To, co tady bylo řečeno předřečníkem nebo mnohými jinými předřečníky, o významu NKÚ, o tom, jak máme postupovat, ano, i mě, ale včera jsem to nekomentoval, zaujala ta věc, že by obce v případě toho, když se jedná o něco nespravedlivého v jakékoliv kontrole, že se mají obracet na soudy. Uvědomujeme si, že díky tomu právnímu stavu v ČR a možná morálnímu stavu ČR, zcela jistě také díky tomu, jak nevěří občané ČR naší justici, tak my máme skoro o dvě třetiny soudců víc než jiné státy s podobným počtem občanů, jako máme my. Dá se to doložit, když se podíváte, kolik soudců je jinde, nebo úředníků.

To znamená, proč to říkám, myslím si, že my bychom měli budovat systém, který bude takový, že nebude zavdávat příčinu tomu, aby se každý cítil nespravedlivě postižen a zastupitelstva vyhazovala nejenom své prostředky finanční, ale také to musí někdo napsat, někdo to musí udělat, někdo se o to musí starat. V případě menších obcí pak nezbude, než že se ten starosta brání kontrolám, které mohou být vedeny pouze neodborností. Nezbude mu čas na práci, skutečnou práci pro obec.

To je důvod, ano, jsou tady důvody, proč NKÚ má mít rozšířenou působnost. Já jsem také pro to. Co se týká obcí, tak tam určitě Praha je i pro mě velkým motivem. To, co se děje v Praze dlouhodobě, dokonce i dnes, tak mě přesvědčuje o tom, že tady může být způsobena náprava pouze tím, že Praha dostane o 15 miliard korun méně. Všichni volení zástupci tam budou muset začít pracovat a konečně. A nejenom přerozdělovávat peníze. My všichni musíme bojovat na těch obcích o každou korunu, protože je jich málo. Tady to je zaprvé nepřehledné a za druhé těch peněz tolik, že to způsobuje problémy, které zavdávají příčinu v tom, jaká ještě jiná kontrola může možná donutit zvolené pražské zástupce, aby se chovali jako řádní hospodáři.

Vláda a její slib. Vystoupení pana kolegy Dienstbiera mě zaujalo. Musím říct, že jsem mu v mnoha věcech rozuměl a souhlasil. A to tedy po dlouhé době jsem mu rozuměl. Souhlasil jsem s ním. Až na to, že, řekněme si, kdo nám tady může dát slib, kterému by se dalo věřit. A teď prosím abstrahuji od toho, že se jedná o jakéhokoli člověka z vlády. Kdybych tomu konkrétnímu člověku, a je to kdokoli, stoprocentně věřil, tak on ten slib nemá možnost dát, protože on je jenom jedním hlasem z té vlády. Je tam koalice. A víte, jak to chodí. To znamená, proč máme, a tady navazuji na to, kolik těch soudců je, co bychom tady měli dělat, my bychom měli, když už tedy saháme do Ústavy, budovat systém, který už bude kompletní. Ano, my tady máme doprovodný zákon, ještě jeden zákon, tedy zákonnou úpravu, možná podobnou té, kterou jsme měli tady včera, kterou, myslím, předkládal pan ministr Mládek, která by upravila všechny ostatní pozice kontrol a ten celý systém. Když je tady budeme mít a budeme je schvalovat, tak pak je to také na nás. Ale teď musíme pouze věřit, že se o to někdo postará, že se nepohádají. Ale nejenom ve vládě, ale taky v té Poslanecké sněmovně. A jak to k nám přijde.

Pan poslanec se chápavě usmál, ano, já jsem tam také proseděl dost času. Takže možná ano, to je ta komora, kde se dá věřit tomu až ve chvíli, kdy už odejde ten tisk, tedy většinou, z dolní komory sem k nám. A to tady není. Takže já jsem přesvědčen, že tím pádem to je velmi těžké, abychom schvalovali něco.