V brzkých ranních hodinách izraelské a americké jednotky podnikly letecké útoky na Írán. Jejich terčem se stala nejen místa spojená s íránským jaderným programem a místními ozbrojenými složkami, ale především vojenské a politické vedení země, včetně nejvyššího vůdce Alího Chameneího, ministra obrany či řady osob z nejvyššího vedení íránské armády a Íránských revolučních gard. Intervence si ale vyžádala také minimálně vyšší stovky obětí z řad íránských civilistů.

Na rozdíl od lednového útoku na Venezuelu, při němž došlo k zadržení prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželky, se ale tentokrát rozhodně nejedná o několikahodinovou operaci. Írán zahájil tvrdou odplatu a již přes týden provádí útoky nejen na Izrael, ale také na americké spojence v regionu, jako jsou Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Katar, Kuvajt, Bahrajn nebo Omán. Během odvetných úderů přišlo o život již několik tamějších civilistů a řada dalších byla zraněna. Zároveň došlo k uzavření vzdušného prostoru nad Blízkým východem, což v oblasti uvěznilo tisíce zahraničních občanů včetně Čechů.

Írán během útoků cílí i na hotely a letiště, včetně významných dopravních uzlů, jako jsou mezinárodní letiště v Dubaji a Abú Dhabí. Konflikt se dotkl celého regionu, a má přímý dopad také na dění v Sýrii, Jordánsku a Iráku. Situace je napjatá také v Pákistánu, kde události uplynulých dní vyvolaly protesty, včetně útoku na americkou ambasádu, během nichž bylo zabito 22 osob. Mnoho mrtvých si už vyžádaly i izraelské zásahy v Libanonu. Izraelci zde opět vyrazili do boje proti Hizballáhu, čímž donutili statisíce místních obyvatel k evakuaci jižního Bejrútu.