Tedy všem těm, kteří ve mně - a ne třeba ve Tomáši Vandasovi, nebo Tomáši Hnídkovi - Ortelovi, nebo Pepovi od vedle, co dělá v autoservisu, viděli a dosud vidí ztělesnění šovinistického, nacionalistického, patriotického a hlavně "nenávistného" zla. Těm, kteří před rokem pořádali nikým nenavštívené demonstrace s přeškrtnutou konvičkou - tou zahradní - a posílali rozhořčené dopisy mému zaměstnavateli, a psali o mně nesmyslné bakalářské práce, ale už to tolik nedělají a hledají si jiné cíle svého hněvu. 

Budete se totiž divit, ale já mám tyhle případy rád. Mám je rád, protože jejich niterné motivace chápu a rozumím jim a hrozně rád bych jim poradil, co s tím a opravdu jsem přesvědčen, že vím, jak jim pomoci. 

Oč v tomto případě jde. Jakási anglofonní sluníčka vymyslela test či anketu, v níž si i kultivovaný odpůrce rasismu může ověřit, že v sobě chová "skrytého rasistu" (dovedu si takový test představit: Hrál sis ve školce raději s modrookou Aničkou ze sousedství, než s věčně zamračeným Horváthem z vedlejší ulice? Přidal jsi někdy do kroku, když se navečer z protějšího chodníku ozývaly nadávky a zvuky bitky?). No jakýsi Franta Valeš, klučina postavy nemužné a tváře vyjukané, absolvent Fakulty humanitních studií, žijící u maminky a pracující v neziskovce ("Poradna pro občanství a lidská práva") a po večerech sepisující grantové supliky, to komentuje ... následovně.