Je tedy zjevné, že současný stav a počet členů NATO není stavem konečným, ale naopak je zájem tuto vojenskou organizaci dále rozšiřovat. A to i v době, kdy veřejnost není tomuto nakloněna a stoupá nechuť k účasti na vojenských misích NATO, neboť je zjevné, že důvody k nim vedoucí nemají za cíl obrannou politiku, ale jasně útočný charakter se snahou prosazovat ekonomické i politické vlivy velkého bratra zpoza oceánu (USA).

KSČM předložila návrh zákona o referendu, kde by se hlasovalo o vystoupení z NATO. Vláda náš návrh nepodpořila a s tímto negativním stanoviskem poputuje do Poslanecké sněmovny. Je ovšem otázkou, kdy bude projednán, neboť zařazování jednotlivých bodů schůze do programu je věcí organizačního výboru, který sestavuje program schůze podle vládních priorit, neboť v něm mají koaliční strany většinu a docílit změnu programu přímo na schůzi Poslanecké sněmovny je dosti obtížné, neboť ani pravicová opozice nebude tento náš návrh nejspíše podporovat. Vůle občanů v tomto případě není v první řadě, to je zřejmě stanovisko odpůrců referenda, i když je zjevné, že je NATO přežitek studené války a mělo být rozpuštěno spolu s Varšavskou smlouvou, neboť tím krokem ztratilo smysl a důvod svého vzniku.