Celostránkový inzerát není jistě laciná záležitost, stejně tak přeprava cca 700 horníků na demonstraci do Prahy. Vypadá to, že dnešního dne se netěžilo, alespoň na Lomu ČSA a tak je otázkou, zda dnešní výpadek dodávek uhlí překleneme tím, že se méně topí, díky mírné zimě. Ale dost sarkasmu.

V první řadě jde o to, jestli hnědouhelné doly budou moci těžit za stávající hranice, které jim stanovila vláda ČR v roce 1991. Toto rozhodnutí neovlivní jen to, zda budeme mít čím topit v teplárnách a to zda poslední stovky horníků (nikoli tisíce jak tvrdí odbory, prezident a jiní) budou mít práci, ale i to zda obyvatelům kraje bude dále těžba uhlí, jeho spalování, přeprava apod. ničit zdraví, dále zkracovat dobu dožití, ovlivňovat kvalitu života, zdraví dětí apod.

V ceně uhlí není ani zdaleka zahrnuto všechno, co musí společnost vynakládat na nápravu vedlejších škod, to by totiž velmi cenu zvýšilo a uhlí by se stalo nekonkurenceschopné ostatním energiím. 

Dále není nikým z horníků a politiků řečeno, že pokud bychom elektrickou energii nevyváželi do zahraničí, měli bychom dostatek uhlí pro teplárny na mnoho desetiletí i bez prolomení limitů, jen by příjmy z prodeje uhlí tekly pomaleji. Do té doby už snad dokážeme spotřebu snížit a využívat nové, efektivnější a čistější technologie výroby energie a tepla. Takže uhlí za limity dobrovolně odepíšeme.

Horníci neříkají, že těžba na úpatí Krušných hor je velmi riziková z důvodu možných sesuvů apod.

Stejně tak neřeší, že těžba obyvatelům dotčených obcí a města sebere domovy (některým již opakovaně, protože se museli již dříve stěhovat ze svých bývalých obcí, které již těžbou zanikly), že je připraví o sociální vazby apod.

Pod záminkou "snahy o zachování práce pro horníky a navazující pracovníky služeb" také pomíjejí, že prolomení limitů mnohem více pracovních příležitostí zlikviduje, a to v obcích Horní Jiřetín a Černice, ale především v průmyslové zóně Litvínova, kde by uhlí ustoupily podniky jako je Česká rafinérská a Unipetrol zaměstnávající 3,5 tisíce zaměstnanců a nikdo určitě nezpochybní, že i tyto podniky dávají práci dalším stovkám a tisícům zaměstnanců navazujících služeb.

Komu tedy prolomení limitů prospěje? Jeden z horníků na demonstraci to řekl přesně "jakákoliv jiná varianta než celkové prolomení limitů by byla pro naše majitele úplnou katastrofou". Tak nevím jde opravdu o práci horníků a blaho Ústeckého kraje a celé země, nebo jen zájem uhlobaronů? Uhlí patří státu a ten má právo rozhodnout zda jej využije, těžaři jen plní službu, kterou si stát objedná. Zodpovědný svým občanům je stát. Uhlobaroni jsou vlastníky velmi rozsáhlých1 území, které již byly vytěženy a které často získali v minulosti pochybnými privatizacemi a jako takoví mají i odpovědnost a příležitost připravit území pro nové ekonomické aktivity, jejichž potenciál je v území jedinečný a mohl by už dávno přinášet mnohé perspektivní příležitosti nejen pro kraj a především pro jeho obyvatele (jak současné nezaměstnané i nyní zaměstnané horníky). Otázkou však je, zda to nejjednodušší řešení spočívající v prostém zaplavování tohoto již vytěženého území je tou správnou a perspektivní cestou? Nebo zase jen ulevuje současným těžařům, aby je náprava zásahů do území vyšla co nejlevněji a mohli tak jen zefektivnit své investice. Aby pak, po skončení těžby uhlí, toto území jako nezajímavé opustili a nechali svému osudu, protože jim možná o další perspektivu tohoto území ani nejde.

Je tedy prolomení limitů těžby uhlí v Ústeckém kraji opravdu v našem celospolečenském zájmu, nebo má tento zájem vážné trhliny a řadu rizik?