„Srovnává-li uvažující pozorovatel objekty u svých nohou a v dálkách ležící objekty s těmi, které jej obklopují, pak ucítí v hrudi vzácné, velebné a nepopsatelné pocity. Vidí tam nejkrásnější, nejúžasnější koridory v nejvyšším půvabu a okázalosti, pole a kopce se skvějí bujnou vegetací, řeky a potoky se klikatí údolími a rovinami rozlehlých obzorů v nedohledných dálkách, přívětivé obce a města ležící osamoceně nebo v uskupeních doplňují malebný obraz lesku a nádhery, zkrátka příroda dýchá život a zdá se, že překypuje krásou a mnohostí svého díla.“

Takto popsal lázeňský lékař Karlovy Studánky v roce 1864 pocity turisty na vrcholu Pradědu. Současní návštěvníci našeho jesenického regionu pravděpodobně neformulují své dojmy z pobytu takto dlouhou větou. Není (zdánlivě?) tolik času, navíc tehdy kromě přírody a volně přístupného klavíru v lázních, kuželek a denního tisku k dispozici ve společenské místnosti s pokynem jej neodnášet, lákají dnes návštěvníky a turisty k pobytu mnohé další zajímavosti.

V posledních letech se postupně daří právě tu část „dalších zajímavostí“ budovat a rozvíjet s podporou místních zapálených podnikatelů, obcí a měst, neziskových organizací a řady nadšenců. Vznikly potřebné struktury managmentu ČR v rámci Euroregionu Praděd podporované Moravskoslezským krajem. Každoročně jsou krajskými orgány vyhlášeny dotační tituly na podporu informačních center, rozvoj agroturistiky, údržby lyžařských tras, aktivit lázní v Karlově Studánce, dotace podporující kulturní, sportovní a další projekty nejen pro obyvatele ale i návštěvníky a turisty. Přesto se „podíl“ zdejší přírody a krajiny na rozvoji CR neumenšuje. Naopak svou váhou by se měl stát nebo lépe řečeno je tím nejcennějším, co nám bylo „k hospodaření“ na určitou dobu života člověka nebo generace zapůjčeno.