O podpálení linkového autobusu v Paříži za pokřiku allah akbar samozřejmě nejsou občané největšími médii informováni vůbec. Nepotřebuji být geografem, abych měl povědomí o etnickém složení Somálské federativní republiky. Pochybuji, že je tam takové množství bílých obyvatel. Zvláště těch, kteří emigrují do Evropy. Přesto jsem se v pátečním tisku dočetl, že vrahem z Londýna je prý muž s bílou tváří. Skutečnost je pravděpodobně jednoduší i v případě vraha z Mnichova íránského původu. Byl posedlí pomstou, masovým vražděním a střílel sunnity, jelikož byl šíita. To, že byl obdivovatelem Adolfa Hitlera automaticky neznamená jeho sympatie k německé krajní pravici.  V jednom z mých minulých článků jsem psal, že obětem nezáleží na motivech vrahů.  Je zcela nepodstatné zda je vrah fialový nebo modrý ateista. Vždy se jedná o hrůzný čin. Proč se však pravdu dozvídáme tak dlouho po činu? Díky internetu se sice pravdu dozvíme, ale to už opadá prvotní zájem o událost. Tak dlouho se bojovalo za demokracii, aby jsme se pravdy dočkali v omezené verzi? Čeho se mainstreamová média bojí, že začne hon na neevropany? Kromě Andersa Breivika, jehož čin je samozřejmě rovněž ohavný,  pachatelé hromadných vražd a teroristických činů v Evropě jsou téměř vždy lidé pocházející mimo Evropu. Proč je tak důležité snažit se tuto pravdu zamlčet. Zákaz informování o znásilněních v Německu na silvestra a stejným zákaz informování o útocích ve Švédsku z minulého roku k uklidnění situace nijak nepřispěl. Ani poté co pravda vyšla najevo nenastal hon na čarodějnice - nejsme ve středověku. Je však důležité, aby občan dostával pravdivé nezkreslené informace. Jedině tak se zabrání dezinformacím i na druhé straně. Pravda může vést k jedné pozitivní věci:  politici pod tlakem veřejnosti začnou činit rázná opatření, která toto vraždění omezí.

Převzato z profilu.