Podle průzkumu vnímá osm z deseti Čechů spor mezi prezidentem a vládou o účast na summitu NATO jako problém. To je vlastně skvělá zpráva. Znamená to, že jsme už vyřešili nízké mzdy, které neodpovídají výkonu české ekonomiky, dohnali životní úroveň západních států, zastavili růst životních nákladů a vyřešili všechny ostatní starosti, které občany každodenně trápí.

A protože už nemáme nic důležitějšího na práci, můžeme se naplno věnovat otázce, kdo bude sedět v letadle do Ankary. Ještě chybí průzkum o tom, kdo dostane místo u okénka, a můžeme si odškrtnout i poslední nevyřešený problém této země.

Ano, není ideální, když se prezident a vláda v takto důležité otázce rozcházejí. Odpovědnost za zahraniční a obrannou politiku však nese vláda a právě ta své kroky vysvětluje partnerům v NATO.

Přiznám se, že jsem rád, že patřím mezi ty dva z deseti. Ne proto, že bych tento spor považoval za nedůležitý. Není dobré, když navenek působí, že zahraniční politiku České republiky vykládají vláda, prezident a někdy i Senát, každý trochu jinak.

Jen si nemyslím, že je to ten největší problém, který dnes naše země řeší. A už vůbec si nemyslím, že by měl zastínit debatu o tom, proč lidé v České republice stále pracují za mzdy, které neodpovídají hodnotám, jež svou prací vytvářejí.

Psali jsme:

Seďa (SOCDEM): Bude dobře, pokud ČT a ČRo zeštíhlí

SOCDEM: Tři otázky pro každého občana

Kálalová (SOCDEM): Rovné podmínky by měly být základem vyspělé společnosti

Zaorálek (SOCDEM): Knihovnu Václava Havla zničili jeho dědicové