimkou pohledávky z penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, postižením jiných majetkových práv, srážkami ze mzdy a jiných příjmů, správou nemovité věci, pozastavením řidičského oprávnění nebo zřízením exekutorského zástavního práva. Nepostačují-li tyto způsoby provedení exekuce, provede se exekuce prodejem movitých věcí, a teprve v poslední řadě prodejem nemovitých věcí.