Generál nevojensky útlocitný
Po přečtení SMS zpráv jsem byl šokován výrokem Petra Pavla o vydírání. Nejde o vydírání, jen o vzkaz, že když prezident jako jeden z účastníků politického boje nevyhoví jinému aktérovi, tak tento proti němu bude bojovat politickými prostředky. Hrad postoupil výroky ministra Macinky k prošetření bezpečnostním složkám. O trestný čin nejde. U bývalého rozvědčíka bych čekal větší odolnost vůči SMSkám.
Boj prezidenta a vlády není nic nového. V roce 2013 bojoval tehdejší prezident Miloš Zeman s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem o velvyslance. Protože se nedomluvili, zastavilo se pověřování nových velvyslanců prezidentem, což skončilo porážkou ministra Schwarzenberga tím, že padla vláda Petra Nečase. Nakonec se však oba aktéři po létech udobřili a občas spolu i poobědvali.
A někteří si vzpomenou na slova premiéra Jiřího Paroubka z roku 2005 vůči prezidentu Václavu Klausovi, že mu vláda znemožní zahraniční cesty, protože se premiérovi nelíbilo, co tam Václav Klaus říká. I to skončilo kontumačním vítězstvím prezidenta, protože Paroubkova vláda skončila následně v roce 2006. Proti tomu jsou Macinkovy SMSky slabý odvar.
Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.
Spiknutí proti prezidentu mířilo vůči Miloši Zemanovi
Skutečné spiknutí proti prezidentovi se odehrálo na podzim 2021. Dne 10. 10. 2021 byl hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici v Praze prezident Miloš Zeman. Jeho nepřátelé v Senátu chtěli zahájit jednání o přenosu jeho pravomocí. To zmařil svou návštěvou předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, který za prezidentem osobně došel, jednal s ním a prezident rozhodl o svolání nově zvolené Poslanecké sněmovny. Podivnost celého pokusu o zbavení prezidenta pravomocí dokresluje hysterická reakce Zemanových odpůrců na návštěvu předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka. Radek Vondráček svou návštěvou potvrdil, že prezident je při vědomí, komunikuje, je schopen přijmout rozhodnutí a vyjádřit svou vůli.
Miloše Zemana pak navštívil i prezident Václav Klaus a veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. Osobním svědectvím i oni dokázali, že prezident je při vědomí a schopen komunikace. Následné útoky protizemanovských sil na Radka Vondráčka měly vytvořit atmosféru, aby se kdokoliv bál za prezidentem jít a mluvit s ním. Tyto útoky jsou důkazem o temných motivech jejich původců. Pokus o izolaci hlavy státu proti její vůli zpravidla dělají pučisté – viz izolace sovětského prezidenta Michaila Gorbačova na Krymu při převratu v srpnu 1991.
Kdo je vinen současnou situací?Anketa
Část senátorů iniciujících zbavení prezidentských pravomocí řádně zvoleného prezidenta argumentovala stanoviskem Ústřední vojenské nemocnice z října 2021, která uvedla, že prezident není schopen vykonávat pracovní povinnosti. Radek Vondráček dokázal opak. Protiústavní byli jakékoliv úvahy o tom, že by k prezidentovi měla nemocnice právo regulovat přístup jiných ústavních činitelů.
Prostě za prezidentem se chodí a rozhodující je jeho vůle, s kým se chce setkat. Ošetřující lékař, nemocnice ani policie nemohou prezidentovi bránit v návštěvách. Mohou sice vyjádřit svůj názor, ale nic víc. Nemohou izolovat prezidenta proti jeho vůli. Nesmí mu bránit ve výkonu pravomocí. Ke zbavení prezidentských pravomocí totiž nemůže dojít tehdy, když je prezident schopen rozhodovat. Znemožnění jeho styku s okolím je protiprávní jednání. Viz kniha RADIM PANENKA, LUBOŠ PROCHÁZKA: Spiknutí. Pravda o pokusu odstranit prezidenta ČR, Praha 2024, ISBN 978-80-7376-690-0.
Petr Pavel si řekl o druhé funkční období a vůdcovství opozice
Petr Pavel se jasně vymezil vůči vládě Andreje Babiše a tím si řekl o kandidaturu do druhého funkčního období za strany současné opozice. U některých politiků ODS, která se prezentovala jako antikomunistická strana, podpora bývalého komunistického rozvědčíka v prezidentských volbách v roce 2023 nadšení nevyvolala. Brali ji jako nouzové řešení a věřili, že do příštích voleb se najde kandidát, který nebyl zapojen do mocenských složek totalitního režimu.
Šedá eminence na Hradě Petr Kolář aféru SMS zpráv využil k tomu, že opětnou kandidaturu Petra Pavla chtě nechtě budou muset podpořit strany opozice. To mohl být hlavní cíl vytvoření aféry Hradem. Ne boj s vládou, ne boj s Macinkou či Turkem, ale postavit opoziční strany před opětovnou kandidaturu Petra Pavla jako nezpochybnitelný fakt.
K tomu přispívá i personální slabost ODS, která volbou nevýrazného Martina Kupky do čela a odchodem jihočeského hejtmana Martina Kuby nastoupila cestu úpadku sociální demokracie za vedení Bohuslava Sobotky. Kolář skrze Petra Pavla dominuje opozici. Z ní už návrh na jiného relevantního prezidentského kandidáta nevzejde.
Boj o prezidenta je součástí politického boje
Moc v našem státě je dělená. Vyhrát jedny volby nestačí k získání veškeré moci ani v rámci výkonné moci. Chtějí-li vládní strany disponovat prezidentskými pravomocemi, musí vyhrát prezidentské volby. Chce-li disponovat prezidentskými pravomocemi opozice a tím omezovat moc vlády, musí vyhrát prezidentské volby ona. To je demokratické řešení politického boje, tentokrát v bitvě o prezidentský úřad.
Řeči o tom, že prezident má sjednocovat společnost, vždy byly jen kecy odpůrců skutečné demokracie, která hledá řešení v boji různých názorů, které jsou zosobněny kandidáty. Volič si z nich vybírá. Rozvědčík totalitního režimu mohl vyhrát prezidentské volby a může je vyhrát opět, nikdy však nesjednotí za sebou ty, kteří si váží svobody a práv člověka a odmítají totalitarismus, a to nejen v době, kdy demokracie zvítězila, ale i v době, kdy totalita panovala.
Petr Pavel sloužil komunistickému režimu a Varšavské smlouvě proti NATO. Po listopadovém převratu převlékl kabát, sloužil NATO a dotáhl to na prezidenta demokratického státu. Kdyby k nám dolétli Marťani, možná by sloužil marťanské vojenské alianci a jejich mocenskému systému.
Petr Pavel má moc jako prezident, protože byl zvolen ve volbách. Toto jeho postavení je díky volbám oprávněné. To je však vše. Nikdy neměl a nebude mít podporu všech. Sjednocovat není úlohou prezidenta, protože sjednotit celou společnost je popřením její různosti, včetně různosti myšlenkové a politické.
Prezident je úřad, ne osoba
Po velkých prezidentech Václavu Havlovi, Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi máme Petra Pavla. Z mého pohledu pokles. Oceňuji však, že bojem s vládou jasně vyjádřil, kam patří. Je to muž fialovské koalice, která jej dosadila na Hrad. Svým odmítnutím návrhu premiéra na jmenování Filipa Turka pokračuje v tradici svých předchůdců, kteří také nebyli vládními automaty na podpisy.
Ústava dává pravomoc jmenovat ministry prezidentovi. Premiér má navrhovací právo, návrh není rozkaz či příkaz. Prezident a premiér se na jmenování musí shodnout, jinak se nikdo ministrem nestane. To je právní závěr opřený o text ústavy, ať je prezidentem Havel, Klaus, Zeman či Pavel.
Opakem prezidentské republiky, kde se vláda opírá o prezidenta, je vláda shromáždění, kde volí vládu parlament a dnes je ve Švýcarsku. Parlamentní republika je někde mezi prezidentskou republikou a vládou shromáždění. Vláda se zde opírá o dva úřady – o prezidenta, který ji jmenuje, a parlament, jenž ji vyslovuje důvěru. Vláda není pouhým výkonným výborem parlamentu. I u nás může být vládu vytvářet jen Poslanecká sněmovna, ale k tomu je třeba změnit ústavu tak, aby Poslanecká sněmovna volila všechny členy vlády, či alespoň premiéra, a ten pak sám jmenoval ministry. Pokud však parlament změnu ústavy nepřijme, jmenuje ministry prezident.
Konstrukce, že někdo je jmenován na návrh jiného orgánu, využívá právo často. Například vláda jmenuje nejvyššího státního zástupce na návrh ministra spravedlnosti, který jinak jmenuje ostatní vedoucí státní zástupce sám. Pokud by byl přijat výklad, že návrh je závazným rozkazem pro jmenujícího, tak by to ztratilo smysl. Dává-li právo někomu jen možnost navrhovat a jinému jmenovat, je to proto, aby navrhující nerozhodoval o jmenování sám. Tedy aby byla součinnost dvou osob, ne mocenské panství jednoho.
Prezident je úřad. Osoby přicházejí a odcházejí, pravomoci se tím nemění. Ve volbách rozhodnout voliči, zda bude vládnout i po příštích volbách Petr Pavel, který Turka nejmenuje, či vládní kandidát, který Turka jmenuje. Spor o Turka vyřeší volby, a tak je to dobře.
Psali jsme:
Článek byl převzat z Profilu Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Vyřeší spor o jmenování Filipa Turka ministrem teprve další volby?
