V nejbližších dnech budou poslanci projednávat změny zákona o ochraně veřejného zdraví. Pozorně to sleduji už proto, že mám pět dětí. Když je dnes chci poslat na školu v přírodě, na letní tábor nebo na jinou podobnou akci, mám to složitější než moji rodiče. Musím s nimi třeba běžet k obvodnímu lékař pro potvrzení o zdravotní způsobilosti.

Jako nesmysl mi to připadá už proto, že je to naprostá formalita. Lékař se dítěti podívá do krku, změří mu teplotu a pokud je zvlášť pečlivý, poslechne si ho stetoskopem. Trvá to tak pět minut (čekárna je plná dalších dětí), takže případnou nemoc lékař nemá šanci odhalit. Na rozdíl ode mne. Se svými dětmi trávím spoustu času a vím, na co si aktuálně i dlouhodobě stěžují. Chodím s nimi na očkování a pokud je to třeba, běhám s nimi i po specialistech. Jejich zdravotní způsobilost pro rekreační nebo sportovní akci tedy myslím mohu posoudit líp, než cizí člověk – byť s lékařským diplomem.

Dovedeno do důsledku to znamená, že děti ještě ve středu sedí ve třídě (bez nutnosti jakéhokoli lékařského potvrzení a druhý den jedou ve stejné partě na školu v přírodě (tam už ale jen se souhlasem lékaře).