Typy profesionálních demonstrantů, které vídáme na demonstracích při příležitosti různých ekonomických fór v celém světě, rozbíjeli výlohy a zapalovali auta ve městě Portland ve státě Oregon. To byl ovšem projev zatím ojedinělý. Jiné demonstrace proti zvolení D. Trumpa se brutalitou nevyznačují. Demonstranti se nemohou smířit s demokratickou volbou a najednou je jim volební systém, který v počátku vyhovoval spíše protikandidátce, nedemokratický. Tak mě tak napadlo při sledování těchto demonstrací, že jim jenom scházejí ty „červené kartičky“. Evropská komise, která je z volby pro ní naprosto nevhodného kandidáta zcela rozčarovaná, jim je asi nestačila včas rozdat. To jen tak pro srovnání a trochu z legrace.

Lidé se v USA báli přiznat, že budou volit, nebo volili D. Trumpa. Je to jako u nás. Média vytvoří takovou atmosféru ve společnosti, že je naprosto nemyslitelné v určitých kruzích vyjevit pravdu. Ale mnohdy je chování voličů vzpourou proti establishmentu, proti oficiálním médiím, o kterých si lidé myslí, že lžou, že místo aby informovala, tak vychovávají v intencích právě vítězící ideologie. Však my starší s tím máme své zkušenosti. Měli jsme takový zvyk, že jsme věřili úplně tomu protichůdnému než o čem psaly noviny, hlásila televize a rádio. A už to začíná být pomalu stejné. Lidé si vyhledávají pravdu na internetu.

Ve Spojených státech se k tomu přidal ještě jeden faktor. Kupodivu jej vyjádřil představitel té ideologie, která voliče, kteří v dřívějších dobách volit nechodili, vyburcovala k tomu volit Trumpa. Po volbách jej naprosto přesně charakterizoval předseda Strany zelených: „ Trumpovo vítězství je zoufalým pokusem o nadvládu bílého muže ve světě, který již bílým mužům nepatří...“ Tento tak razantně vyjádřený, na hlavu postavený až rasistický názor, je možná skutečným hybatelem přesvědčivého vítězství toho, který s takovým názorem razantně nesouhlasil.