Děkuji, pane předsedající.
Já myslím, že žena nebo muž, to je jedno. Důležité je, aby tady byl klid. Každopádně děkuji za to, že jste tady zařídil dobré podmínky pro mé vystoupení.
Musím říci, že některé změny v tomto návrhu zákona bývají označovány jako proklientské, to je ta jediná, o které jsem na začátku hovořila, ale ty ostatní opravdu jako proklientské označit nemůžeme. Připojíme se k podpoře některých opozičních pozměňovacích návrhů a také sami podáváme dva pozměňovací návrhy, a to i z toho důvodu, že o řadě právě těchto návrhů lze konstatovat, že nejsou nijak nezbytné.
První pozměňovací návrh se týká toho, že vládní návrh zákona ruší pravidlo, podle kterého neběží v případě placení daně úrok z prodlení po dobu prvních čtyř pracovních dní od okamžiku splatnosti. Tam navrhujeme, aby toto ustanovení bylo odstraněno a nadále platilo, že první čtyři dny se nebude stanovovat úrok z prodlení. Myslíme si, že to je úprava správná, která existuje již řadu let a pokud se hovoří o tom, že to je nesystémové, tak to můžeme srovnat s tím, že podáváme-li například daňové přiznání poslední den na poště, tak stejně na finanční úřad dorazí s několikadenním zpožděním, takže v tomto případě si myslím, že by to mohlo být jakýmsi způsobem sladěno, pokud projdou některé opoziční pozměňovací návrhy. Čili v případě placení daně necháváme období čtyř dnů po splatnosti bez úroku z prodlení. (Neustále trvá velký hluk v sále.)
Druhý pozměňovací návrh vzešel z podnětů daňových poplatníků, kteří mají zkušenosti s daňovou kontrolou a týká se seznámení daňového subjektu s výsledkem kontrolního zjištění, kdy se daňový subjekt dozví, k jakým závěrům správce daně na základě daňové kontroly dospěl, jak vyhodnotil předložené důkazy a jestli daňový subjekt svá tvrzení obhájil, nebo má správce daně v úmyslu doměřit mu daň. Seznámení s výsledkem kontrolního zjištění může proběhnout v principu dvěma způsoby, a to buď korespondenčně, to znamená, že se zašle výsledek kontrolního zjištění daňovému subjektu poštou, nebo do jeho datové schránky, nebo osobně v rámci jednání se správcem daně. Jak uvádí důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona, tyto způsoby by měly být v principu kvalitativně rovnocenné. Bohužel pokud se podíváme do návrhu zákona, tak tomu tak úplně není. V případě toho, že dochází k seznámení daňového subjektu s výsledkem kontrolního zjištění korespondenčně, tak je tam stanovena lhůta, kdy se daňový subjekt může jaksi vyjádřit a doplnit výsledek kontrolního zjištění na rozdíl od korespondenční formy, kdy správce daně současně se sdělením výsledku kontrolního zjištění daňovému subjektu pro přípravné daňové ? automaticky stanoví přiměřenou lhůtu, pak v případě osobního jednání tomu tak není a daňovému subjektu je v rámci tohoto projednávání předloženo poučení, kde je samozřejmě mezi x desítkami řádků malým písmenem napsáno, že si může daňový subjekt požádat o lhůtu k vyjádření a k doplnění.
My zkrátka a dobře navrhujeme, aby správce daně stanovil daňovému subjektu přiměřenou lhůtu pro vyjádření jak v případě seznámení korespondenčního, tak při osobním seznámení s výsledkem kontrolního zjištění. Pouze při ústním jednání ponechá daňovému subjektu možnost se práva na vyjádření vzdát ústně do protokolu. Je to zkrátka a dobře proto, že někdy s sebou daňový subjekt nemá daňového poradce. Přece jenom osobní jednání na finančním úřadu může být někdy, nechci říci psychicky náročné, ale přece jenom tam určitá nervozita bude a chceme tedy dát daňovému subjektu možnost, aby dostal onu lhůtu k vyjádření automaticky, nikoliv poté, co přečte několik desítek řádků poučení, a tímto mu vlastně usnadníme život.
Děkuji za pozornost a samozřejmě se ke svým pozměňovacím návrhům přihlásím v podrobné rozpravě.
Ing. Věra Kovářová, MIM
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
